Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. únor 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. únor 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Země v noci

Uznání: NASA, Suomi NPP VIIRS; Data: Miguel Román (NASA GSFC); Processing: Joshua Stevens

Takto vypadá Země v noci. Dokážete najít svou oblíbenou zemi nebo město? Světla měst tento úkol docela překvapivě umožňují. Lidská světla zvýrazňují zvláště rozvinuté nebo obydlené oblasti zemského povrchu, včetně pobřeží Evropy, východní části Spojených států a Japonska. Mnoho velkých měst se nachází v blízkosti řek nebo oceánů, takže si mohou levně dopravovat zboží na lodích. Ke zvlášť tmavým oblastem patří centrální části Jižní Ameriky, Afriky, Ázie a Austrálie. Tomuto obrazu se říká Tmavá zeměkoule a ve skutečnosti se jedná o kompozitní obraz ze stovek snímků znovu zpracovaných v roce 2016 z dat družice Suomi NPP

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Earth observatory
  2. CIA.gov: Explore All Countries
  3. Wikipedia: City
  4. NASA: Bright Lights, Big City
  5. Youtu.be: How 1 Photo From Space Explains ALL of History
  6. Wikipedia: Europe
  7. APOD: 2016-02-24 Megalopolis na severovýchodu USA z vesmíru
  8. Wikipedia: Japan
  9. APOD: 2018-08-26 Oheň na Zemi
  10. APOD: 1998-10-07 Ocean Planet Pole To Pole
  11. IAU.org: Controlling Light Pollution - IAU Commission B7 at work
  12. Wikipedia: South_America
  13. Wikipedia: Africa
  14. Wikipedia: Asia
  15. Wikipedia: Australia
  16. NASA: Night Light Maps Open Up New Applications
  17. NASA: NASA's Black Marble
  18. APOD: 2008-10-05 Země v noci
  19. Wikipedia: Suomi_NPP
  20. NASA: Suomi NPP

Štítky: Země, Night, Černá zeměkoule


39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »