Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  27. prosinec 2019

Astronomický snímek dne (APOD) - 27. prosinec 2019

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Sekvence částečně zatmělého Slunce s odrazem

Uznání a copyright: Majid Ghohroodi

Co se to stalo se Sluncem? Včera, pokud jste byli na pravém místě v pravý čas, tak jste mohli vidět vycházet Slunce částečně zatmělé Měsícem. Tento neobvyklý pohled byl pořízen nejenom přímo v sekvenci šesti snímků, ale také také v odrazu od slaného jezera Soltan v Íránu. Téměř bílé Slunce se u obzoru zdá slabší a červenější, především protože zemská atmosféra rozptyluje více modré světlo. Včerejší částečné zatmění Slunce bylo vidět na obloze nad většinou Ázie a Austrálie, ale lidé s jasnou oblohou v úzkém pásu přes povrch Země mohli uvidět plné prstencové zatmění Slunce, kdy se Měsíc jeví zcela obklopený Sluncem, v něčem co se nazývá prstenec ohně. Příští prstencové zatmění Slunce nastane v červnu 2020.

Pozoruhodné snímky zaslané do APODu: Částečné zatmění Slunce v prosinci 2019.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Sun
  2. NASA: Moon
  3. PersiaDigest.com: The largest natural mirror in Iran (photos)
  4. Wikipedia: Iran
  5. Stanford.edu: What Color is the Sun?
  6. Cornell.edu: Why are the Moon and Sun sometimes orange or red? (Beginner)
  7. NASA: What is Earth’s atmosphere?
  8. Wikipedia: Solar_eclipse_of_December_26,_2019
  9. Wikipedia: Asia
  10. Wikipedia: Australia
  11. APOD: 2017-03-02 Prstencové zatmění po východu
  12. APOD: 2017-03-01 Zatmění Slunce s ohnivým prstencem perel
  13. APOD: 2009-01-25 Prstencové zatmění: Prsten ohně
  14. Wikipedia: Solar_eclipse_of_June_21,_2020
  15. Facebook: APOD.Sky: Annular Solar Eclipse of 2019 December

Štítky: Částečné, Sluneční zatmění, Reflection


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »