Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2008  >  Květen  >  Region Antares - Rho Ophiuchi

Česká astrofotografie měsíce - Květen 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Region Antares - Rho Ophiuchi

Uznání a copyright: Martin Myslivec

Stejně jako je úžasný pohled do porodnice, kde se rodí nový, malý a bezbranný človíček, stejně fascinující je i pohled do porodnice hvězdné. V takové porodnici se bez asistence porodníků a zdravotních sester, ale za pomoci gravitace, turbulencí, srážek, explozí a termonukleárních reakcí z pracho-plynné mlhoviny rodí hvězdná nemluvňata. Jedna z takových velmi dobře vybavených hvězdných porodnic leží na hranici souhvězdí Hadonoše a Štíra a astronomové ji nazývají "Oblast Rho Ophiuchi".

Pravda, většina hvězd v ní spatřila světlo vesmíru již v době, kdy po Zemi pobíhal Homo erectus a kdy člověk neandrtálský musel na svůj příchod na svět čekat ještě asi 200 000 let, avšak z hlediska života hvězd a vesmíru je to jen krátkodobá epizoda. Se svým průměrným stářím 300 000 let patří stále ještě mezi nemluvňata a díky své blízkosti ke Slunci, která je pouhých 400 světelných let, nám umožňují velmi detailně zkoumat bouřlivé okamžiky zrodu hvězd. Jak ukazují poslední pozorování, v oblaku se nyní nalézá asi 300 mladých hvězd v různém stádiu vývoje, některé z nich jsou dokonce obklopeny protoplanetárními disky. Není tedy divu, že tato oblast vesmíru se stala jednou z oblastí, kam se zaměřilo nejen nejedno skleněné "oko" pozemského dalekohledu, ale i objektiv kosmického teleskopu Spitzer, mapujícího zajímavé oblasti vesmíru.

Oblast Rho Oph patří mezi "nejbarevnější" části pozorovatelného vesmíru. A protože každá barva vypovídá mnohé o vlastnostech jejího nositele, můžeme si již na první pohled učinit představu, o jak komplikovanou oblast vesmíru se jedná. Temné oblasti představují zásobárnu prachu a zatím chladného plynu, ze které jednou budou čerpat rodící se nové hvězdy materiál pro svůj zrod. Oranžová barva nejjasnější hvězdy na snímku, spolu se stejnobarevnou mlhovinou ji obklopující, představuje plynný materiál odvrhovaný rozpínající se hvězdou Antares, hvězdy blížící se ke konci svého života. Namodralá oblast snímku představuje naopak světlo hvězdy právě se rodící, rozptýlené na prachové obálce její kojenecké zavinovačky.

Na snímku nalezneme též dvě kulové hvězdokupy. Jedna z nich, NGC 6144, je schována v oranžové záři hvězdy Antares, ta druhá, nesoucí označení M 4, se nachází mezi již několikrát zmiňovaným Antarem a rudou mlhovinou obklopenou hvězdou Sigma Scorpii.

Oblast, kde se tato zajímavá mlhovina nachází, je z našich zeměpisných šířek poměrně špatně pozorovatelná, neboť ani v době nejlepší pozorovatelnosti nevystupuje příliš vysoko nad obzor. Boj se světelným znečištěním je tedy asi jedním z hlavních témat jejího fotografování a zpracování získaných snímků. Martin Myslivec, autor vítězného snímku soutěže ČAM za měsíc květen 2008, je zkušený astrofotograf, využívající nejen plně možnosti své fotografické techniky, ale i pozorovacího místa a každé chvíle pod jasnou oblohou. Úspěšně se popral se všemi nástrahami, které získání takového snímku přináší a podělil se o něj nejen s námi, ale hlavně s e všemi zájemci o krásné pohledy do nebeských dálek. Za to mu mnohokrát děkujeme a přejeme mnoho dalších jasných a temných nocí.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Jižní Čechy, GPS: 48053'47.574"N, 14013'6.744"E

Datum pořízení: 10-11.5.2008 od 23:30 SELČ

Optika: Canon EF 24-85mm pxi 85mm a f/5.6, AstroTrac TT320 bez poinatace

Zpracování:

Snímáno SW Maxim Pomocí něho provedena i kalibrace (bias frame, defectmap, flatfield) a konverze do RGB snímku. Následovalo zregistrování pomocí SW registar a zprůměrování vyloučením odchýlených hodnot metodou kappa-sigma (kvůli odstraněbí stop po družicích a letadlech, které byly ve 2/3 snímků). Finální doladění snímku v Adobe Photoshopu.

Postup:

Expozice: celkem 9x10minut

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »