Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. listopad 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. listopad 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Andromeda nad Alpami

Uznání a copyright: Dzmitry Kananovich

Viděli jste někdy Galaxii v Andromedě? Přestože M31 se neozbrojenému oku jeví jako slabá a rozmazaná skvrna, tak světlo které vidíte je starší než dva miliony let, takže je pravděpodobně nejstarším světlem, které můžete přímo vidět. Na snímku je zachycena Andromeda těsně předtím, než začátkem loňského roku zapadla za švýcarskými Alpami. Jakkoli je skvělé vidět tuto sousední galaxii naší Mléčné dráhy na vlastní oči, dlouhotrvající expozice kamerou dokáží zachytit mnoho nepatrných a úchvatných detailů. Tento snímek se skládá ze snímků popředí a pozadí, které byly jeden po druhém pořízeny stejnou kamerou ze stejného místa. Nejnovější údaje naznačují, že naše se Galaxie Mléčná dráha za několik miliard let srazí a splyne s Galaxií v Andromedě.
Oprava: Na dvě slova než za sebou upozornil Petr Zoufalý.

Sledujte APOD na Facebooku: arabsky, anglicky, katalánsky, portugalsky, nebo taiwansky.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Andromeda_Galaxy
  2. WikiHow.com: How to Find the Andromeda Galaxy
  3. Instagram.com: dzmitrykananovich: A galaxy far, far away: Beneath the winter embrace of the Swiss Alps, the night sky reveals the Andromeda galaxy, our cosmic neighbor.
  4. APOD: 2023-03-22 M31: Galaxie v Andromedě
  5. Wikipedia: Switzerland
  6. Youtu.be: The Alps 4K | Drone & iPhone X
  7. APOD: 2023-10-06 Edwin Hubble objevuje Vesmír
  8. NASA: The Milky Way Galaxy
  9. APOD: 2014-07-30 M31: Galaxie v Andromedě
  10. APOD: 2015-07-24 Ultrafialové prstence M31
  11. AstroBin.com: Dzmitry Kananovich: Andromeda Galaxy over the Swiss Alps: A Tribute to a Centenary of Edwin Hubble's Discovery
  12. Alamy.com: Foto: Dvě krásné chlupaté kočky :-)
  13. NASA: The Milky Way Galaxy
  14. APOD: 2022-06-06 Galaxie Mléčná dráha odsouzena k zániku: Čeká nás srážka s Andromedou

Štítky: Andromeda galaxy, M31, Alps


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »