Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2015  >  Srpen  >  Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem

Česká astrofotografie měsíce - Srpen 2015

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Pršení Perseid nad Kolonickým sedlem

Uznání a copyright: Petr Horálek (http://www.astronom.cz/horalek)

„Stooóóóóp“. Nejčastější slovo, či spíše výkřik, který se během jasných srpnových nocí ozýval a dodnes ozývá z louky za Hvězdárnou v Úpici. Například. Po tomto nadšeném výkřiku následuje již méně nadšené, o to však důležitější hlášení deseti údajů, které charakterizují dráhu meteoru na pozadí hvězdného nebe.

Ten výkřik „stop“ by měl být krátký a úderný. Charakterizuje totiž okamžik průletu malého tělíska, které se před mnoha desítkami, stovkami či tisíci lety oddělilo od komety prolétající kolem Slunce a které právě v této chvíli vniklo do zemské atmosféry a zazářilo svým posledním světlem.

Předchozí text snad může evokovat otázku, proč se onen výkřik ozývá zejména za srpnových nocí? Odpověď není úplně jednoduchá, byť se skládá z několika částečně logických dílčích odpovědí. Okolo 12. srpna se totiž každoročně naše Země potkává s rojem drobných částic pocházejících z komety 109P/Swift-Tuttle. To by však nebylo jistě to hlavní. Podobné, v současné době i vydatnější meteorické roje, tak je totiž nazýváme, se objevují i jindy během roku. V  lednu  Kvadrantidy, v  květnu  Aquaridy a  v  prosinci  Geminidy.  A  ještě  Leonidy a Bootidy a ….  Žádné z nich však nevycházejí do období  prázdnin  a  dovolených,  kdy  bylo a dodnes je možno lehce zorganizovat pozorovací kampaně i komplikovaná mnohočetná vzájemná pozorování.

I když dnes již tato vizuální sledování slábnoucího meteorického roje Perseid, tak se totiž ten srpnový jmenuje, nemají tak velký význam jako před dvaceti lety, poskytla právě jeho pozorování velmi důležité informace. A to kupodivu nejen o meteorických tělískách samotných. Právě pozorování v českých zemích, díky téměř geniálním pozorovacím programům našich astronomů, poskytla důležité informace například i o vlastnostech zemské atmosféry, kterou tělíska prolétají. To však není vše. Některé pozorovací programy přinesly důležité informace i o vlastnostech lidského oka a lidského vidění při nízkých úrovních osvětlení, během rychlých a slabých jevů, v oblasti barevného vidění během noci a podobně.

To jsme se, ovšem pouze zdánlivě, dostali daleko od vítězné fotografie srpnového kola soutěže „Česká astrofotografie měsíce“, kterou organizuje Česká astronomická společnost. Pořídil ji jako kompozici několika snímků pořízených během sedmi dní český astrofotograf Petr Horálek. Meteory na snímku se sice pohybují různými směry a září různými barvami, z nichž převládá zelená a bílá, vylétají však téměř dokonale z jednoho místa na obloze. Astronomové jej nazývají radiant. Ten srpnový se nalézá v souhvězdí Persea – proto ten název Perseidy, nedaleko hranice se souhvězdím Cassiopea. Ve fotograficky příjemné diagonální kompozici posílené pozemským červeným světlem kromě meteorů vévodí snímku Mléčná dráha s několika červenými vodíkovými oblastmi i prachovými oblaky, stínícími pohled do vzdálených hlubin vesmíru.

Tato fotografie však přináší, asi poprvé v historii soutěže i další, astronomicky neobvyklý prvek astronomické fotografie – autoportrét fotografa. Kdo jste tedy Petra Horálka ještě neznal, máte nyní nenápadnou možnost si jeho podobu zapamatovat. A pokud jej potkáte na ulici či na nějaké astronomické přednášce, můžete mu, stejně jak činíme nyní i my, pogratulovat ke krásné fotografii a ke vzpomínce na opravdu horké a jasné léto.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Kolonické sedlo, Kolonica, Slovensko

Datum pořízení: 08.08.2015

Optika: Sigma 15 mm, f2.8

Montáž: EQ-3 + stativ

Snímač: Canon 6D Baader IR Mod

Zpracování:

Vše bylo foceno na Canon 6D IR Baader modifikovaný a objektiv Sigma 15 mm. Pro vytvoření hvězdného pozadí byly vytvořeny 4 segmenty, každý 30 snímků po 120 sekundách (ISO 4000, f4.5; k tomu 50 darkframů), pro krajinu dva segmenty ze 30 snímků po 20 sekundách (ISO 8000, f3.5, 50 darkframů). Oblohové snímky složeny na sebe, krajinové snímky na sebe a na hvězdy, podle poloh hvězd v krajinové mozaice potom sesazena krajina a obloha do jedné masky. A do této masky potom byly individuálně vkládány jednotlivé meteory (pořízeny rovněž při ISO 8000, f3.5), jejichž originální snímky byly opět kalibrovány darkframy a geometricky korigovány pro masku hvězd. Meteory se snímaly celkem 6 nocí, průměrně po 550 snímcích za noc (průměrně – tj. některé noci jen 200 snímků, jiné přes 700) a na těchto cca 3300 snímcích bylo zachyceno celkem 174 Perseid.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »