Podobně jako loď brázdící vesmírná moře vytváří hvězda na útěku Zeta Ophiuchi obloukovitou mezihvězdnou příďovou vlnu neboli rázovou vlnu, kterou vidíme na tomto úžasném infračerveném portrétu. Namodralá, asi 20krát hmotnější než Slunce, hvězda Zeta Oph blízko středu snímku ve falešných barvách se...
Tato rozsáhlá oblast zářícího plynu a prachu pozemským astronomům připomíná ptáka, což vnuká její populární přezdívku mlhovina Mořský racek. Mozaika kosmického ptáka ze tří panelů pořízená s využitím úzkopásmových obrazových dat přes rovinu Mléčné dráhy nedaleko Síria, alfa hvězdy souhvězdí Velkého...
Uprchlá hvězda Zeta Ophiuchi brázdí kosmické moře podobně jako loď a vytváří obloukovitou mezihvězdnou rázovou vlnu, která je vidět na tomto skvělém infračerveném portrétu. Na pohledu ve falešných barvách je ve středu snímku modravá hvězda Zeta Oph, která je asi 20 krát hmotnější, než Slunce a...
Hvězdy dokáží v moři plynu a prachu Mlhoviny v Orionu udělat vlny. Na podrobném estetickém snímku kosmických mračen a hvězdných větrů je vidět, jak LL Orionis interaguje s tokem Mlhoviny v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis je unášena v Orionově hvězdné porodnici, stále...
Jak vznikl tento velký oblouk ve vesmíru? Tato vznešená, obloukovitá struktura je ve skutečnosti asi půl světelného roku velká rázová vlna, která vznikla při srážce větru z mladé hvězdy LL Orionis s proudem v Mlhovině v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis je stále ještě ve formativním...
Na tomto estetickém a podrobném snímku kosmických mračen a stelárních větrů je vidět, jak hvězda LL Orionis interaguje s tokem mlhoviny Orion. and still in its formative years, variable star Proměnná hvězda LL Orionis se pohybuje v Orionově hvězdné porodnici, je stále ještě ve svých...
Hvězdy na útěku jsou hmotné hvězdy, které se rychle pohybují mezihvězdným prostorem. Hvězda na útěku Alfa Cam, podobně jako loď plující vesmírným mořem, vytváří tento vznešený oblouk rázové vlny při pohybu rychlostí přes 60 kilometrů za sekundu, takže na své cestě stlačuje mezihvězdný...
Tento estetický podrobný záběr kosmických mračen a hvězdných větrů představuje LL Orionis působící na tok v Mlhovině v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis, která bloudí ve hvězdné porodnici v Orionu a je stále ve svém vývojovém období, vytváří na rozdíl od větru z našeho vlastního Slunce už...
Tento obloukovitý elegantní útvar je ve skutečnosti rázová vlna s rozměrem půl světelného roku, která se vzniká, když se vítr z mladé hvězdy LL Orionis sráží s tokem Mlhoviny v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis je hvězdné kolébce a pořád ve svých formativních létech, vytváří vítr, který má...
Osamělá hvězda RX J1856.5-3754 vznikla zhroucením jádra hvězdy, která vybuchla. Při vzdálenosti 180 světelných let je nejbližší známou neutronovou hvězdou. Tento maličký hvězdný borec, sice hmotnější než Slunce, ale s průměrem jen 20 kilometrů, brázdí vodíkovými a prachovými mračny...
Tato obloukovitá, elegantní struktura je ve skutečnosti rázová vlna o rozměru asi půl světelného roku vytvářená tím, jak se vítr z mladé hvězdy LL Orionis střetává s tokem v mlhovině v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis vydaná na pospas osudu v Orionově hvězdné kolébce a pořád ještě v období...
BZ Cam je podvojná hvězdná soustava, která není moc dobře prostudována. U většiny kataklysmicých proměnných se hmota z normální hvězdy akumuluje na povrchu složky - bílého trpaslíka a příležitostně způsobuje vzplanutí jako u novy, když se materiál stane dostatečně horkým, aby zažehnul nukleární...
Zhroucením jádra explodující hvězdy vznikl osamělý objekt RX J1856.5-3754. Při vzdálenosti 180 světelných let je nejbližší známou neutronovou hvězdou. Je hmotnější než Slunce, ale má průměr jenom 20km a tento maličký hvězdný plavec proplouvá vodíkovými a prachovými mračny v mezihvězdném prostoru...
Co se děje poblíž středu naší Galaxie? O středu naší Galaxie Mléčné dráhy, jež září napříč celým elektromagnetickým spektrem se předpokládá, že je domovem masivních hvězd, rotujících plynných prstenců a hmotných černých děr. Nyní se ale ústřední galaktické zoo stalo ještě...
Podobně jako loď brázdící vesmírná moře vytváří hvězda na útěku Zeta Ophiuchi obloukovitou mezihvězdnou příďovou vlnu neboli rázovou vlnu, kterou vidíme na tomto úžasném infračerveném portrétu. Namodralá, asi 20krát hmotnější než Slunce, hvězda Zeta Oph blízko středu snímku ve falešných barvách se...
Tato rozsáhlá oblast zářícího plynu a prachu pozemským astronomům připomíná ptáka, což vnuká její populární přezdívku mlhovina Mořský racek. Mozaika kosmického ptáka ze tří panelů pořízená s využitím úzkopásmových obrazových dat přes rovinu Mléčné dráhy nedaleko Síria, alfa hvězdy souhvězdí Velkého...
Uprchlá hvězda Zeta Ophiuchi brázdí kosmické moře podobně jako loď a vytváří obloukovitou mezihvězdnou rázovou vlnu, která je vidět na tomto skvělém infračerveném portrétu. Na pohledu ve falešných barvách je ve středu snímku modravá hvězda Zeta Oph, která je asi 20 krát hmotnější, než Slunce a...
Hvězdy dokáží v moři plynu a prachu Mlhoviny v Orionu udělat vlny. Na podrobném estetickém snímku kosmických mračen a hvězdných větrů je vidět, jak LL Orionis interaguje s tokem Mlhoviny v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis je unášena v Orionově hvězdné porodnici, stále...
Jak vznikl tento velký oblouk ve vesmíru? Tato vznešená, obloukovitá struktura je ve skutečnosti asi půl světelného roku velká rázová vlna, která vznikla při srážce větru z mladé hvězdy LL Orionis s proudem v Mlhovině v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis je stále ještě ve formativním...
Na tomto estetickém a podrobném snímku kosmických mračen a stelárních větrů je vidět, jak hvězda LL Orionis interaguje s tokem mlhoviny Orion. and still in its formative years, variable star Proměnná hvězda LL Orionis se pohybuje v Orionově hvězdné porodnici, je stále ještě ve svých...
Hvězdy na útěku jsou hmotné hvězdy, které se rychle pohybují mezihvězdným prostorem. Hvězda na útěku Alfa Cam, podobně jako loď plující vesmírným mořem, vytváří tento vznešený oblouk rázové vlny při pohybu rychlostí přes 60 kilometrů za sekundu, takže na své cestě stlačuje mezihvězdný...
Tento estetický podrobný záběr kosmických mračen a hvězdných větrů představuje LL Orionis působící na tok v Mlhovině v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis, která bloudí ve hvězdné porodnici v Orionu a je stále ve svém vývojovém období, vytváří na rozdíl od větru z našeho vlastního Slunce už...
Tento obloukovitý elegantní útvar je ve skutečnosti rázová vlna s rozměrem půl světelného roku, která se vzniká, když se vítr z mladé hvězdy LL Orionis sráží s tokem Mlhoviny v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis je hvězdné kolébce a pořád ve svých formativních létech, vytváří vítr, který má...
Osamělá hvězda RX J1856.5-3754 vznikla zhroucením jádra hvězdy, která vybuchla. Při vzdálenosti 180 světelných let je nejbližší známou neutronovou hvězdou. Tento maličký hvězdný borec, sice hmotnější než Slunce, ale s průměrem jen 20 kilometrů, brázdí vodíkovými a prachovými mračny...
Tato obloukovitá, elegantní struktura je ve skutečnosti rázová vlna o rozměru asi půl světelného roku vytvářená tím, jak se vítr z mladé hvězdy LL Orionis střetává s tokem v mlhovině v Orionu. Proměnná hvězda LL Orionis vydaná na pospas osudu v Orionově hvězdné kolébce a pořád ještě v období...
BZ Cam je podvojná hvězdná soustava, která není moc dobře prostudována. U většiny kataklysmicých proměnných se hmota z normální hvězdy akumuluje na povrchu složky - bílého trpaslíka a příležitostně způsobuje vzplanutí jako u novy, když se materiál stane dostatečně horkým, aby zažehnul nukleární...
Zhroucením jádra explodující hvězdy vznikl osamělý objekt RX J1856.5-3754. Při vzdálenosti 180 světelných let je nejbližší známou neutronovou hvězdou. Je hmotnější než Slunce, ale má průměr jenom 20km a tento maličký hvězdný plavec proplouvá vodíkovými a prachovými mračny v mezihvězdném prostoru...
Co se děje poblíž středu naší Galaxie? O středu naší Galaxie Mléčné dráhy, jež září napříč celým elektromagnetickým spektrem se předpokládá, že je domovem masivních hvězd, rotujících plynných prstenců a hmotných černých děr. Nyní se ale ústřední galaktické zoo stalo ještě...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
