Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. únor 2002

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. únor 2002

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Saturn: Pán prstenů

Uznání: Hubble Heritage Team (AURA / STScI) R.G. French (Wellesley College), J. Cuzzi (NASA/Ames), L. Dones (SwRI), J. Lissauer (NASA/Ames)

Galileo, narozený v roce 1564, použil v roce 1610 dalekohled k průzkumu Sluneční soustavy, aby se stal prvním kdo užasnul nad saturnovými prstenci. Téměř 400 let poté saturnovy vzenešené prstence nadále nabízí jednu z nejfantastičtějších astronomických podívaných. V porovnání s prstenci jiných plynných obrů jsou ty saturnovy jedinečně jasné a jejich celá soustava je asi 250 kilometrů široká ale v některých místech tlustá jen kolem 10 metrů. Současní astronomové předpokládají, že prstence jsou možná mladé pouhé stovky miliónů let. Akumulací prachu a dynamickou interakcí se saturnovými měsíci prstence mohou nakonec ztmavnout a poklesnou k plynnému obrovi a tak během příštích několika stovek miliónů let ztratí svůj lesk. Astronomové od dob Galilea podrobili obdivované prstence intenzivnímu zkoumání, aby odhalili jejich tajemství. Někteří z nich využijí příští týden (20. února) slibného zákrytu Saturna Měsícem, aby hledali důkaz prstencového materiálu vně dobře známých hranic soustavy prstenců. Přítomnost takového "ztraceného" saturnova prstence byla poprvé naznačena ve zprávě datované do počátku 20. století.

Štítky: Saturn, Galileo, Prstence


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »