Úvodní  >  Štítky  >  Štítek Night

Štítek: Night

APOD Planeta Země v noci II

V tomto poklidném videu planety Země v noci jsou časosběrné sekvence z Mezinárodní vesmírné stanice pořízené v roce 2017. Fanoušci nízké oběžné dráhy Země se mohou začít kochat pohledem na oblohu se zelenou a červenou polární září. Noční scéna probíhá Severní Amerikou od severozápadu k jihovýchodu...

APOD Země v noci

Takto vypadá Země v noci. Dokážete najít svou oblíbenou zemi nebo město? Světla měst tento úkol docela překvapivě umožňují. Lidská světla zvýrazňují zvláště rozvinuté nebo obydlené oblasti zemského povrchu, včetně pobřeží Evropy, východní části Spojených států a Japonska. Mnoho velkých měst se...

APOD Let nad Zemí v noci II

Poklidné video planety Země v noci tvoří časosběrné sekvence pořízené v rcoe 2017 z Mezinárodní kosmické stanice. Fanoušci nízké zemské dráhy si mohou užívat pohled na zelené a červené polární záře, které se rozlévají po obloze. Noční scéna vede od severozápadu k jihovýchodu přes Severní Ameriku k...

APOD Země v noci

Dokážete najít svoji oblíbenou zemi nebo město? Světla měst na tomto celosvětovém nočním záběru činí tento úkol překvapivě splnitelný. Světla z lidské činnosti jsou zvláště dobře vidět v rozvinutých nebo zalidněných oblastech Země včetně pobřeží Evropy, východních Spojených...

APOD Nový atlas světa jasnosti umělého osvětlení oblohy

Jak jste daleko od přírodní tmavé oblohy? Tato mapa světa (střední | velká) v postupných krocích ukazuje vliv jasnosti umělého osvětlení noční oblohy na vizuální vzhled noční oblohy. Jasnost byla modelována s využitím družicových snímků s vysokým rozlišením a zapadá do tisíců měření...

APOD Země za soumraku

Na tomto nádherném pohledu na oceány a mračna nad naší dobrou planetou Zemí není žádná náhlá, ostrá hranice dne a noci. Místo toho je linie stínu, neboli terminátor difuzní a vykazuje postupný přechod do tmy, který my označujeme jako soumrak. Scénu osvětluje zprava Slunce a vrcholky mračen...

APOD Let nad Zemí v noci

Při letu nad Zemí v noci je vidět mnoho podivuhodností. Nedávno vznikla kompilace takových vizuálních zážitků z Mezinárodní kosmické stanice (ISS) s odpovídající jásavou hudbou. Dole probíhají bílá mračna, oranžová světla měst, bouřkové blesky a tmavě modrá moře. Jak video...

APOD Saturn v noci

Na tomto skvostném snímku ze stínu Saturnu je zřídka viděná nádhera. Snímek pořídila sonda Cassini 17. října 2012 při svém 174. oběhu a noční strana planety s prstenci je vidět z perspektivy 19 stupňů pod rovinou prstenců ze vzdálenosti skoro 800 000 kilometrů se Sluncem téměř přímo za...

APOD Země v noci

Tento pozoruhodný a úplný pohled na Zemi v noci z nočních snímků je zcela bezoblačný. Snímky pochází z družice Suomi-NPP na na polární dráze 824 km vysoko z dubna a října 2012 pomocí zobrazovacího infračerveného radiometru VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite). VIIRS ve srovnání...

APOD Let nad Zemí v noci

Při letu nad Zemí v noci je vidět spousta podivuhodností. Nedávno vznikla kompilace řady takových podívaných zachycených z Mezinárodní kosmické stanice s odpovídající hudbou. Dole probíhají bílé mraky, oranžová světla měst, blýskání za bouřek a temné modré oceány. Jak video...

APOD Noční světla

Touto noční scénou se prostírá souhvězdí světel, ta ale nepatří na oblohu planety Země. Místo toho se jedná o pohled dolů z Mezinárodní kosmické stanice 29. října při průletu nad Spojenými Státy podél severního pobřeží Mexického zálivu. V popředí je připojená ruská kosmická loď Sojuz. Za...

APOD Země v noci

Tak vypadá Země v noci. Dokážete objevit vaši oblíbenou zemi nebo město? Světla měst činí tento úkol docela možný. Umělá světla zvýrazňují zvláště rozvinuté nebo zalidněné oblasti zemského povrchu včetně pobřeží Evropy, východních Spojených Států a Japonska. Hodně velkých měst...

APOD Země za soumraku

Na tomto nádherném pohledu na oceány a mraky nad naší planetou Zemí není žádná náhlá ostrá hranice, která by vyznačovala přechod dne do noci. Místo toho je hranice stínu neboli terminátor difuzní a ukazuje postupný přechod do tmy, který my zakoušíme jako soumrak. Tuto scénu ozařuje Slunce...

APOD Země v noci

Tak vypadá Země v noci. Dokážete najít svou oblíbenou zemi nebo město? Světla měst činí tento úkol docela proveditelný. Lidské osvětlení zvýrazňuje zvláště rozvinuté nebo zalidněné oblasti zemského povrchu, včetně pobřeží Evropy, východních Spojených Států a Japonska. Hodně velkých...

APOD Saturn v noci

Tak vypadá Saturn v noci. Na rozdíl od lidského osvětlení, díky kterému noční strana Země slabě září, je slabá noční záře Saturnu způsobována především slunečním světlem odráženým od jeho vlastních majestátních prstenců. Snímek Saturnu v noci nahoře zachytila v červenci kosmická sonda...

APOD Země za soumraku

Přechod dne do noci, jak je vidět na tomto nádherném pohledu na oceány a mraky nad naší dobrou planetou Zemí, nevyznačuje žádná náhlá, ostrá hranice. Místo toho je linie stínu, neboli terminátor, difuzní a vykazuje postupný přechod do tmy, který zakoušíme jako soumrak. Tuto scénu ozařuje...

APOD Země v noci

Tak vypadá Země v noci. Dokážete najít svoji oblíbenou zemi nebo město? Překvapivě, světla měst činí tento úkol docela možný. Umělá světla zvýrazňují zvlášť rozvinuté nebo zalidněné oblasti zemského povrchu včetně pobřeží Evropy, východu Spojených Států a Japonska. Hodně velkých...

APOD Země za soumraku

Přechod dne do noci na tomto úžasném pohledu na oceány a mraky nad naší dobrou planetou Zemí nevyznačuje žádná náhlá, ostrá hranice. Místo toho je linie stínu neboli terminátor difuzní a ukazuje postupný přechod do tmy, který my zakoušíme jako soumrak. Scénu ozařuje Slunce zprava a...

APOD Londýn v noci

Poznáváte tuto spletitou kulovou hvězdokupu? Ve skutečnosti jde o souhvězdí světel měst kolem Londýna v Británii na planetě Zemi, jak to zaznamenala digitální kamera z Mezinárodní kosmické stanice. Tento noční záběr byl pořízen v únoru 2003, sever je nahoře, trochu doleva. Podle...

APOD Barvy a záhady galaxie Centaurus A

Proč je spirální galaxie Centaurus A v takovém zmatku? Kompozitní snímek nahoře ukazuje v různých vlnových pásmech různá vodítka k neobvyklé minulosti této galaxie. Přes tlustou vrstvu prachu jasně září červeně zobrazené laloky nízkoenergetického rádiového záření. V zeleně zobrazených...

APOD Země v noci

Tak vypadá Země v noci. Dokážete najít vaši oblíbenou zemi nebo město? Světla měst překvapivě činí tento úkol docela splnitelný. Lidmi vytvářená světla zvýrazňují na zemském povrchu zejména rozvinuté nebo zalidněné oblasti včetně pobřeží Evropy, východních Spojenýách...



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »