Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2008  >  Květen  >  Region Antares - Rho Ophiuchi

Česká astrofotografie měsíce - Květen 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Region Antares - Rho Ophiuchi

Uznání a copyright: Martin Myslivec

Stejně jako je úžasný pohled do porodnice, kde se rodí nový, malý a bezbranný človíček, stejně fascinující je i pohled do porodnice hvězdné. V takové porodnici se bez asistence porodníků a zdravotních sester, ale za pomoci gravitace, turbulencí, srážek, explozí a termonukleárních reakcí z pracho-plynné mlhoviny rodí hvězdná nemluvňata. Jedna z takových velmi dobře vybavených hvězdných porodnic leží na hranici souhvězdí Hadonoše a Štíra a astronomové ji nazývají "Oblast Rho Ophiuchi".

Pravda, většina hvězd v ní spatřila světlo vesmíru již v době, kdy po Zemi pobíhal Homo erectus a kdy člověk neandrtálský musel na svůj příchod na svět čekat ještě asi 200 000 let, avšak z hlediska života hvězd a vesmíru je to jen krátkodobá epizoda. Se svým průměrným stářím 300 000 let patří stále ještě mezi nemluvňata a díky své blízkosti ke Slunci, která je pouhých 400 světelných let, nám umožňují velmi detailně zkoumat bouřlivé okamžiky zrodu hvězd. Jak ukazují poslední pozorování, v oblaku se nyní nalézá asi 300 mladých hvězd v různém stádiu vývoje, některé z nich jsou dokonce obklopeny protoplanetárními disky. Není tedy divu, že tato oblast vesmíru se stala jednou z oblastí, kam se zaměřilo nejen nejedno skleněné "oko" pozemského dalekohledu, ale i objektiv kosmického teleskopu Spitzer, mapujícího zajímavé oblasti vesmíru.

Oblast Rho Oph patří mezi "nejbarevnější" části pozorovatelného vesmíru. A protože každá barva vypovídá mnohé o vlastnostech jejího nositele, můžeme si již na první pohled učinit představu, o jak komplikovanou oblast vesmíru se jedná. Temné oblasti představují zásobárnu prachu a zatím chladného plynu, ze které jednou budou čerpat rodící se nové hvězdy materiál pro svůj zrod. Oranžová barva nejjasnější hvězdy na snímku, spolu se stejnobarevnou mlhovinou ji obklopující, představuje plynný materiál odvrhovaný rozpínající se hvězdou Antares, hvězdy blížící se ke konci svého života. Namodralá oblast snímku představuje naopak světlo hvězdy právě se rodící, rozptýlené na prachové obálce její kojenecké zavinovačky.

Na snímku nalezneme též dvě kulové hvězdokupy. Jedna z nich, NGC 6144, je schována v oranžové záři hvězdy Antares, ta druhá, nesoucí označení M 4, se nachází mezi již několikrát zmiňovaným Antarem a rudou mlhovinou obklopenou hvězdou Sigma Scorpii.

Oblast, kde se tato zajímavá mlhovina nachází, je z našich zeměpisných šířek poměrně špatně pozorovatelná, neboť ani v době nejlepší pozorovatelnosti nevystupuje příliš vysoko nad obzor. Boj se světelným znečištěním je tedy asi jedním z hlavních témat jejího fotografování a zpracování získaných snímků. Martin Myslivec, autor vítězného snímku soutěže ČAM za měsíc květen 2008, je zkušený astrofotograf, využívající nejen plně možnosti své fotografické techniky, ale i pozorovacího místa a každé chvíle pod jasnou oblohou. Úspěšně se popral se všemi nástrahami, které získání takového snímku přináší a podělil se o něj nejen s námi, ale hlavně s e všemi zájemci o krásné pohledy do nebeských dálek. Za to mu mnohokrát děkujeme a přejeme mnoho dalších jasných a temných nocí.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Jižní Čechy, GPS: 48053'47.574"N, 14013'6.744"E

Datum pořízení: 10-11.5.2008 od 23:30 SELČ

Optika: Canon EF 24-85mm pxi 85mm a f/5.6, AstroTrac TT320 bez poinatace

Zpracování:

Snímáno SW Maxim Pomocí něho provedena i kalibrace (bias frame, defectmap, flatfield) a konverze do RGB snímku. Následovalo zregistrování pomocí SW registar a zprůměrování vyloučením odchýlených hodnot metodou kappa-sigma (kvůli odstraněbí stop po družicích a letadlech, které byly ve 2/3 snímků). Finální doladění snímku v Adobe Photoshopu.

Postup:

Expozice: celkem 9x10minut

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »