Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  08. září 2022

Astronomický snímek dne (APOD) - 08. září 2022

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Severní Amerika a Pelikán

Uznání a copyright: Frank Sackenheim

Příznivci naší milé planety možná poznávají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisní oblast vlevo ohraničují tmavé neprůhledné pásy prachu, které zdá se, sledují tvar kontinentu, takže této emisní oblasti katalogizované jako NGC 7000 propůjčují populární název mlhovina Severní Amerika. Vpravo, těsně u východního pobřeží mlhoviny Severní Amerika, se nachází IC 5070, jejíž ptačí profil přímo vnuká název mlhovina Pelikán. Obě jasné mlhoviny jsou od sebe dělí asi 1500 světelných roků a jsou součástí stejné velké a složité hvězdotvorné oblasti, která je téměř stejně blízko jako známější mlhovina v Orionu. Zorné pole široké 3 stupně by v této vzdálenosti zabíralo 80 světelných roků. Pečlivě pořízený kosmický portrét využívá úzkopásmové snímky kombinované tak, aby zvýraznily jasné ionizační fronty a charakteristickou záři atomárního vodíku a plynného kyslíku. Tyto mlhoviny se dají spatřit z tmavých míst triedrem. Dívejte se na severovýchod od jasné hvězdy Deneb v souhvězdí Labuti (Cygnus), které na severní letní noční obloze stoupá vysoko.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Earth observatory
  2. AtlasOfTheUniverse.com: Star Clusters and Nebulae within 10000 light years
  3. OneMinuteAstronomer.com: The “North America” Nebula
  4. Wikipedia: Dixon_Lanier_Merritt
  5. APOD: 2016-11-19 IC 5070: Zaprášený Pelikán v Labuti
  6. arXiv.org: Extinction with 2MASS: star counts and reddening toward the North America and the Pelican Nebulae
  7. AstrophotoCologne.de: NGC 7000 BiColor
  8. APOD: 2010-08-19 Mlhovina Pelikán podrobně
  9. APOD: 2021-01-29 Severoamerická noční obloha
  10. NASA: What's Up: Skywatching Tips from NASA

Štítky: Mlhovina Severní Amerika, Mlhovina Pelikán, Ngc7000, Ic5070


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »