Česká astrofotografie měsíce - Duben 2007

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

M81

Uznání a copyright: Pavel Cagaš

Na obloze existují oblasti astronomy tiše opomíjené. Dokonce i hvězdárny stavěné u měst svou orientací tyto oblasti někdy poněkud zanedbávají. A to i přesto, že zde nalezneme asi nejznámější hvězdná seskupení Malého a Velkého Vozu. Tedy správně astronomicky Malé a Velké Medvědice. Objektů z naší Galaxie je však zde k pozorování tak málo, že i Hubbleův dalekohled si zde nalezl své "hluboké pole", kde nerušeně studuje jedny z nejslabších a nejvzdálenějších objektů ve vesmíru. I když se asi žádný český astrofotograf nemůže s výkonem tohoto kosmického giganta srovnávat, přesto i my můžeme na severní obloze nahlédnout dosti hluboko do vesmíru. Budeme-li prohlížet souhvězdí Velké Medvědice oblíbeným dalekohledem Somet Binar 25x100, možná nás zaujme dvojice slabých mlhavých obláčků galaxií M 81 a M 82. Bizardní krásu obou ukáže však až fotografie. A jednu takovou krásnou fotografii nám do soutěže Česká astrofotografie měsíce poslal Pavel Cagaš. Není však autorem jediným, neboť na vzniku snímku se podílel i Kamil Hornoch, vizuální a CCD pozorovatel komet, meteorů a proměnných hvězd. Kamil Hornoch byl navíc Pacifickou astronomickou společností vyhlášen "Nejlepším amatérským astronomem roku 2006" (viz tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 86 na stránce tiskových prohlášení). Právě on pořídil barevnou část snímku. Jasovou část výsledného obrazu pořídil Pavel Cagaš dalekohledem s poněkud delším ohniskem a jiným nastavením snímací kamery, čímž dosáhl jemné kresby detailů. Takováto metoda skládání dílčích obrazů umožňuje získání kvalitních barevných snímků nebeských objektů.

Galaxie M 81, zachycená na vítězném snímku dubnového kola ČAM, je jednou z nejkrásnějších spirálních galaxií na naší obloze. Za její dokonalý tvar patrně může těsné přiblížení ke galaxii M 82, které nastalo přibližně před 600 milióny lety. M 81 je od nás vzdálena 12 miliónů světelných roků a byla objevena v roce 1774 Johannem Elertem Bodem. V roce 1779 ji nezávisle znovuobjevil Pierre Méchanin, který o ní podal zprávu Charlesu Messierovi, jenž ji v roce 1781 pod číslem 81 zanesl do svého katalogu. Její průměr je odhadován na 36 000 světelných roků. Galaxie to není osamocená, naopak je patrně největším a dominantním objektem kupy galaxií nazývané "Skupina galaxie M 81".

Oceněný snímek je však zajímavý ještě něčím jiným. Právě na jasové části snímku byla objevena poblíž jádra galaxie nova - hvězda, která náhle prudce zvýšila svou jasnost. Na výsledném barevném snímku ji sice nenalezneme, neboť je přezářena jasem galaktického jádra, avšak v článku Pavla Cagaše a Kamila Hornocha na serveru České astronomické společnosti můžeme nalézt nejen podrobnosti objevu, ale i snímky, na nichž si můžeme novu prohlédnout. Snímek ukazuje nejen krásný výsledek astronomické spolupráce, ale i skutečnost, že nadšený amatérský astronom může být aktivním účastníkem důležitých astronomických objevů. A tak s radostí můžeme oběma astrofotografům poděkovat za mimořádný příspěvek nejen do soutěže ČAM a poblahopřát jim k zajímavému objevu.

Technické údaje a postup:

Postup:

Snímek vznikl kombinací dvou snímků pořízených v různou dobu různými dalekohledy. Tři barevné snímky přes RGB filtry exponoval 13.3.2007 Kamil Hornoch dalekohledem Newton 35cm f/4,7 kamerou G2-3200. Expoziřní doby jednotlivých barev byly R:G:B = 17:20:27 minut. Jasový snímek exponoval 11.4.2007 Pavel Cagaš na zlínské hvězdárně dalekohledem Newton 26,5cm f/8 také kamerou G2-3200. Expoziční doba byla 2,5 hodiny. Jasový snímek byl snímán v plném rozlišení CCD čipu, barevné snímky byly exponovány v binningu 2x2 pixely. Jednotlivé subexpozice byly registrovány a sečteny programem SIMS, výsledná LRGB kompozice byla složena v programu Photoshop. Nejslabší hvězdy viditelné na snímku dosahují 21,3mag.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


33. vesmírný týden 2025

33. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 8. do 17. 8. 2025. Měsíc po úplňku ubývá do poslední čtvrti. 12. 8. nastává maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše na ranní obloze. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala slabší geomagnetická bouře. Posádka Crew-10 z ISS přistála zpět na Zemi. Zemřel Jim Lowell, známý hlavně z Apolla 13. Před dvaceti lety se k Marsu vydal Mars Reconnaissance Orbiter.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Tulipán Sh2-101

Výsledok fotenia v rámci testovania automatizácie astrobúdky. Žiaľ dát je menej ako som čakal, ale občas to dopadlo tak, že teleskop kvôli falošnému poplachu z môjho safety systému čušal pod zatiahnutou strechou a ešte na truc fotil stenu astrobúdky ???? A k tomu ešte "výkonný" čínsky napájací zdroj rušil kompletne komunikáciu na USB zbernici. Trocha to trvalo kým som zistil kde je problém ???? Ale už to konečne začína fungovať k mojej spokojnosti ???? Sharpless 101 (Sh 2-101) je emisná hmlovina typu H II nachádzajúca sa v súhvezdí Labuť. Niekedy sa nazýva aj „Tulipánová hmlovina“, pretože na fotografiách pripomína obrys tulipánu. Do katalógu hmlovín ju v roku 1959 zaradil astronóm Stewart Sharpless. Od Zeme je vzdialená približne 6 000 svetelných rokov (5,7×10¹⁶ km; 3,5×10¹⁶ míľ). Sh 2-101 sa z pohľadu zo Zeme nachádza v blízkosti mikro-kvasaru Cygnus X-1, ktorý je miestom jedného z prvých podozrení na existenciu čiernej diery. Cygnus X-1 sa nachádza asi 15′ západne od Sh 2-101. Sprievodná hviezda objektu Cygnus X-1 je superobor spektrálnej triedy O9.7 Iab s hmotnosťou 21 hmotností Slnka a s polomerom 20-násobku polomeru Slnka. Obežná doba tejto dvojhviezdy je 5,8 dňa a ich vzájomná vzdialenosť je 0,2 astronomickej jednotky. Čierna diera má hmotnosť 15 hmotností Slnka a Schwarzschildov polomer 45 km. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 60x120sec. R, 55x120sec. G, 40x120sec. B, 80x60sec. L, 45x600sec Halpha, 18x600sec. O3, 20x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 5.7. až 2.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »