Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  16. září 2021

Astronomický snímek dne (APOD) - 16. září 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Severní Amerika a Pelikán

Uznání a copyright: Andrew Klinger

Příznivci naší milé planety jistě rozeznávají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisní oblast vlevo ve tvaru kontinentu katalogizovanou jako NGC 7000 obkreslují tmavé neprůhledné pásy prachu a propůjčují jí populární název mlhovina Severní Amerika. Vpravo se těsně u východního pobřeží mlhoviny Severní Amerika nachází IC 5070, jejíž ptačí profil naznačuje mlhovinu Pelikán. Obě jasné mlhoviny jsou asi 1500 světelných roků daleko a jsou součástí velké a složité hvězdotvorné oblasti, která je téměř stejně blízko, jako známější mlhovina v Orionu. Zorné pole široké 3 stupně by v této vzdálenosti měřilo 80 světelných roků. Pečlivý kosmický portrét využívá úzkopásmové snímky kombinované tak, aby se zvýraznily jasné ionizační fronty a charakteristická záře atomárního vodíku, síry a kyslíku. Mlhoviny lze z tmavých míst spatřit i triedrem. Dívejte se na severovýchod od jasné hvězdy Deneb v souhvězdí Labutě (Cygnus).

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Earth observatory
  2. AtlasOfTheUniverse.com: Star Clusters and Nebulae within 10000 light years
  3. OneMinuteAstronomer.com: The “North America” Nebula
  4. Wikipedia: Dixon_Lanier_Merritt
  5. APOD: 2016-11-19 IC 5070: Zaprášený Pelikán v Labuti
  6. arXiv.org: Extinction with 2MASS: star counts and reddening toward the North America and the Pelican Nebulae
  7. AstroBin.com: Andrew Klinger: North America Nebula (NGC7000) imaged in SHO
  8. APOD: 2006-03-24 Když růže nejsou růžové
  9. APOD: 2010-08-19 Mlhovina Pelikán podrobně
  10. APOD: 2021-01-29 Severoamerická noční obloha

Štítky: Mlhovina Pelikán, Mlhovina Severní Amerika, Ngc7000, Ic5070


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »