Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  13. listopad 2023

Astronomický snímek dne (APOD) - 13. listopad 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Andromeda nad Alpami

Uznání a copyright: Dzmitry Kananovich

Viděli jste někdy Galaxii v Andromedě? Přestože M31 se neozbrojenému oku jeví jako slabá a rozmazaná skvrna, tak světlo které vidíte je starší než dva miliony let, takže je pravděpodobně nejstarším světlem, které můžete přímo vidět. Na snímku je zachycena Andromeda těsně předtím, než začátkem loňského roku zapadla za švýcarskými Alpami. Jakkoli je skvělé vidět tuto sousední galaxii naší Mléčné dráhy na vlastní oči, dlouhotrvající expozice kamerou dokáží zachytit mnoho nepatrných a úchvatných detailů. Tento snímek se skládá ze snímků popředí a pozadí, které byly jeden po druhém pořízeny stejnou kamerou ze stejného místa. Nejnovější údaje naznačují, že naše se Galaxie Mléčná dráha za několik miliard let srazí a splyne s Galaxií v Andromedě.
Oprava: Na dvě slova než za sebou upozornil Petr Zoufalý.

Sledujte APOD na Facebooku: arabsky, anglicky, katalánsky, portugalsky, nebo taiwansky.

Seznam odkazů v popisu

  1. Wikipedia: Andromeda_Galaxy
  2. WikiHow.com: How to Find the Andromeda Galaxy
  3. Instagram.com: dzmitrykananovich: A galaxy far, far away: Beneath the winter embrace of the Swiss Alps, the night sky reveals the Andromeda galaxy, our cosmic neighbor.
  4. APOD: 2023-03-22 M31: Galaxie v Andromedě
  5. Wikipedia: Switzerland
  6. Youtu.be: The Alps 4K | Drone & iPhone X
  7. APOD: 2023-10-06 Edwin Hubble objevuje Vesmír
  8. NASA: The Milky Way Galaxy
  9. APOD: 2014-07-30 M31: Galaxie v Andromedě
  10. APOD: 2015-07-24 Ultrafialové prstence M31
  11. AstroBin.com: Dzmitry Kananovich: Andromeda Galaxy over the Swiss Alps: A Tribute to a Centenary of Edwin Hubble's Discovery
  12. Alamy.com: Foto: Dvě krásné chlupaté kočky :-)
  13. NASA: The Milky Way Galaxy
  14. APOD: 2022-06-06 Galaxie Mléčná dráha odsouzena k zániku: Čeká nás srážka s Andromedou

Štítky: Andromeda galaxy, M31, Alps


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »