Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2006  >  Srpen  >  γ a η Cyg

Česká astrofotografie měsíce - Srpen 2006

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

γ a η Cyg

Uznání a copyright: Gaugg Pavel

Pokud má komise každý měsíc těžkou úlohu vybrat z mnoha došlých fotografií jednu nejlepší, o srpnové "České astrofotografii měsíce" to platí dvojnásob.

Nakonec zvítězil snímek Pavla Gaugga z Vamberku, zachycující rozsáhlou oblast emisních mlhovin mezi γ a η Labutě. Toto souhvězdí, ležící v oblasti velké trhliny v Méčné dráze, je podobnými objekty přímo naplněno. Vzpomeňme například NGC 7000 (Sevení Amerika), komplex vodíkových mlhovin kolem γ Cyg, nebo známý komplex řasových mlhovin. Ty se také stávají nejčastějšími objekty zájmu astrofotografů. Avšak ostatní oblasti Labutě zůstávají trochu stranou. A jak nám ukazuje právě vítězná fotografie, je to velká škoda.

Popsat všechny objekty na obrázku zachycené by zabralo poněkud delší prostor než máme vyhrazen pro tento kráký popisek, ale jedno si odpustit nemůžeme. Nedaleko prolínajících se vodíkových mlhovin D20, D15, D9, D10, D6, S109 se nachází planetární mlhovina NGC 6888, zvaná "srpkovitá". Za její vznik může Wolf-Rayetova hvězda WR 136 nacházející se v jejím středu. Ta každých 10000 let odvrhuje silným hvězdným větrem obálku o hmotě odpovídající hmotě Slunce a je velmi pravděpodobné, že tato hvězda skončí nakonec svůj život mohutným výbuchem supernovy. Možná se tak našim vzdáleným potomkům postará o nový objekt k fotografování.

My můžeme tedy nakonec poděkoval Pavlu Gauggovi nejen za nádherný pohled na tuto 5000 světelných let vzdálenou mlhovinu, ale i za trochu neznámý pohled do rozervaného světa vodíkových mlhovin v souhvězdí Labutě.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Vamberk

Datum pořízení: 22.07.2006 začátek cca. 11h30min

Optika: EF 200mm f/2,8

Montáž: Sky Watcher EQ6 Synta

Snímač: Canon EOS 300D upravený

Zpracování:

formát RAW, odečteny temné snímky, snímky složeny a zprůměrovány. Kombinace vyladěna ve photoshopu - vyvážení bílé, vyladěny křivky, nastaveno tmavé pozadí, ve snímku zredukován šum. Speciální techniky: SMI a Hight pass filtr.

Postup:

Expozice: 14x5min. při 1600 ISO a světelnosti f/3,5 přes CLS a UV-IR cut filtr. Navádění bez pointace, pouze se zapnutou nahrávkou manuálně napointované PEC.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »