Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  25. březen 2005

Astronomický snímek dne (APOD) - 25. březen 2005

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Huygens objevil Luna Saturni

Uznání a copyright: Utrecht Univ. Museum, Inst. for History and Foundations of Science
Laskavostí: Rob van Gent, Tiemen Cocquyt, a Carl Koppeschaar

Tento den, před třemi sty padesáti lety, v roce 1655, holandský astronomom Christiaan Huygens objevil Luna Saturni, objev je nyní znám jako Saturnův měsíc Titan. Na oslavu považme tento složitý obraz čočky jeho dalekohledu, vše co zůstalo z přístroje, který používal, navrhnul i zkonstruoval za pomoci svého bratra Constantijna Huygense. Čočka samotná má průměr 57 milimetrů (něco přes 2 palce) a na okraji má napsáno: "X 3 FEBR. MDCLV", což je ohnisková délka (10 rýnských stop) a datum závěrečného vyleštění, 3. února 1655. Nese též jeden verš římského básníka Ovidia "Admovere Oculis Distantia Sidera Nostris" (Přinesli vzdálené hvězdy blíže naším očím). Huygens použil tento verš jako část anagramu, kterým oznamoval svůj objev. Použití anagramu bylo v té době běžné, stanovil sice datum svého objevu, ale podrobnosti držel jako tajemství do doby, než si je přál zveřejnit. Po dekódování a překladu tento anagram sděluje: "Kolem Saturna obíhá měsíc za 16 dní a 4 hodiny", což je v dobrém souladu s moderní hodnotou pro oběžnou dobu Titanu.

Štítky: Dalekohled, Titan, Huygens, Lens, Anagram, Ovid


37. vesmírný týden 2025

37. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ve 20:19

Další informace »