Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2021  >  Červen  >  Částečné zatmění slunce a přelet ISS

Česká astrofotografie měsíce - Červen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Částečné zatmění slunce a přelet ISS

Uznání a copyright: Pavel Prokop (http://www.astrofoto-prokop.cz)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2021

obdržel snímek „Částečné zatmění Slunce a ISS“, jehož autorem je Pavel Prokop

Slunce, Měsíc a kosmická stanice ISS. Co mají tyto rozdílné objekty společného? Zdánlivě téměř nic. Slunce je téměř dokonalá „koule horkého plazmatu“ o průměru 1 392 700 km, která byla v okamžiku pořízení snímku 151,9 miliónu kilometrů od Země. Měsíc, taktéž ještě poměrně hezká koule stále ještě pomalu chladnoucího bazaltu, čediče, železa a dalších materiálů, byla vzdálena 0,4 miliónu kilometrů. Jeho průměr je 3475 km. Kosmická stanice ISS byla od nás vzdálena přibližně 400 km a její rozměry dosahují téměř rozměrů sportovního stadionu. Slunce se řítí na své dráze kolem centra Galaxie rychlostí 250 km/s. Měsíc obíhá kolem Země rychlostí 1023 km/s a ISS obíhá rychlostí 7,66 km/s. Na snímku viditelný povrch Slunce má teplotu přibližně 6000 °C, drobné skvrnky jsou tak o 1500 °C chladnější. Povrch Měsíce od Slunce odvrácený, tedy vlastně ten, co na snímku „vidíme“, chladne až na -181 °C, na přivrácené straně ke Slunci naopak panují teploty i 123 °C. Teplota povrchu stanice kolísá mezi –150 a 120 °C.

A přesto nyní mají cosi společné. V jeden okamžik, přesněji v několika velmi krátkých okamžicích za sebou, je do jednoho výsledného obrázku zachytil český astrofotograf Pavel Prokop. Slunce ozdobené několika siluetami ISS je částečně zakryto diskem Měsíce, který se na své dráze posouval mezi Zemi a Slunce během částečného zatmění.

V okamžiku pořízení snímku bylo na stanici 6 astronautů a jedna astronautka, kteří, pokud by se shodou okolností v tomto okamžiku koukali z okénka stanice směrem k Zemi, mohli být několika fotony zobrazeni i na tomto snímku… Pokud bychom tedy byli schopni těch několik fotonů detekovat či rozlišit.

Slunce bylo v době pořízení snímku klidné. Byť se již probouzí ze „zimního spánku“ dlouhého minima sluneční aktivity, pouze několik skupinek drobných slunečních skvrnek tomu nenasvědčuje. Chladnější oblasti slunečních skvrn jsou doprovázeny teplejšími a jasnějšími oblastmi zvanými fakulová pole a ta jsou patrna zejména u skupinky blíže dráhy stanice ISS. Tyto oblasti fotosféry, tedy části Slunce na snímku zobrazené, jsou asi o 200 až 400 °C teplejší než okolní fotosféra s teplotou asi 6000 °C.

Na Měsíci toho na snímku díky jeho pozici před Sluncem mnoho nespatříme, a tak se můžeme věnovat samotné stanici ISS, tedy International Space Station. První díl stanice, ruský modul Zarja, byl vynesen 20. listopadu 1998 a ISS je trvale obydlena od 2. listopadu 2000. Zemi stanice oběhne za přibližně 92 minut. Je společným projektem pěti kosmických agentur – NASA, Roskosmos, JAXA, CSA a ESA. Původní životnost stanice byla plánována do roku 2016, později bylo zajištěno financování až do roku 2024.

Největší dominantou obrázku stanice jsou mohutné sluneční panely zajišťující obrovskou spotřebu energie. Mezi nimi spatříme i bloky jednotlivých modulů zavěšených na příhradovém nosníku, tvořícím páteř celé 450titunové stanice.

Jméno Pavel Prokop není česko-slovenské astronomické veřejnosti neznámé a i v soutěži „Česká astrofotografie měsíce“ jsme je již mohli zaznamenat. Nyní tedy jeho snímek zatmění Slunce spolu se stanicí ISS zvítězil v červnovém kole a my mu jednak děkujeme za zaslání, jednak blahopřejeme nejen k ocenění, ale zejména ke krásnému snímku.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Vavřinec

Datum pořízení: 10.06.2021 12:52:35

Optika: Skywatcher ED72

Montáž: Celestron SLT

Snímač: ZWO ASI183MM, Baader Astro Solar fólie

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »