Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2010  >  Duben  >  Galaxie M106 a okolí

Česká astrofotografie měsíce - Duben 2010

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galaxie M106 a okolí

Uznání a copyright: Martin Myslivec

Velmi nádherná. Jasné jádro se slabými mléčnými rameny, severním předcházejícím a jižním následujícím. 15' dlouhá a k jihu přecházející ve velmi slabé mlhavé prodloužení. Jádro není kruhové (William Herschel). Velmi brilantní, velmi velká, velmi výrazně protažena v pozičním úhlu 0 stupňů, náhle se velmi zjasňující směrem ke středu, kde je jádro (John Louis Emil Dreyer). Velmi jasná, velmi velká, velmi náhle se prudce zjasňující směrem ke středu k oválnému jádru (John Herschel). Tak toto jsou zápisky pozorovatelů slavných jmen, kteří si takto do svých deníků poznamenali zjev jasné mlhoviny, kterou pozorovali v souhvězdí Honících psů. Ten nejslavnější, protože byl první objevový, pochází od Pierra Méchaina. Praví se v něm: "V červenci 1781 jsem nalezl další mlhovinu poblíž Velké Medvědice nedaleko hvězdy č. 3 Honících psů a 1 stupeň jižněji. Odhaduji rektascenzi 181 stupňů a 40 minut a severní deklinaci okolo 49 stupňů. Brzy zjistím přesnější souřadnice".

Dnes již naštěstí nejsme odkázáni na podobné popisy ani na více či méně subjektivní kresby byť zdatných kreslířů a pozorovatelů. Tuto spirální galaxii s příčkou, kterou Charles Messier zařadil do svého slavného katalogu pod číslem 106, fotografují astronomové po celém světě. Její jasné jádro, které upoutalo všechny pozorovatele, je tak pod trvalým dohledem.

A právem si tuto pozornost zaslouží. Galaxie patří totiž do skupiny Seyfertových galaxií, vyznačujících se pádem obrovského množství zářícího plynu do masivní černé díry v jejím středu. Není pak divu, že září nejen ve viditelném světle, ale velmi silně se projevuje i ve světle rentgenovém i na radiových vlnách. Kromě spirálních ramen obklopujících jádro nalézáme na detailních snímcích i tenké a dlouhé výtrysky. Ve spirálních ramenech svítí namodralé uzlíky mladých hvězdokup masivních hvězd, stejně jako načervenalé pracho-plynné hvězdné porodnice. Galaxie M 106, nebo také NGC 4258, je jednou z nejbližších Seyfertových galaxií, nacházející se ve vzdálenosti necelých 25 miliónů světelných let. Její průměr se odhaduje na 30 tisíc světelných let a na obloze ji spatříme jako objekt 8. hvězdné velikosti s úhlovým průměrem dosahujícím necelé poloviny průměru Měsíce. Je tak spatřitelná i menším dalekohledem. Její krásu však nejlépe vystihne fotografie.

Na jednu z nich se můžeme nyní podívat díky českému astrofotografovi Martinu Myslivcovi, který na ni zaměřil svůj dalekohled a získaný snímek poslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce pořádané Českou astronomickou společností. Jeho snímek zaujal nejen množstvím detailů, přesným zaostřením a dokonalou expozicí, ale i pečlivým zpracováním, které dalo vyniknout nejenom galaxii M 106, ale jsou zde vidět i další slabší galaxie. Doufáme, že podobně zaujme i ostatní obdivovatele krás noční oblohy, odborníky a laiky. K snímku a vítězství nám tak zbývá již jen autorovi pogratulovat.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Zubří, sraz MHV 2010

Datum pořízení: 16.4.2010, začátek ve 23:28 SELČ

Optika: Optika: Newton 185/610, Televue Paracorr, Montáž: Modifikovaná EQ6, Kamera: prototyp CCD kamery G2-8300, Moravské přístroje, Pointace: TVGuider na refraktoru Borg 77ED

Zpracování:

Snímáno pomocí SW Maxim DL. Luminance 11x10min bez binningu. R,G a B kanály 9x10min, bin 2x2 přes sadu filtrů Astronomik. V témže SW provedena kalibrace (DF pro L i RGB, Flatfield pro každý kanál, korekce FF o jeho DF). Následovalo zregistrování a zprůměrování pomocí SW Regista a finální složení výsledného snímku z LRGB složek a doladění barevného podání snímku v Adobe Photoshopu.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


33. vesmírný týden 2022

33. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 8. do 21. 8. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a v konjunkcích s planetami a Plejádami. Planety Jupiter a Saturn můžeme pozorovat již kolem půlnoci, Mars a Venuši nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. Startovaly dva Falcony 9 se Starlinky a počet vypuštěných družic přesáhl 3 000 kusů. Probíhaly testy SuperHeavy a Starship a k vývozu se chystá superraketa SLS. Před 45 lety se na dlouhou pouť za velkými planetami a dál vydala sonda Voyager 2.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Neobvyklé tvary blesků

Bouřka severozápadně od Studénky Výboj blesků mezi mraky

Další informace »