Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  11. srpen 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 11. srpen 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Arp 87: Srážka galaxií z Hubbla

Uznání: NASA, ESA, Hubble Heritage Team (STScI, AURA)

Toto je smrtící tanec. Jak spolu tyto dvě velké galaxie zápasí, tak se mezi nimi táhne 75 000 světelných let dlouhý kosmický most z hvězd, plynu a prachu. Most samotný je silným důkazem, že tyto oba dva nesmírně velké systémy prošly blízko sebe a zakusily bouřlivé slapy vyvolané vzájemnou gravitací. Dalším důkazem je, že zepředu viděná spirála vpravo, též známá jako NGC 3808A, vykazuje mnoho mladých modrých hvězdokup vzniklých při poryvu vznikání hvězd. Zborcená, z boku viděná spirála vlevo (NGC 3808B) se zdá být zabalená do materiálu spojujícím obě galaxie a je obklopená zvláštním polárním prstencem. Oba systémy se dohromady nazývají Arp 87 a morfologicky se klasifikují jako pekuliární. Takové interakce trvají miliardy let a opakovaná těsná přiblížení nakonec zřejmě vyústí do smrti jedné z těchto galaxií v tom smyslu, že zůstane jen jedna galaxie. I když tento scénář opravdu vypadá zvláštní, pekuliární, tak srážky galaxií se považují za běžné a Arp 87 představuje jedno stadium v tomto nevyhnutelném procesu. Pár galaxií Arp 87 je asi 300 miliónů světelných let daleko v souhvězdí Lva. Ta z boku viděná, výrazná spirální galaxie zcela vlevo je nejspíš vzdálenější galaxie pozadí a srážky se neúčastní.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: What is a light-year and how is it used?
  2. APOD: 2014-07-15 Modrý most hvězd mezi kupami galaxií
  3. APOD: 2013-05-14 Srážky galaxií: Simulace versus pozorování
  4. Youtube.com: A Galactic Smash Hit: Galaxy Collision Simulation
  5. APOD: 2006-11-11 M51: Kosmický vír
  6. APOD: 2014-11-08 Polární prstencová galaxie NGC 660
  7. STScI.edu: Arp 87
  8. CalTech.edu: ATLAS OF PECULIAR GALAXIES
  9. APOD: 2012-07-17 Simulace: Vznik galaktického disku
  10. Harvard.edu: Galactic Bridges and Tails
  11. NRAO.edu: HI, HII, and R-band Observations of a Galactic Merger Sequence
  12. Wikipedia: Arp_87
  13. HubbleSite.org: 'DANCING WITH THE STARS' TAKES ON A WHOLE NEW TWIST
  14. APOD: 2019-03-29 M104: Galaxie Sombrero

Štítky: Hubble, Arp 87, Galaxy collision


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »