Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2018  >  Únor  >  Srdce a šperk

Česká astrofotografie měsíce - Únor 2018

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Srdce a šperk

Uznání a copyright: Martin Myslivec (http://www.hvbo.cz)

Popis: Snímek zabírá část mlhoviny Srdce - IC1805, s hvězdokupou Melotte 15 v jejím středu. Navíc jsem při snímání v záběru objevil malý \"šperk\", o kterém jsem před započetím snímání neměl tušení. Jedná se o maličkou planetární mlhovinu WeBo1 (Webbink, Bond, PN G135.6+01.0) která je vidět u levého okraje tak ve čtvrtině snímku zdola. Více o tomto zajímavém objektu třeba zde: http://iopscience.iop.org/article/10.1086/344809/fulltext/202414.text.html

Snímek v plném rozlišení má 4500x3500 pixelů a je ke shlédnutí zde: http://hvbo.cz/data/uploads/galerie/mlhoviny/IC1805_SHO_gold_full.jpg

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Běleč nad Orlicí

Datum pořízení: od 1.10.2017 do 22.1.2018. Celkem 33h 40m

Optika: Newton 300/1200, korektor ASA 3'' Wynne 0.95x, Baader Ha, OIII, SII filtry

Montáž: vlastní výroba

Snímač: KAF 16200 (G3-16200)

Zpracování: Tento snímek jsem pořizoval od října 2017 do ledna 2018.
Celkem bylo k vytvoření snímku použito 800 min. expozic přes H-alfa filtr, 610 min. přes OIII a 610 min. přes SII. Tedy 33 hodin a 40 minut. Nasnímáno bylo těch snímků ve skutečnosti ještě více, ale vzhledem k tomu, že jsem ze zoufalosti z počasí fotil v každé díře, a nechával snímání běžet, i když chodily mraky, tak pochopitelně část snímků šla do koše. A nelze nepřipomenout, že obrovský podíl na výsledku má hvězdárna a hlavně přesná montáž dalekohledu, která běží tak, že ani po hodině mraků, když se znova vyjasní, nezmizí pointační hvězda v OAG ze čtverečku 64x64 pixelů. Takže po každém vyjasnění se pointace znovu sama chytí a fotí to dál. Stylem výjezdů se sestavou do terénu by takovýto snímek nejspíš nevznikl.

Fotografováno bylo:
1,2,13-14-15-16. října 2017
22-23. listopadu 2017
7, 25-26. prosince 2017
21-22. ledna 2018

25. ledna jsem usoudil, že to už musí stačit a dal se do zpracování. Použil jsem pro mne již běžný způsob zpracování pomocí SW Pixinsight, kde jsem nejprve všechny snímky přetřídil pomocí subframe selectoru (tedy neprohlížel jsem každý na vlastní oči, bylo jich opravdu moc) a vyházel ty nepovedené (neostré, či s mizerným poměrem singál/šum). Zbytek jsem normálně zkalibroval, složil, a tři výsledné úzkopásmové snímky seskládal do barevného snímku v nepravých barvách (azurovo-zlatá varianta tzv. Hubblovy barevné palety). A právě ten nyní zasílám do ČAM.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »