Příznivci naší milé planety možná poznávají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisní oblast vlevo ohraničují tmavé neprůhledné pásy prachu, které zdá se, sledují tvar kontinentu, takže této emisní oblasti katalogizované jako NGC 7000 propůjčují populární název mlhovina Severní Amerika. Vpravo,...
Příznivci naší milé planety jistě rozeznávají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisní oblast vlevo ve tvaru kontinentu katalogizovanou jako NGC 7000 obkreslují tmavé neprůhledné pásy prachu a propůjčují jí populární název mlhovina Severní Amerika. Vpravo se těsně u východního pobřeží mlhoviny...
Světlo Měsíce téměř v první čtvrti 21. ledna ozařovalo popředí noční scenerie se zasněženými horami. Tato výrazná dvojice horských štítů severně od Vancouveru v Britské Kolumbii v Kanadě v Severní Americe na planetě Zemi je známa jako Lvi (The Lions). Nad dvojicí štítů, vlevo od alfa hvězdy...
Přátelé naší milé planety možná rozpoznají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisi vlevo ohraničují tmavé, neprůhledné pásy prachu a jak se zdá, tak tvoří tvar kontinentu a tak této emisní oblasti katalogizované jako NGC 7000 dávají její populární název mlhovina Severní Amerika. Kousek...
Ten výrazný emisní hřeben, na který se díváte, má označení IC 5067. Je částí větší emisní oblasti zřetelného tvaru, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a tak se nazývá mlhovina Pelikán. Ty fantastické temné tvary jsou mraky chladného plynu a...
Dobře rozpoznatelný profil mlhoviny Pelikán plachtí téměř 2000 světelných let daleko ve vysoko stoupajícím souhvězdí Labutě. Toto mezihvězdné mračno plynu a prachu, též známé jako IC 5070, se příhodně nachází u "východního pobřeží" mlhoviny Severní Amerika (NGC 7000), což je další známě...
Výrazná emisní brázda, která je vidět na tomto ostrém a barevném záběru, je katalogizována jako IC 5067. Brázda je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelným tvarem, která se populárně nazývá mlhovina Pelikán, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického...
Výrazný emisní hřeben v této části oblohy je katalogizován jako IC 5067. Hřeben měří asi 10 světelných let, je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelným tvarem, která se nazývá mlhovina Pelikán a sleduje křivky hlavy a krku kosmického pelikána. Tento pohled ve falešných barvách...
Vznešenou mozaikou, která ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) pokrývá pole 12x12 stupňů, plynou kosmická mračna z plynu a prachu. Obraz je kombinací široko a úzkopásmových obrazových dat v Hubblově paletě a záchytným bodem na něm je hvězda Deneb, jasný horký nadobr pod středem u...
Ta výrazná emisní brázda v tomto svěžím koutu oblohy má označení IC 5067. Brázda je součástí větší emisní mlhoviny zřetelného tvaru s populárním názvem mlhovina Pelikán, měří asi 10 světelných let a sleduje křivky hlavy a krku kosmického pelikána. Podrobný obrázek mlhoviny Pelikán vznikl z...
Dobře známé tvary zde jsou na ne tak dobře známých místech. Vlevo je emisní mlhovina katalogizovaná jako NGC 7000, která je slavná částečně proto, že připomíná kontinent Severní Ameriku. Emisní oblast napravo od mlhoviny Severní Amerika je IC 5070, pro své vnější obrysy zvaná jako mlhovina...
Výrazný emisní hřeben v tomto barvitém koutu oblohy je označován IC 5067. Tato část větší emisní mlhoviny rozpoznatelného tvaru se nazývá mlhovina Pelikán, hřeben zabírá asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána. Fantastické temné tvary, které osidlují tento...
Ta nápadná emisní brázda v této zajímavé části oblohy je katalogizovaná jako IC 5067. Brázda má asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a je součástí větší emisní mlhoviny charakteristického tvaru populárně zvané mlhovina Pelikán. Tento pohled ve falešných...
Ve středu nahoře v tomto nádherném kousku nebe se nachází jasný a horký nadobr Deneb. Celkem 20 políček mozaiky zabírá v severní části Labutě (Cygnus) úctyhodných 12 stupňů. Souhvězdí je podél roviny naší Galaxie Mléčné dráhy přeplněno hvězdami a zářivými mračny plynu, ale také hostí tmavou...
Co se to děje s mlhovinou Pelikán? Světlo z mladých energetických hvězd pomalu transformuje chladný plyn Pelikána na plyn horký a postupující hranice mezi oběma plyny je známá jako ionizační fronta. Většina těchto jasných hvězd se nachází už mimo obrázek nahoře, ale část jasné ionizační...
Příznivci naší milé planety možná poznávají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisní oblast vlevo ohraničují tmavé neprůhledné pásy prachu, které zdá se, sledují tvar kontinentu, takže této emisní oblasti katalogizované jako NGC 7000 propůjčují populární název mlhovina Severní Amerika. Vpravo,...
Příznivci naší milé planety jistě rozeznávají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisní oblast vlevo ve tvaru kontinentu katalogizovanou jako NGC 7000 obkreslují tmavé neprůhledné pásy prachu a propůjčují jí populární název mlhovina Severní Amerika. Vpravo se těsně u východního pobřeží mlhoviny...
Světlo Měsíce téměř v první čtvrti 21. ledna ozařovalo popředí noční scenerie se zasněženými horami. Tato výrazná dvojice horských štítů severně od Vancouveru v Britské Kolumbii v Kanadě v Severní Americe na planetě Zemi je známa jako Lvi (The Lions). Nad dvojicí štítů, vlevo od alfa hvězdy...
Přátelé naší milé planety možná rozpoznají obrysy těchto kosmických mračen. Jasnou emisi vlevo ohraničují tmavé, neprůhledné pásy prachu a jak se zdá, tak tvoří tvar kontinentu a tak této emisní oblasti katalogizované jako NGC 7000 dávají její populární název mlhovina Severní Amerika. Kousek...
Ten výrazný emisní hřeben, na který se díváte, má označení IC 5067. Je částí větší emisní oblasti zřetelného tvaru, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a tak se nazývá mlhovina Pelikán. Ty fantastické temné tvary jsou mraky chladného plynu a...
Dobře rozpoznatelný profil mlhoviny Pelikán plachtí téměř 2000 světelných let daleko ve vysoko stoupajícím souhvězdí Labutě. Toto mezihvězdné mračno plynu a prachu, též známé jako IC 5070, se příhodně nachází u "východního pobřeží" mlhoviny Severní Amerika (NGC 7000), což je další známě...
Výrazná emisní brázda, která je vidět na tomto ostrém a barevném záběru, je katalogizována jako IC 5067. Brázda je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelným tvarem, která se populárně nazývá mlhovina Pelikán, měří asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického...
Výrazný emisní hřeben v této části oblohy je katalogizován jako IC 5067. Hřeben měří asi 10 světelných let, je součástí větší emisní mlhoviny se zřetelným tvarem, která se nazývá mlhovina Pelikán a sleduje křivky hlavy a krku kosmického pelikána. Tento pohled ve falešných barvách...
Vznešenou mozaikou, která ve vysoko letícím souhvězdí Labutě (Cygnus) pokrývá pole 12x12 stupňů, plynou kosmická mračna z plynu a prachu. Obraz je kombinací široko a úzkopásmových obrazových dat v Hubblově paletě a záchytným bodem na něm je hvězda Deneb, jasný horký nadobr pod středem u...
Ta výrazná emisní brázda v tomto svěžím koutu oblohy má označení IC 5067. Brázda je součástí větší emisní mlhoviny zřetelného tvaru s populárním názvem mlhovina Pelikán, měří asi 10 světelných let a sleduje křivky hlavy a krku kosmického pelikána. Podrobný obrázek mlhoviny Pelikán vznikl z...
Dobře známé tvary zde jsou na ne tak dobře známých místech. Vlevo je emisní mlhovina katalogizovaná jako NGC 7000, která je slavná částečně proto, že připomíná kontinent Severní Ameriku. Emisní oblast napravo od mlhoviny Severní Amerika je IC 5070, pro své vnější obrysy zvaná jako mlhovina...
Výrazný emisní hřeben v tomto barvitém koutu oblohy je označován IC 5067. Tato část větší emisní mlhoviny rozpoznatelného tvaru se nazývá mlhovina Pelikán, hřeben zabírá asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána. Fantastické temné tvary, které osidlují tento...
Ta nápadná emisní brázda v této zajímavé části oblohy je katalogizovaná jako IC 5067. Brázda má asi 10 světelných let a sleduje křivku hlavy a krku kosmického pelikána a je součástí větší emisní mlhoviny charakteristického tvaru populárně zvané mlhovina Pelikán. Tento pohled ve falešných...
Ve středu nahoře v tomto nádherném kousku nebe se nachází jasný a horký nadobr Deneb. Celkem 20 políček mozaiky zabírá v severní části Labutě (Cygnus) úctyhodných 12 stupňů. Souhvězdí je podél roviny naší Galaxie Mléčné dráhy přeplněno hvězdami a zářivými mračny plynu, ale také hostí tmavou...
Co se to děje s mlhovinou Pelikán? Světlo z mladých energetických hvězd pomalu transformuje chladný plyn Pelikána na plyn horký a postupující hranice mezi oběma plyny je známá jako ionizační fronta. Většina těchto jasných hvězd se nachází už mimo obrázek nahoře, ale část jasné ionizační...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
