Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2008  >  Prosinec  >  NGC 884 a NGC 869 - Chi a H v Per

Česká astrofotografie měsíce - Prosinec 2008

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 884 a NGC 869 - Chi a H v Per

Uznání a copyright: Kateřina Onderková

Před více než dvěmi tisíci lety mudrci z východu sledujíce nebeské znamení trojité konjunkce Jupitera a Saturna přinesli čas dnes pro nás spojený s jiskřivými vánocemi. Vánoční kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce v roce 2008 přineslo kromě jiných i jiskřivou fotografii noční oblohy, kterou pořídila mladá hvězdářka Kateřina Onderková dalekohledem Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě.

Na snímku září jako svíčky na vánočním stromku stovky hvězd dvojité otevřené hvězdokupy "Chi a h" v Perseovi, nesoucí katalogová označení NGC 884 a NGC 869. My ji sice na obloze můžeme bez větších potíží spatřit pouhýma očima, ovšem pouze jako jemný, snad trochu v jednom směru protažený chomáček mezi obrazci Persea a Kasiopeji. Její skutečnou krásu však vychutnáme ve světelném a širokoúhlém dalekohledu. A ten nejkrásnější pohled do nitra 7000 světelných let vzdálené "dvojité kupy", jak ji 130 let před putováním mudrců z východu do Betléma nazval ve svém katalogu řecký astronom Hipparcos, nám přinese barevný snímek.

Hvězdy obou hvězdokup jsou astronomicky velmi mladé. Ta, kterou označujeme jako "h" či NGC 869, nám na obloze svítí asi 5 miliónů let, ta druhá se jménem "Chi" a katalogovým číslem NGC 884 je ještě o 2 milióny let mladší. Není tedy divu, že většina jejich hvězd září horkou bílou až namodralou barvou spektrálního typu B0. Nalezneme v ní však i několik jasných hvězd zářících chladnější barvou načervenalou. Průměr každé z hvězdokup se odhaduje na 70 světelných let a od sebe jsou vzdáleny jen několik málo stovek světelných roků. Na naší obloze zabírá každá přibližně plochu měsíčního úplňku, sám Měsíc ji však na své pouti oblohou nikdy nenavštíví. NGC 869 je trošičku jasnější a je i bohatší na hvězdy. Obsahuje jich asi 350. Slabší a chudší NGC 884 se může pochlubit třemi stovkami hvězdných drahokamů.

Vánoční doba pomalu končí a nový rok již vkročil do našich kalendářů. Někteří si dáváme různá předsevzetí, která se budeme snažit alespoň nějaký čas dodržovat. Doufejme, že si i autorka vítězného snímku prosincového kola ČAM Kateřina Onderková dala alespoň jedno maličké předsevzetí, že bude i nadále fotografovat krásy noční oblohy, aby mohla jako ten svítící vánoční stromeček svými dalšími obrázky z nebeských hlubin přinášet radost do našich astronomických srdcí. Jak je vidět z vítězného snímku, máme se na co těšit. A již předem jí za to děkujeme.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Hvězdárna a planetarium Johanna Palisy, Ostrava

Datum pořízení: 2.11.2008, 00:00 UT

Optika: Newton 200/1200 mm + CCD SBIG ST8-XME + fotometrické filtry

Zpracování: Fotografováno přes LRVB. Pomocí Irisu jsem zpracovala snímky Clear, RVB, které jsem před tím opravila o dark. Ve Photoshopu jsem udělala konečné úpravy.

Postup: Expozice: celkem - 45 min. (L 30 x 30 s, R 30 x 10 s, V 30 x 20 s, B 30 x 30 s.)

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »