Tato kompozice snímků s odstupem 5 až 9 dní, které jsou podle počasí v rozmezí od 19. září 2024 (vpravo nahoře) do 18. května 2025 (vlevo dole), věrně sleduje rudě zbarvený Mars, jak na noční obloze planety Země prochází ve směru hodinových ručiček souhvězdími Blíženců a Raka. Tečky a data si...
Složené snímky pořizované s odstupem přibližně jednoho týdne od poloviny srpna 2022 do konce března 2023 sledují retrográdní pohyb červeně zbarveného Marsu. Mars postupuje z pravého dolního rohu do levého horního rohu a při své pouti noční oblohou souhvězdím Býka (Taurus) kolem hvězdokup Plejády a...
Během severního léta byly Saturn a Jupiter poblíž opozice, tedy na pozemské obloze na opačné straně od Slunce. Jejich párový retrográdní pohyb, který se dá pozorovat každých asi 20 let, je zde na panoramatickém kompozitu zaznamenán od 19. června do 28. srpna při jejich cestě mezi hvězdami západního...
Snímky na tomto kompozitním obrázku od sebe dělí 5 až 9 dní a to od konce dubna (vpravo dole) do 5. listopadu (vlevo nahoře) a přitom sledují zpětný pohyb rudě zbarveného Marsu noční oblohou planety Země. Když na obrázek položíte kurzor, tak se vám tečky s daty spojí do zpětné smyčky Marsu v...
Toto léto od 1. července do 24. srpna bylo celkem 55 středomořských nocí po sobě alespoň částečně jasných. Kompozitní obraz kombinuje teleskopické expozice z každé noci a sleduje tak jasný Saturn při jeho cestě bohatou večerní oblohou. Sezónní zdánlivý retrográdní pohyb ...
Toulavý Mars a Saturn byly spolu na letošní pozemské noční obloze pozoruhodně blízko. Kompozitní pohled na nebe složený z expozic od poloviny prosince 2015 do začátku minulého týdne sleduje obě planety pohromadě kousek na sever od jasného Antaresa u centrální výdutě Mléčné dráhy včetně...
Proč by se měl Mars pohybovat pozpátky? Zdánlivý pohyb Marsu na pozemské obloze je většinu času v jednom směru, sice pomalý, ale vytrvalý vůči vzdáleným hvězdám. Ovšem Země asi co dva roky na své oběžné dráze předbíhá Mars. Při posledním takovém průchodu, který začal koncem minulého...
Tento kompozitní obraz ze snímků s odstupem po 6 až 7 dnech od konce října 2011 (vpravo nahoře) až do července 2012 (vlevo dole) sleduje zpětný pohyb rudě zbarveného Marsu na pozemské noční obloze. Položte na obrázek kurzor a uvidíte spojené body retrográdní smyčky Marsu. Ovšem Mars se ve...
Proč by se Mars na obloze pohyboval nazpět? Mars se na pozemské obloze většinou vůči vzdáleným hvězdám pohybuje pomalu ale vytrvale jedním směrem. Nicméně zhruba jednou za dva roky Země na své dráze kolem Slunce předbíhá Mars. Blízkost Marsu při posledním takovém předbíhání v minulém roce...
Tato ilustrace pohybu jasného Saturnu po noční pozemské obloze je vytvořena na základním snímku pořízeném minulý měsíc. Výchozí poloha Saturnu je vpravo nahoře, a každé dva týdny jsou pak vidět předpovězené polohy, počínaje srpnem 2005 a až do září 2008. V třítýdenním období zdánlivý pohyb...
Tento obrázek složený ze snímků pořízených s asi týdenním odstupem od června 2005 (vpravo dole) do února 2006 (vlevo nahoře) sleduje zpětný pohyb do ruda zbarveného Marsu na pozemské noční obloze. Rudá planeta byla 7. listopadu na pozemské obloze na opačné straně jako Slunce (v...
Tuto stopu ve tvaru S vytvořila planeta Venuše na pozemské obloze v roce 2004. Astronom Tunc Tezel sledoval druhou planetu od Slunce na sérii 29 snímků pořizovaných od 3. dubna do 7. srpna (zprava nahoře doleva dolů) a zkonstruhoval tento kompozitní obrázek, který ilustruje dráhu...
Tato kompozice snímků s odstupem 5 až 9 dní, které jsou podle počasí v rozmezí od 19. září 2024 (vpravo nahoře) do 18. května 2025 (vlevo dole), věrně sleduje rudě zbarvený Mars, jak na noční obloze planety Země prochází ve směru hodinových ručiček souhvězdími Blíženců a Raka. Tečky a data si...
Složené snímky pořizované s odstupem přibližně jednoho týdne od poloviny srpna 2022 do konce března 2023 sledují retrográdní pohyb červeně zbarveného Marsu. Mars postupuje z pravého dolního rohu do levého horního rohu a při své pouti noční oblohou souhvězdím Býka (Taurus) kolem hvězdokup Plejády a...
Během severního léta byly Saturn a Jupiter poblíž opozice, tedy na pozemské obloze na opačné straně od Slunce. Jejich párový retrográdní pohyb, který se dá pozorovat každých asi 20 let, je zde na panoramatickém kompozitu zaznamenán od 19. června do 28. srpna při jejich cestě mezi hvězdami západního...
Snímky na tomto kompozitním obrázku od sebe dělí 5 až 9 dní a to od konce dubna (vpravo dole) do 5. listopadu (vlevo nahoře) a přitom sledují zpětný pohyb rudě zbarveného Marsu noční oblohou planety Země. Když na obrázek položíte kurzor, tak se vám tečky s daty spojí do zpětné smyčky Marsu v...
Toto léto od 1. července do 24. srpna bylo celkem 55 středomořských nocí po sobě alespoň částečně jasných. Kompozitní obraz kombinuje teleskopické expozice z každé noci a sleduje tak jasný Saturn při jeho cestě bohatou večerní oblohou. Sezónní zdánlivý retrográdní pohyb ...
Toulavý Mars a Saturn byly spolu na letošní pozemské noční obloze pozoruhodně blízko. Kompozitní pohled na nebe složený z expozic od poloviny prosince 2015 do začátku minulého týdne sleduje obě planety pohromadě kousek na sever od jasného Antaresa u centrální výdutě Mléčné dráhy včetně...
Proč by se měl Mars pohybovat pozpátky? Zdánlivý pohyb Marsu na pozemské obloze je většinu času v jednom směru, sice pomalý, ale vytrvalý vůči vzdáleným hvězdám. Ovšem Země asi co dva roky na své oběžné dráze předbíhá Mars. Při posledním takovém průchodu, který začal koncem minulého...
Tento kompozitní obraz ze snímků s odstupem po 6 až 7 dnech od konce října 2011 (vpravo nahoře) až do července 2012 (vlevo dole) sleduje zpětný pohyb rudě zbarveného Marsu na pozemské noční obloze. Položte na obrázek kurzor a uvidíte spojené body retrográdní smyčky Marsu. Ovšem Mars se ve...
Proč by se Mars na obloze pohyboval nazpět? Mars se na pozemské obloze většinou vůči vzdáleným hvězdám pohybuje pomalu ale vytrvale jedním směrem. Nicméně zhruba jednou za dva roky Země na své dráze kolem Slunce předbíhá Mars. Blízkost Marsu při posledním takovém předbíhání v minulém roce...
Tato ilustrace pohybu jasného Saturnu po noční pozemské obloze je vytvořena na základním snímku pořízeném minulý měsíc. Výchozí poloha Saturnu je vpravo nahoře, a každé dva týdny jsou pak vidět předpovězené polohy, počínaje srpnem 2005 a až do září 2008. V třítýdenním období zdánlivý pohyb...
Tento obrázek složený ze snímků pořízených s asi týdenním odstupem od června 2005 (vpravo dole) do února 2006 (vlevo nahoře) sleduje zpětný pohyb do ruda zbarveného Marsu na pozemské noční obloze. Rudá planeta byla 7. listopadu na pozemské obloze na opačné straně jako Slunce (v...
Tuto stopu ve tvaru S vytvořila planeta Venuše na pozemské obloze v roce 2004. Astronom Tunc Tezel sledoval druhou planetu od Slunce na sérii 29 snímků pořizovaných od 3. dubna do 7. srpna (zprava nahoře doleva dolů) a zkonstruhoval tento kompozitní obrázek, který ilustruje dráhu...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
