Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  15. květen 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 15. květen 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Plutonská krajina

Uznání: NASA, Johns Hopkins Univ./APL, Southwest Research Institute

Tato stinná krajina majestátních hor a ledových plání se táhne k obzoru na malém, vzdáleném světě. Pohled zachytila 15 minut po svém nejtěsnějším přiblížení 14. července 2015 sonda New Horizons při ohlédnutí zpátky k Plutu. Dramatická scéna s osvětlením za soumraku pod nízkým úhlem sleduje z levého popředí členité pohoří formálně známé jako Norgay Montes a Hillary Montes podél horizontu, které ustupují vpravo hladkému Sputnik Planum. Na snímku v protisvětle jsou rovněž patrné vrstvy řídké atmosféry Pluta. Mrazivý terén s podivně povědomým vzhledem pravděpodobně obsahuje ledy dusíku a oxidu uhelnatého s horami z vodního ledu, které se zvedají až do výšky 3 500 metrů. To je výška srovnatelná s majestátními horami planety Země. Tato plutonská krajina je asi 380 kilometrů velká.
Oprava: Na překlep ve slově ohlédnutí upozornil Petr Zoufalý.

Seznam odkazů v popisu

  1. NASA: PIA19947: Closer Look: Majestic Mountains and Frozen Plains
  2. APOD: 2025-05-15 Plutonská krajina
  3. APOD: 2007-12-27 Země za soumraku
  4. APOD: 2015-07-18 Let nad Plutem
  5. APOD: 2014-08-01 Tetonské vrcholy a Hadí řeka

Štítky: Pluto, New horizons


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »