Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2021  >  Červen  >  Částečné zatmění slunce a přelet ISS

Česká astrofotografie měsíce - Červen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Částečné zatmění slunce a přelet ISS

Uznání a copyright: Pavel Prokop (http://www.astrofoto-prokop.cz)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2021

obdržel snímek „Částečné zatmění Slunce a ISS“, jehož autorem je Pavel Prokop

Slunce, Měsíc a kosmická stanice ISS. Co mají tyto rozdílné objekty společného? Zdánlivě téměř nic. Slunce je téměř dokonalá „koule horkého plazmatu“ o průměru 1 392 700 km, která byla v okamžiku pořízení snímku 151,9 miliónu kilometrů od Země. Měsíc, taktéž ještě poměrně hezká koule stále ještě pomalu chladnoucího bazaltu, čediče, železa a dalších materiálů, byla vzdálena 0,4 miliónu kilometrů. Jeho průměr je 3475 km. Kosmická stanice ISS byla od nás vzdálena přibližně 400 km a její rozměry dosahují téměř rozměrů sportovního stadionu. Slunce se řítí na své dráze kolem centra Galaxie rychlostí 250 km/s. Měsíc obíhá kolem Země rychlostí 1023 km/s a ISS obíhá rychlostí 7,66 km/s. Na snímku viditelný povrch Slunce má teplotu přibližně 6000 °C, drobné skvrnky jsou tak o 1500 °C chladnější. Povrch Měsíce od Slunce odvrácený, tedy vlastně ten, co na snímku „vidíme“, chladne až na -181 °C, na přivrácené straně ke Slunci naopak panují teploty i 123 °C. Teplota povrchu stanice kolísá mezi –150 a 120 °C.

A přesto nyní mají cosi společné. V jeden okamžik, přesněji v několika velmi krátkých okamžicích za sebou, je do jednoho výsledného obrázku zachytil český astrofotograf Pavel Prokop. Slunce ozdobené několika siluetami ISS je částečně zakryto diskem Měsíce, který se na své dráze posouval mezi Zemi a Slunce během částečného zatmění.

V okamžiku pořízení snímku bylo na stanici 6 astronautů a jedna astronautka, kteří, pokud by se shodou okolností v tomto okamžiku koukali z okénka stanice směrem k Zemi, mohli být několika fotony zobrazeni i na tomto snímku… Pokud bychom tedy byli schopni těch několik fotonů detekovat či rozlišit.

Slunce bylo v době pořízení snímku klidné. Byť se již probouzí ze „zimního spánku“ dlouhého minima sluneční aktivity, pouze několik skupinek drobných slunečních skvrnek tomu nenasvědčuje. Chladnější oblasti slunečních skvrn jsou doprovázeny teplejšími a jasnějšími oblastmi zvanými fakulová pole a ta jsou patrna zejména u skupinky blíže dráhy stanice ISS. Tyto oblasti fotosféry, tedy části Slunce na snímku zobrazené, jsou asi o 200 až 400 °C teplejší než okolní fotosféra s teplotou asi 6000 °C.

Na Měsíci toho na snímku díky jeho pozici před Sluncem mnoho nespatříme, a tak se můžeme věnovat samotné stanici ISS, tedy International Space Station. První díl stanice, ruský modul Zarja, byl vynesen 20. listopadu 1998 a ISS je trvale obydlena od 2. listopadu 2000. Zemi stanice oběhne za přibližně 92 minut. Je společným projektem pěti kosmických agentur – NASA, Roskosmos, JAXA, CSA a ESA. Původní životnost stanice byla plánována do roku 2016, později bylo zajištěno financování až do roku 2024.

Největší dominantou obrázku stanice jsou mohutné sluneční panely zajišťující obrovskou spotřebu energie. Mezi nimi spatříme i bloky jednotlivých modulů zavěšených na příhradovém nosníku, tvořícím páteř celé 450titunové stanice.

Jméno Pavel Prokop není česko-slovenské astronomické veřejnosti neznámé a i v soutěži „Česká astrofotografie měsíce“ jsme je již mohli zaznamenat. Nyní tedy jeho snímek zatmění Slunce spolu se stanicí ISS zvítězil v červnovém kole a my mu jednak děkujeme za zaslání, jednak blahopřejeme nejen k ocenění, ale zejména ke krásnému snímku.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Vavřinec

Datum pořízení: 10.06.2021 12:52:35

Optika: Skywatcher ED72

Montáž: Celestron SLT

Snímač: ZWO ASI183MM, Baader Astro Solar fólie

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »