Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2010  >  Duben  >  Galaxie M106 a okolí

Česká astrofotografie měsíce - Duben 2010

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Galaxie M106 a okolí

Uznání a copyright: Martin Myslivec

Velmi nádherná. Jasné jádro se slabými mléčnými rameny, severním předcházejícím a jižním následujícím. 15' dlouhá a k jihu přecházející ve velmi slabé mlhavé prodloužení. Jádro není kruhové (William Herschel). Velmi brilantní, velmi velká, velmi výrazně protažena v pozičním úhlu 0 stupňů, náhle se velmi zjasňující směrem ke středu, kde je jádro (John Louis Emil Dreyer). Velmi jasná, velmi velká, velmi náhle se prudce zjasňující směrem ke středu k oválnému jádru (John Herschel). Tak toto jsou zápisky pozorovatelů slavných jmen, kteří si takto do svých deníků poznamenali zjev jasné mlhoviny, kterou pozorovali v souhvězdí Honících psů. Ten nejslavnější, protože byl první objevový, pochází od Pierra Méchaina. Praví se v něm: "V červenci 1781 jsem nalezl další mlhovinu poblíž Velké Medvědice nedaleko hvězdy č. 3 Honících psů a 1 stupeň jižněji. Odhaduji rektascenzi 181 stupňů a 40 minut a severní deklinaci okolo 49 stupňů. Brzy zjistím přesnější souřadnice".

Dnes již naštěstí nejsme odkázáni na podobné popisy ani na více či méně subjektivní kresby byť zdatných kreslířů a pozorovatelů. Tuto spirální galaxii s příčkou, kterou Charles Messier zařadil do svého slavného katalogu pod číslem 106, fotografují astronomové po celém světě. Její jasné jádro, které upoutalo všechny pozorovatele, je tak pod trvalým dohledem.

A právem si tuto pozornost zaslouží. Galaxie patří totiž do skupiny Seyfertových galaxií, vyznačujících se pádem obrovského množství zářícího plynu do masivní černé díry v jejím středu. Není pak divu, že září nejen ve viditelném světle, ale velmi silně se projevuje i ve světle rentgenovém i na radiových vlnách. Kromě spirálních ramen obklopujících jádro nalézáme na detailních snímcích i tenké a dlouhé výtrysky. Ve spirálních ramenech svítí namodralé uzlíky mladých hvězdokup masivních hvězd, stejně jako načervenalé pracho-plynné hvězdné porodnice. Galaxie M 106, nebo také NGC 4258, je jednou z nejbližších Seyfertových galaxií, nacházející se ve vzdálenosti necelých 25 miliónů světelných let. Její průměr se odhaduje na 30 tisíc světelných let a na obloze ji spatříme jako objekt 8. hvězdné velikosti s úhlovým průměrem dosahujícím necelé poloviny průměru Měsíce. Je tak spatřitelná i menším dalekohledem. Její krásu však nejlépe vystihne fotografie.

Na jednu z nich se můžeme nyní podívat díky českému astrofotografovi Martinu Myslivcovi, který na ni zaměřil svůj dalekohled a získaný snímek poslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce pořádané Českou astronomickou společností. Jeho snímek zaujal nejen množstvím detailů, přesným zaostřením a dokonalou expozicí, ale i pečlivým zpracováním, které dalo vyniknout nejenom galaxii M 106, ale jsou zde vidět i další slabší galaxie. Doufáme, že podobně zaujme i ostatní obdivovatele krás noční oblohy, odborníky a laiky. K snímku a vítězství nám tak zbývá již jen autorovi pogratulovat.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Zubří, sraz MHV 2010

Datum pořízení: 16.4.2010, začátek ve 23:28 SELČ

Optika: Optika: Newton 185/610, Televue Paracorr, Montáž: Modifikovaná EQ6, Kamera: prototyp CCD kamery G2-8300, Moravské přístroje, Pointace: TVGuider na refraktoru Borg 77ED

Zpracování:

Snímáno pomocí SW Maxim DL. Luminance 11x10min bez binningu. R,G a B kanály 9x10min, bin 2x2 přes sadu filtrů Astronomik. V témže SW provedena kalibrace (DF pro L i RGB, Flatfield pro každý kanál, korekce FF o jeho DF). Následovalo zregistrování a zprůměrování pomocí SW Regista a finální složení výsledného snímku z LRGB složek a doladění barevného podání snímku v Adobe Photoshopu.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »