Příznivci naší milé planety možná poznávají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisní oblast vlevo ohraničují tmavé neprůhledné pásy prachu, které zdá se, sledují tvar kontinentu, takže této emisní oblasti katalogizované jako NGC 7000 propůjčují populární název mlhovina Severní Amerika. Vpravo,...
Příznivci naší milé planety jistě rozeznávají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisní oblast vlevo ve tvaru kontinentu katalogizovanou jako NGC 7000 obkreslují tmavé neprůhledné pásy prachu a propůjčují jí populární název mlhovina Severní Amerika. Vpravo se těsně u východního pobřeží mlhoviny...
Světlo Měsíce téměř v první čtvrti 21. ledna ozařovalo popředí noční scenerie se zasněženými horami. Tato výrazná dvojice horských štítů severně od Vancouveru v Britské Kolumbii v Kanadě v Severní Americe na planetě Zemi je známa jako Lvi (The Lions). Nad dvojicí štítů, vlevo od alfa hvězdy...
Přátelé naší milé planety možná rozpoznají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisi vlevo ohraničují tmavé, neprůhledné pásy prachu a jak se zdá, tak tvoří tvar kontinentu a tak této emisní oblasti katalogizované jako NGC 7000 dávají její populární název mlhovina Severní Amerika. Kousek...
Ten výrazný emisní hřeben, na který se díváte, má označení IC 5067. Je částí větší emisní oblasti zřetelného tvaru, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a tak se nazývá mlhovina Pelikán. Ty fantastické temné tvary jsou mraky chladného plynu a...
Dobře rozpoznatelný profil mlhoviny Pelikán plachtí téměř 2000 světelných let daleko ve vysoko stoupajícím souhvězdí Labutě. Toto mezihvězdné mračno plynu a prachu, též známé jako IC 5070, se příhodně nachází u "východního pobřeží" mlhoviny Severní Amerika (NGC 7000), což je další známě...
Výrazná emisní brázda, která je vidět na tomto ostrém a barevném záběru, je katalogizována jako IC 5067. Brázda je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelným tvarem, která se populárně nazývá mlhovina Pelikán, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického...
Výrazný emisní hřeben v této části oblohy je katalogizován jako IC 5067. Hřeben měří asi 10 světelných let, je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelným tvarem, která se nazývá mlhovina Pelikán a sleduje křivky hlavy a krku kosmického pelikána. Tento pohled ve falešných barvách...
Vznešenou mozaikou, která ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) pokrývá pole 12x12 stupňů, plynou kosmická mračna z plynu a prachu. Obraz je kombinací široko a úzkopásmových obrazových dat v Hubblově paletě a záchytným bodem na něm je hvězda Deneb, jasný horký nadobr pod středem u...
Ta výrazná emisní brázda v tomto svěžím koutu oblohy má označení IC 5067. Brázda je součástí větší emisní mlhoviny zřetelného tvaru s populárním názvem mlhovina Pelikán, měří asi 10 světelných let a sleduje křivky hlavy a krku kosmického pelikána. Podrobný obrázek mlhoviny Pelikán vznikl z...
Dobře známé tvary zde jsou na ne tak dobře známých místech. Vlevo je emisní mlhovina katalogizovaná jako NGC 7000, která je slavná částečně proto, že připomíná kontinent Severní Ameriku. Emisní oblast napravo od mlhoviny Severní Amerika je IC 5070, pro své vnější obrysy zvaná jako mlhovina...
Výrazný emisní hřeben v tomto barvitém koutu oblohy je označován IC 5067. Tato část větší emisní mlhoviny rozpoznatelného tvaru se nazývá mlhovina Pelikán, hřeben zabírá asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána. Fantastické temné tvary, které osidlují tento...
Ta nápadná emisní brázda v této zajímavé části oblohy je katalogizovaná jako IC 5067. Brázda má asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a je součástí větší emisní mlhoviny charakteristického tvaru populárně zvané mlhovina Pelikán. Tento pohled ve falešných...
Ve středu nahoře v tomto nádherném kousku nebe se nachází jasný a horký nadobr Deneb. Celkem 20 políček mozaiky zabírá v severní části Labutě (Cygnus) úctyhodných 12 stupňů. Souhvězdí je podél roviny naší Galaxie Mléčné dráhy přeplněno hvězdami a zářivými mračny plynu, ale také hostí tmavou...
Co se to děje s mlhovinou Pelikán? Světlo z mladých energetických hvězd pomalu transformuje chladný plyn Pelikána na plyn horký a postupující hranice mezi oběma plyny je známá jako ionizační fronta. Většina těchto jasných hvězd se nachází už mimo obrázek nahoře, ale část jasné ionizační...
Příznivci naší milé planety možná poznávají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisní oblast vlevo ohraničují tmavé neprůhledné pásy prachu, které zdá se, sledují tvar kontinentu, takže této emisní oblasti katalogizované jako NGC 7000 propůjčují populární název mlhovina Severní Amerika. Vpravo,...
Příznivci naší milé planety jistě rozeznávají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisní oblast vlevo ve tvaru kontinentu katalogizovanou jako NGC 7000 obkreslují tmavé neprůhledné pásy prachu a propůjčují jí populární název mlhovina Severní Amerika. Vpravo se těsně u východního pobřeží mlhoviny...
Světlo Měsíce téměř v první čtvrti 21. ledna ozařovalo popředí noční scenerie se zasněženými horami. Tato výrazná dvojice horských štítů severně od Vancouveru v Britské Kolumbii v Kanadě v Severní Americe na planetě Zemi je známa jako Lvi (The Lions). Nad dvojicí štítů, vlevo od alfa hvězdy...
Přátelé naší milé planety možná rozpoznají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisi vlevo ohraničují tmavé, neprůhledné pásy prachu a jak se zdá, tak tvoří tvar kontinentu a tak této emisní oblasti katalogizované jako NGC 7000 dávají její populární název mlhovina Severní Amerika. Kousek...
Ten výrazný emisní hřeben, na který se díváte, má označení IC 5067. Je částí větší emisní oblasti zřetelného tvaru, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a tak se nazývá mlhovina Pelikán. Ty fantastické temné tvary jsou mraky chladného plynu a...
Dobře rozpoznatelný profil mlhoviny Pelikán plachtí téměř 2000 světelných let daleko ve vysoko stoupajícím souhvězdí Labutě. Toto mezihvězdné mračno plynu a prachu, též známé jako IC 5070, se příhodně nachází u "východního pobřeží" mlhoviny Severní Amerika (NGC 7000), což je další známě...
Výrazná emisní brázda, která je vidět na tomto ostrém a barevném záběru, je katalogizována jako IC 5067. Brázda je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelným tvarem, která se populárně nazývá mlhovina Pelikán, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického...
Výrazný emisní hřeben v této části oblohy je katalogizován jako IC 5067. Hřeben měří asi 10 světelných let, je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelným tvarem, která se nazývá mlhovina Pelikán a sleduje křivky hlavy a krku kosmického pelikána. Tento pohled ve falešných barvách...
Vznešenou mozaikou, která ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) pokrývá pole 12x12 stupňů, plynou kosmická mračna z plynu a prachu. Obraz je kombinací široko a úzkopásmových obrazových dat v Hubblově paletě a záchytným bodem na něm je hvězda Deneb, jasný horký nadobr pod středem u...
Ta výrazná emisní brázda v tomto svěžím koutu oblohy má označení IC 5067. Brázda je součástí větší emisní mlhoviny zřetelného tvaru s populárním názvem mlhovina Pelikán, měří asi 10 světelných let a sleduje křivky hlavy a krku kosmického pelikána. Podrobný obrázek mlhoviny Pelikán vznikl z...
Dobře známé tvary zde jsou na ne tak dobře známých místech. Vlevo je emisní mlhovina katalogizovaná jako NGC 7000, která je slavná částečně proto, že připomíná kontinent Severní Ameriku. Emisní oblast napravo od mlhoviny Severní Amerika je IC 5070, pro své vnější obrysy zvaná jako mlhovina...
Výrazný emisní hřeben v tomto barvitém koutu oblohy je označován IC 5067. Tato část větší emisní mlhoviny rozpoznatelného tvaru se nazývá mlhovina Pelikán, hřeben zabírá asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána. Fantastické temné tvary, které osidlují tento...
Ta nápadná emisní brázda v této zajímavé části oblohy je katalogizovaná jako IC 5067. Brázda má asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a je součástí větší emisní mlhoviny charakteristického tvaru populárně zvané mlhovina Pelikán. Tento pohled ve falešných...
Ve středu nahoře v tomto nádherném kousku nebe se nachází jasný a horký nadobr Deneb. Celkem 20 políček mozaiky zabírá v severní části Labutě (Cygnus) úctyhodných 12 stupňů. Souhvězdí je podél roviny naší Galaxie Mléčné dráhy přeplněno hvězdami a zářivými mračny plynu, ale také hostí tmavou...
Co se to děje s mlhovinou Pelikán? Světlo z mladých energetických hvězd pomalu transformuje chladný plyn Pelikána na plyn horký a postupující hranice mezi oběma plyny je známá jako ionizační fronta. Většina těchto jasných hvězd se nachází už mimo obrázek nahoře, ale část jasné ionizační...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“ 12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé
Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.
