Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2020  >  Únor  >  Přelet ISS před Měsícem

Česká astrofotografie měsíce - Únor 2020

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Přelet ISS před Měsícem

Uznání a copyright: Marek Tušl (http://)

Popis: Již dlouho jsem chtěl vyfotit přelet Mezinárodní kosmické stanice před Měsícem nebo Sluncem. Chystal jsem se vícekrát, ale počasí nikdy nepřálo. 05. 02. 2020 v 17:04 se to ale konečně podařilo.

Pro jistotu jsem fotil rovnou na třech přístrojích zároveň. Ten nejlepší snímek vznikl na dalekohledu, na který jsem 5 let nesáhl a naposledy na něm vyfotil svou první kometu. Na svém osobním dobsonu pak celý průlet.

Celé snímání mělo trvat maximálně 1,22s. V tu dobu bylo ještě světlo. Černé pozadí je dané nastavením fotoaparátu a nutnou změnou křivek, vzhledem ke skládání mozaiky z jednotlivých složených snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

Datum pořízení: 05.02.2020

Optika: Newton 250/1250; Newton 200/1200; Celestron CPC-925;

Montáž: Zeiss; Dobson; Celestron CPC-925;

Snímač: Zwo ASI224MC; Canon 6D; ASI071MC;

Zpracování: Na Newtonu 250/1250 od pana Drbohlava jsem měl připojenou kameru ZWO ASI 224MC a filtr ZWO IR 850nm. Začal jsem snímáním okraje Měsíce, kde proletí ISS. Přitom jsem snímal se ZWO ASI 071MC na Celestronu CPC-925 bez filtrů a na Newtonu 200/1200 na dobsonově podstavci.

Na Newtonu 250/1250 jsem nasnímal průlet a následně plánoval mozaiku ze složených snímků. Částí nakonec bylo 23 vždy s výběrem 25% z 3000 snímků. Vzhledem k velmi špatnému seeingu a době snímání bylo nutné často do dat zasáhnout ručně a to i při následném spojování. Celé jsem to fotil 4 hodiny. Barevná data byla použita z jednotlivých sekvencí z Newtona 200/1200 v kombinaci s Canonem 6D. Tatkéž se jednalo o složený snímek, kterým jsem celou mozaiku obarvil. Na místa, která se mi zdála nepoužitelná jsem použil data z Celestronu CPC-925 s kamerou 071MC.

Potom, co jsem byl hotov se skládáním Měsíce jsem vybral snímky, na kterých byla zachycena ISS. Tři bylo možné složit, jelikož šli po sobě v krátkém intervalu a byli mimo měsíční kotouč. Tato složená ISS byla použita v prvním snímku a je přesně na místě té, která sloužila jako základ. Ostatní prošly dekonvolucí, směrovým ostřením a odšumením. Na závěr byly vráceny na pozici při které byly zachyceny.

K zpracování byl použit PIPP (třídění a zarovnání dat), Autostakkert!3 (samotné stackování), PTGui (složení mozaiky) a na závěr Photoshop CC 2020 (finální úpravy, složení vrstev);

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »