Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2014  >  Září  >  Zodiakální světlo nad jižním Pacifikem

Česká astrofotografie měsíce - Září 2014

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Zodiakální světlo nad jižním Pacifikem

Uznání a copyright: Petr Horálek (http://www.astronom.cz/horalek)

Popis:

Snímkování probíhalo na dva fotoaparáty: Canon 6D, Sigma 15 mm, f2.8, ISO 6400, k vytvoření celého panoramatu ze 7 jednotlivých snímků, každý 61×20 s (kalibrováno o darkframy) a Canon 450D IR modifikovaný pro nasnímání h-alfa regionů, Sigma 15 mm, f2.8, ISO 1600 (4 jednotlivé snímky, každý 135×30 s, kalibrace o darkframy). Užitý software: DSS, mRAW, Registar, PTGui, záverečné úpravy (vyrovnání barevných odchylek, doostření) v AP.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Mangaia, Cookovy ostrovy

Datum pořízení: 25. - 26. srpna 2014

Optika: Canon 6D; Canon 450D IR Mod, Sigma 15 mm, f2.8

Montáž: stativ

Snímač: 20.2 MP CMOS (6D), 12.2 APS-C CMOS (450D)

Zpracování:

Mnozí z nás o něm ani neví a ti znalejší ho beztak zřídkakdy spatřili. Ne, že by bylo vzácné, ale Evropa prostě moc svítí na to, abychom o něčem takovém měli vůbec povědomí. Naproti tomu na opačném konci světa - v jižním Pacifiku - jsou podmínky ke spatření tohoto zvlášního světelného mostu, nataženého přes celou oblohu, naprosto ideální. Jde vlastně o světlo Slunce rozptýlené na prachových částicích meziplanetární hmoty v rovině naší Sluneční soustavy. Začíná jasnějším kuželem po západu Slunce (ten je viditelný i v českých horách dál od měst, zejména v březnu), pokračuje slabým mostem a končí před východem Slunce druhým jasnějším kuželem. Uprostřed je jasnější místo zvané "protisvit" a částice z toho směru k pozorovateli odráží nejvíce dopadnuvšího světla (jako když je Měsíc v úplňku). První fascinující mozaiku celého zodiakálního světla pořídil před třemi lety prof. Miloslav Druckmüller na Mauna Kea na Havaji. Já se nyní pokusil navázat na jeho pohled v jiné části roku, abych mj. ukázal, jak se zodiakální protisvit "ladně" sune. Nebyla to bohužel žádná legrace - v průběhu noci přecházely mraky (zapříčinily problém s nerovnomerným jasem ZS na jednotlivých segmentech), nebyla po ruce elektřina (měl jsem kliku, že baterie vydržely právě do poslední expozice včetně darkframů) a výrazně rušily dva barevné druhy airglow (o jejich vliv je panorama oříznuto na horním a dolním okraji). Plná verze snímku a další informace na http://www.astronom.cz/horalek/?p=784

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »