Úvodní  >  Štítky  >  Štítek ngc7000

Štítek: ngc7000

APOD Severní Amerika a Pelikán

Příznivci naší milé planety možná poznávají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisní oblast vlevo ohraničují tmavé neprůhledné pásy prachu, které zdá se, sledují tvar kontinentu, takže této emisní oblasti katalogizované jako NGC 7000 propůjčují populární název mlhovina Severní Amerika. Vpravo,...

APOD Severní Amerika a Pelikán

Příznivci naší milé planety jistě rozeznávají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisní oblast vlevo ve tvaru kontinentu katalogizovanou jako NGC 7000 obkreslují tmavé neprůhledné pásy prachu a propůjčují jí populární název mlhovina Severní Amerika. Vpravo se těsně u východního pobřeží mlhoviny...

APOD Mozaika Labuti 2010 - 2020

Tento krásný kout oblohy vykreslily tahy štětce mezihvězdného prachu a zářícího plynu přes rovinu naší Galaxie Mléčné dráhy u severního konce Velké trhliny a souhvězdí Labuti (Cygnus). Rozsáhlá, přes desetiletí tvořená mozaika se 400 hodinami obrazových dat na obloze zabírá impozantních 28 x 18...

APOD Severoamerická noční obloha

Světlo Měsíce téměř v první čtvrti 21. ledna ozařovalo popředí noční scenerie se zasněženými horami. Tato výrazná dvojice horských štítů severně od Vancouveru v Britské Kolumbii v Kanadě v Severní Americe na planetě Zemi je známa jako Lvi (The Lions). Nad dvojicí štítů, vlevo od alfa hvězdy...

APOD Nebe v Labuti

Tento krásný kout nebe namaloval štětec mezihvězdného prachu a zářícího vodíku přes rovinu naší Galaxie Mléčné dráhy u severního konce Velké trhliny a souhvězdí Labutě (Cygnus). Širokoúhlá mozaika má na obloze impozantní rozpětí 24 stupňů a skládá se z obrazových dat pořízených třemi...

APOD Severní Amerika a Pelikán

Přátelé naší milé planety možná rozpoznají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisi vlevo ohraničují tmavé, neprůhledné pásy prachu a jak se zdá, tak tvoří tvar kontinentu a tak této emisní oblasti katalogizované jako NGC 7000 dávají její populární název mlhovina Severní Amerika. Kousek...

APOD Podél Stěny v Labuti

Emisní hřeben ve tvaru W na tomto živém kousku oblohy je znám jako Stěna v Labuti. Kosmický hřeben o velikosti asi 20 světelných let je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelnými obrysy, populárně zvané mlhovina Severní Amerika. Mozaika ze dvou snímků, která vznikla za pomoci úzkopásmových...

APOD U Stěny v Labuti

Výrazný emisní hřeben, který je vidět na tomto svěžím zákoutí, je znám jako Stěna v Labuti. Je součástí větší emisní mlhoviny podle dobře známého tvaru zvaného mlhovina Severní Amerika a podél obrysu hřebenu, který naznačuje západní pobřeží Mexika, měří asi 10 světelných let. Obrázek vznikl...

APOD Mračna v Labuti

Vznešenou mozaikou, která ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) pokrývá pole 12x12 stupňů, plynou kosmická mračna z plynu a prachu. Obraz je kombinací široko a úzkopásmových obrazových dat v Hubblově paletě a záchytným bodem na něm je hvězda Deneb, jasný horký nadobr pod středem u...

APOD Severní Amerika a Pelikán

Dobře známé tvary zde jsou na ne tak dobře známých místech. Vlevo je emisní mlhovina katalogizovaná jako NGC 7000, která je slavná částečně proto, že připomíná kontinent Severní Ameriku. Emisní oblast napravo od mlhoviny Severní Amerika je IC 5070, pro své vnější obrysy zvaná jako mlhovina...

APOD Severní Cygnus

Ve středu nahoře v tomto nádherném kousku nebe se nachází jasný a horký nadobr Deneb. Celkem 20 políček mozaiky zabírá v severní části Labutě (Cygnus) úctyhodných 12 stupňů. Souhvězdí je podél roviny naší Galaxie Mléčné dráhy přeplněno hvězdami a zářivými mračny plynu, ale také hostí tmavou...

APOD Pelikán v Labuti

Mlhovina Pelikán se nachází asi 2000 světelných let daleko ve vysoko vystupujícím souhvězdí Labutě (Cygnus). Kosmický pelikán, též známý jako IC 5070, se příhodně nachází hned u "východního pobřeží" mlhoviny Severní Amerika (NGC 7000), což je další překvapivě známě vyhlížející emisní...

APOD Severní Amerika a Pelikán

Příznivci naší milé planety možná poznávají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisní oblast vlevo ohraničují tmavé neprůhledné pásy prachu, které zdá se, sledují tvar kontinentu, takže této emisní oblasti katalogizované jako NGC 7000 propůjčují populární název mlhovina Severní Amerika. Vpravo,...

APOD Severní Amerika a Pelikán

Příznivci naší milé planety jistě rozeznávají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisní oblast vlevo ve tvaru kontinentu katalogizovanou jako NGC 7000 obkreslují tmavé neprůhledné pásy prachu a propůjčují jí populární název mlhovina Severní Amerika. Vpravo se těsně u východního pobřeží mlhoviny...

APOD Mozaika Labuti 2010 - 2020

Tento krásný kout oblohy vykreslily tahy štětce mezihvězdného prachu a zářícího plynu přes rovinu naší Galaxie Mléčné dráhy u severního konce Velké trhliny a souhvězdí Labuti (Cygnus). Rozsáhlá, přes desetiletí tvořená mozaika se 400 hodinami obrazových dat na obloze zabírá impozantních 28 x 18...

APOD Severoamerická noční obloha

Světlo Měsíce téměř v první čtvrti 21. ledna ozařovalo popředí noční scenerie se zasněženými horami. Tato výrazná dvojice horských štítů severně od Vancouveru v Britské Kolumbii v Kanadě v Severní Americe na planetě Zemi je známa jako Lvi (The Lions). Nad dvojicí štítů, vlevo od alfa hvězdy...

APOD Nebe v Labuti

Tento krásný kout nebe namaloval štětec mezihvězdného prachu a zářícího vodíku přes rovinu naší Galaxie Mléčné dráhy u severního konce Velké trhliny a souhvězdí Labutě (Cygnus). Širokoúhlá mozaika má na obloze impozantní rozpětí 24 stupňů a skládá se z obrazových dat pořízených třemi...

APOD Severní Amerika a Pelikán

Přátelé naší milé planety možná rozpoznají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisi vlevo ohraničují tmavé, neprůhledné pásy prachu a jak se zdá, tak tvoří tvar kontinentu a tak této emisní oblasti katalogizované jako NGC 7000 dávají její populární název mlhovina Severní Amerika. Kousek...

APOD Podél Stěny v Labuti

Emisní hřeben ve tvaru W na tomto živém kousku oblohy je znám jako Stěna v Labuti. Kosmický hřeben o velikosti asi 20 světelných let je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelnými obrysy, populárně zvané mlhovina Severní Amerika. Mozaika ze dvou snímků, která vznikla za pomoci úzkopásmových...

APOD U Stěny v Labuti

Výrazný emisní hřeben, který je vidět na tomto svěžím zákoutí, je znám jako Stěna v Labuti. Je součástí větší emisní mlhoviny podle dobře známého tvaru zvaného mlhovina Severní Amerika a podél obrysu hřebenu, který naznačuje západní pobřeží Mexika, měří asi 10 světelných let. Obrázek vznikl...

APOD Mračna v Labuti

Vznešenou mozaikou, která ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) pokrývá pole 12x12 stupňů, plynou kosmická mračna z plynu a prachu. Obraz je kombinací široko a úzkopásmových obrazových dat v Hubblově paletě a záchytným bodem na něm je hvězda Deneb, jasný horký nadobr pod středem u...

APOD Severní Amerika a Pelikán

Dobře známé tvary zde jsou na ne tak dobře známých místech. Vlevo je emisní mlhovina katalogizovaná jako NGC 7000, která je slavná částečně proto, že připomíná kontinent Severní Ameriku. Emisní oblast napravo od mlhoviny Severní Amerika je IC 5070, pro své vnější obrysy zvaná jako mlhovina...

APOD Severní Cygnus

Ve středu nahoře v tomto nádherném kousku nebe se nachází jasný a horký nadobr Deneb. Celkem 20 políček mozaiky zabírá v severní části Labutě (Cygnus) úctyhodných 12 stupňů. Souhvězdí je podél roviny naší Galaxie Mléčné dráhy přeplněno hvězdami a zářivými mračny plynu, ale také hostí tmavou...

APOD Pelikán v Labuti

Mlhovina Pelikán se nachází asi 2000 světelných let daleko ve vysoko vystupujícím souhvězdí Labutě (Cygnus). Kosmický pelikán, též známý jako IC 5070, se příhodně nachází hned u "východního pobřeží" mlhoviny Severní Amerika (NGC 7000), což je další překvapivě známě vyhlížející emisní...



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »