Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Astronomický snímek dne  >  03. listopad 2025

Astronomický snímek dne (APOD) - 03. listopad 2025

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zatmění Měsíce v dvojité šroubovici

Uznání a copyright: Chunlin Liu

Snímek byl načasován tak, aby zachytil úplné zatmění Měsíce, ale přišel s nečekaným zvratem. Nejprve zatmění: Měsíc zcela zastíněný Zemí je vidět u horního okraje jako oranžové těleso. Oranžovou barvu zatmělého Měsíce způsobuje nepatrné množství červeného světla, které nejprve rozptýlí atmosféra Země a dodá mu barvu zapadajícího Slunce. A teď ten zvrat: jedním ze zdánlivých pásů dvojité šroubovice je Mléčná dráha, centrální disk naší domovské galaxie. Druhým pásem je zvířetníkové světlo, sluneční světlo rozptylované prachem v naší Sluneční soustavě. Důvodem, proč se oba pásy kříží je, že rovina, v níž obíhá prach kolem našeho Slunce, je nakloněna vzhledem k rovině, v níž obíhají hvězdy kolem naší Galaxie. Tento dobře známý sklon je skvěle znázorněn na širokoúhlém snímku z počátku září z pozorovací stanice Mingantu ve vnitřním Mongolsku v Číně v Mercatorově projekci, který se prostírá od od obzoru k obzoru.
Anglická verze je dostupná na britském zrcadle APODu, originální stránka NASA se vzhledem k výpadku financování neaktualizuje už 34. den.

Seznam odkazů v popisu

  1. TimeAndDate.com: What This Lunar Eclipse Looked Like
  2. APOD: 2025-09-11 Umbra Země
  3. SingleColorImage.com: ff8000/1920x1080
  4. NASA: Eclipses
  5. NASA: Earth’s Atmosphere: A Multi-layered Cake
  6. APOD: 1998-05-26 __zapadajícího_Slunce_
  7. Wikipedia: File:DNA_orbit_animated_static_thumb.png
  8. NASA: The Milky Way Galaxy
  9. Wikipedia: Zodiacal_light
  10. APOD: 2007-09-25 Zvířetníkové světlo a falešný úsvit
  11. NASA: SpacePlace: Solar System - Hello, Pluto
  12. Wikipedia: Ecliptic
  13. Wikipedia: Galactic_plane
  14. BoredPanda.com: Foto: Kočka v misce :-)
  15. CAS.cn: Mingantu Observing Station (MOS)
  16. Youtu.be: Inner Mongolia: The Unseen Beauty with 4k Aerial Drone Video
  17. Wikipedia: China
  18. Wikipedia: Mercator_projection
  19. APOD: 2007-12-21 Od obzoru k obzoru

Štítky: Lunární zatmění, Mléčná dráha, Zvířetníkové světlo


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »