Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  28. leden 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 28. leden 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Dlouhý plynový ohon spirální galaxie D100

Uznání a copyright: NASA, ESA, Hubble, Subaru Telescope, W. Cramer (Yale) et al., M. Yagi, J. DePasquale

Proč má tato galaxie dlouhý červený pruh? Pruh je tvořen především zářícím vodíkem, který byl systematicky očesáván, jak se galaxie pohybovala okolním horkým plynem v kupě galaxií. Jedná se o spirální galaxii D100 a tou kupou je Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky. Červený pruh je spojen se středem D100, protože vnější, gravitací méně držený plyn, už byl odtržen pryč rázovým tlakem. Rozsáhlý plynový ohon je dlouhý asi 200 000 světelných let, obsahuje hmotu asi 400 000 Sluncí a vznikají v něm hvězdy. Od D100 vlevo dole je vidět galaxie D99, která vypadá červená, protože září především světlem starých červených hvězd, mladé modré hvězdy už nemohou vznikat, protože hvězdotvorný plyn už byl z D99 očesán. Obraz ve falešných barvách je digitálně zpracovaným kompozitním obrazem ze snímků Hubblova dalekohledu na oběžné dráze a pozemského dalekohledu Subaru. Studium takovýchto pozoruhodných systémů zlepšuje naše chápání, jak se v kupách vyvíjely galaxie.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: H-alpha
  2. SDSS.org: Spiral Galaxies
  3. APOD: 2018-03-26 Kupa galaxií ve Vlasech Bereniky
  4. Youtu.be: Animation of Ram Pressure Stripping ESO 137 001
  5. Wikipedia: Ram pressure
  6. NASA: What Is a Light-Year?
  7. NASA: Our Sun in depth
  8. APOD: 2006-07-04 Eliptická galaxie Centaurus A z CFHT
  9. APOD: 2018-08-25 Očesávání ESO 137-001
  10. STScI.edu: HST Overview
  11. SubaruTelescope.org: Subaru Telescope
  12. Harvard.edu: Spectacular Hubble Space Telescope Observations of the Coma Galaxy D100 and Star Formation in Its Ram Pressure–stripped Tail

Štítky: Ram pressure, Spirální galaxie, Plyn


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »