Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2008  >  Listopad  >  NGC 1499 - mlhovina Kalifornie

Česká astrofotografie měsíce - Listopad 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 1499 - mlhovina Kalifornie

Uznání a copyright: Jan Hovad

Vítězný snímek soutěže Česká astrofotografie měsíce za listopad 2008, jehož autorem je Jan Hovad, nese název "NGC 1499 - mlhovina Kalifornie". Jistě by si však zasloužil ještě drobný podtitulek: "… kam se můžeme podívat z balkónu rodinného domu". Ten si totiž autor snímku vybral jako stanoviště svého fotografického přístroje, jímž neúnavně prozkoumává krásná místa noční oblohy. Tentokrát skleněné oko jeho dalekohledu zamířilo k hvězdě Menchib v souhvězdí Persea. Na hvězdě samotné by snad nebylo nic příliš zajímavého nebylo. Na městské obloze ji očima ani neuvidíme a spatříme ji až z míst poněkud temnějších. Přesto na ni autor snímku zamířil svůj dalekohled. A není sám. Tato horká, modře zářící stálice je totiž hojně využívána jako pointační hvězda při fotografování červené emisní mlhoviny Kalifornie. A nejen to. Hvězda pravděpodobně může i za to, že toto kosmické mračno vůbec vidíme. Jeho červená záře totiž pochází od rekombinace elektronů, jež byly vybuzeny právě energetickým zářením této hvězdy.

Mlhovina byla objevena a popsána americkým astronomem Edwardem Barnardem v letech 1884-5. Právě včas, aby mohla být zařazena do nově vznikajícího Dreyerova katalogu NGC, tedy "Nového generálního katalogu" zahrnujícího několik tisíc mlhovin, galaxií a hvězdokup. Nachází se v galaktickém spirálním rameni Oriona, v tom samém, ve kterém se bychom našli i naše Slunce spolu se Zemí a všemi planetami a dalšími tělesy. Je od nás ovšem vzdálena asi 1500 světelných let a její délka činí zhruba 100 světelných let. Na obloze zabírá plochu 145´x 40´, tedy více než 5 krát větší než Měsíc. V oblastech s extrémně temnou oblohou ji sice můžeme zahlédnout pouhýma očima, při pozorování dalekohledem nám pomůže H-beta filtr. Její krása však vynikne až na fotografii, kde se objeví nejen její podoba s americkým státem Kalifornie, ale zejména zazáří v ohnivém kontrastu s modrou hvězdou Menchib. Jiným pro změnu připomíná hlavu draka s temným okem prachové mlhoviny.

Ovšem vztah hvězdy a mlhoviny je ještě složitější, než by se na první pohled mohlo zdát. Hvězda Menchib patří do mladé hvězdné asociace OB2, která sama pravděpodobně vznikla z obrovského mezihvězdného mračna, jehož součástí je i samotná NGC 1499. Celá asociace, do níž patří i další jasná hvězda souhvězdí Persea - bílý veleobr Zeta Per, se rozpíná rychlostí 12 km /s. Na obloze tato asociace zabírá několik čtverečních stupňů a obsahuje několik tisíc extrémně jasných a svítivých hvězd. O hvězdě Menchib se předpokládá, že je jednou z nejžhavějších v této asociaci, Zeta Per je naopak extrémně jasná. Je přibližně 6000 krát svítivější než naše Slunce a na obloze září jako hvězda 2 magnitudy. Na vítězný snímek se ovšem již nevešla, neboť leží o 4 stupně jižněji.

Jan Hovad nám svým snímkem přiblížil další krásný objekt, který je ozdobou noční oblohy. Rádi bychom za tento krásný snímek jeho autorovi poděkovali, neboť potěšil nejen porotu, ale jistě potěší i ostatní. A přejeme mnoho dalších jasných nocí a mnoho dalších podobně krásných snímků.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Horní Kostelec, balkón RD, Okres Náchod

Datum pořízení: 23.10.2008 (L->H-alfa) + 2.11.2008 (RGB)

Optika: Technika: Skywatcher ED80/400mm(Vixen 0.67x), SW 100/500 + CCTV + TVGuider, HEQ5, modifikovaný Canon EOS 400D, Filtry: 7nm Baader H-alfa, Astronomic CLS

Zpracování: Oba snímky (data i barva) zkalibrovány v programu DSS (bias, dark, flat). Další úpravy - histogram, křivky, zvolení vhodného poměru ha:rgb za pomocí Photoshopu.

Postup: Expozice: H-alfa (6 hodin - 1600 ASA), RGB (1 hodina - 800 ASA)

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »