Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  22. červenec 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 22. červenec 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Apollo 11: Armstrongovo lunární selfie

Uznání: NASA, Apollo 11, Neil Armstrong; Processing: Michael Ranger

Toto lunární selfie vzniklo tak, že byla digitálně převrácena fotografie Buzze Aldrina stojícího na Měsíci, kterou pořídil Neil Armstrong. Původní Armstrongova fotografie, pořízená v červenci 1969 po přistání Apolla 11 na Měsíci, zaznamenala nejen velkolepou pustinu neznámého světa, ale i samotného Armstronga, který se odrážel v Aldrinově zakřiveném hledí. Na rozbaleném snímku je kulové zkreslení odrazu v Aldrinově přilbě vidět obrácené. Výsledkem je proměněný slavný snímek, na němž je sám Armstrong vidět z Aldrinovy perspektivy. Vzhledem k tomu, že původní snímek pořídil Armstrong, představuje dnes snímek čtyřiapadesát let staré lunární selfie. Aldrinův odraz v hledí na původním snímku se zde vidět vlevo. Na měsíční obloze visí nad Armstrongovou postavou vpravo nahoře jasná (ale zkreslená) planeta Země. Zřetelně je vidět fólií obalená noha přistávacího modulu Orel a Aldrinův dlouhý stín táhnoucí se po měsíčním povrchu. V roce 2024 se při misi Artemis II lidé na Měsíc opět vrátí.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: Buzz Aldrin on the Moon
  2. NASA: Neil A. Armstrong
  3. NASA: A Brief History of AS11-40-5903
  4. Wikipedia: Magnificent_Desolation
  5. APOD: 2007-07-20 Apollo 11: Panoráma Východního kráteru
  6. PetaPixel.com: Unwrapping Buzz Aldrin’s Visor in Moon Photo Reveals What He Saw
  7. Reddit.com: I unwrapped Buzz Aldrin’s visor to a 360 sphere to see what he saw.
  8. Youtu.be: Unwrapping Buzz Aldrin’s visor reflection to a 360 sphere to see what he saw.
  9. APOD: 2018-12-24 Východ Země 1: Remaster historického snímku
  10. NASA: Apollo 11 Lunar Module / EASEP - NSSDCA/COSPAR ID: 1969-059C
  11. NASA: Artemis II

Štítky: Apollo 11, Měsíční povrch, Neil armstrong


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »