Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  12. leden 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 12. leden 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Kometa Leonard podrobně z Austrálie

Uznání a copyright: Blake Estes (itelescope.net)

Jak vypadá kometa Leonard zblízka? I když se k ní nemůžeme dostat, tak zobrazení její komy a vnitřních ohonů malým dalekohledem dává o ní dobrou představu. Jak už název napovídá, tak iontový ohon je tvořen ionizovaným plynem, kterému dodává energii ultrafialové světlo ze Slunce a směrem ven odtlačuje sluneční vítr. Sluneční vítr je značně strukturovaný a tvarovaný komplexním a neustále se měnícím magnetickým polem Slunce. Složitá struktura ohonu se dá vysvětlit vlivem proměnlivého slunečního větru v kombinaci s různými výtrysky plynu z jádra komety. Dá se pozorovat, jak se struktury v ohonu komety Leonard pohybují se slunečním větrem ven od Slunce a v průběhu času dokonce mění svůj zvlněný vzhled. Modré barvě iontového ohonu dominuje rekombinace molekul oxidu uhelnatého, zatímco zelená barva komy kolem hlavy komety vzniká většinou rekombinací mírného množství dvouatomových molekul uhlíku. Sluneční světlo dokáže dvouatomární uhlík zničit za asi 50 hodin a to je důvod, proč zelená záře nepostupuje daleko do iontového ohonu. Snímek byl pořízen 2. ledna z observatoře Siding Spring v Austrálii. Kometa Leonard je v současnosti nejlépe vidět z jižní polokoule Země, už se otočila kolem Slunce a nyní směřuje ven ze Sluneční soustavy.

Seznam odkazů v popisu

  1. UCLA.edu: The Cometary Tail
  2. Youtube.com: Ionization of Gas
  3. NASA: Ultraviolet Waves
  4. Youtube.com: What is Solar Wind and how affect the Earth
  5. NASA: The Solar Dynamo
  6. Facebook: Sky: The Changing Ion Tail of Comet Leonard…
  7. APOD: 2002-05-15 Plápolající ohon z komety Ikeya Zhang
  8. Wikipedia: Carbon_monoxide
  9. Chemistryworld.com: Comets’ green colour comes from dicarbon dissociation, experiments confirm
  10. PNAS.org: Photodissociation of dicarbon: How nature breaks an unusual multiple bond
  11. NYTimes.com: Why a Comet’s Head Is Green, but Its Tail Is Not
  12. Youtube.com: Siding Spring Observatory - "Eyes on the Sky"
  13. Wikipedia: Australia
  14. APOD: 2022-01-03 Dlouhý ohon komety Leonard
  15. SkyAndTelescope.org: COMET-SEEKING ON COLD, CRUNCHY NIGHTS
  16. NASA: Solar System

Štítky: Kometa Leonard, Coma, Ion tail


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »