Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. květen 2016

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. květen 2016

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

LL Orionis: Střet kosmických větrů

Uznání: Hubble Heritage Team (AURA / STScI), C. R. O'Dell(Vanderbilt U.), NASA

Jak vznikl tento velký oblouk ve vesmíru? Tato vznešená, obloukovitá struktura je ve skutečnosti asi půl světelného roku velká rázová vlna, která vznikla při srážce větru z mladé hvězdy LL Orionis s proudem v Mlhovině v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis je stále ještě ve formativním období, ale už se vzdálila z hvězdné porodnice v Orionu a vytváří hvězdný vítr, který je mnohem více energetický, než vítr z našeho vlastního Slunce. Jakmile rychlý hvězdný vítr naráží do pomalu se pohybujícího se plynu, tak vzniká rázová vlna, analogicky s rázovou vlnou kolem lodě, která pluje po vodě, nebo kolem letadla, které letí nadzvukovou rychlostí. Pomalejší plyn vytéká z horké centrální hvězdokupy Trapéz v Mlhovině v Orionu, která se nachází už za dolním pravým okrajem tohoto obrázku. Rázová vlna kolem hvězdy LL Ori má ve třech rozměrech tvar jako mísa, která je nejjasnější při pohledu na její "dolní" okraj. Komplex hvězdné porodnice v Orionu ukazuje četné podobné tokové tvary, které souvisí se vznikem hvězd, včetně rázové vlny kolem slabé hvězdy vpravo nahoře. Část mozaiky, která pokrývá Velkou mlhovinu v Orionu na tomto barevném kompozitu, pořídil v roce 1995 Hubblův kosmický dalekohled.

Sledujte APOD na: Facebooku, Google Plus, Instagramu, nebo na Twitteru.

Štítky: LL Ori, Rázová vlna, Interstellar gas


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »