Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2023  >  Leden  >  NGC 6188 Souboj draků v souhvězdí Oltář

Česká astrofotografie měsíce - Leden 2023

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

NGC 6188 Souboj draků v souhvězdí Oltář

Uznání a copyright: Jakub Korbel (https://www.astrofotoblog.eu/)

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2023 získal snímek

„NGC 6188 - souboj draků v souhvězdí Oltář“, jehož autorem je Jakub Korbel

 

 

Dnes zahájíme svou pouť vesmírnými dálkami v souhvězdí Oltáře. Pokud máte pocit, že jste toto souhvězdí na naší obloze nikdy neviděli, je to správně. S deklinací -45o až -67,5o je viditelné až z oblastí mnohem blíže k rovníku. Například z jižní Libye bychom viděli pouze jeho severní část.

Astrofotograf Jakub Korbel do tohoto souhvězdí zamířil svůj dalekohled až z daleké Namibie, hluboko pod rovníkem. Jeho cílem však nebylo toto souhvězdí složené z poměrně slabých hvězd, nýbrž velmi bizarní emisní mlhovina NGC 6188. Tvar této mlhoviny je natolik dramatický, že v některých pozorovatelích evokuje pohled na bojující draky.

Sama mlhovina leží na okraji mohutného a pro viditelné světlo neviditelného molekulárního mračna situovaného do souhvězdí Oltáře. Fantastické tvary útvarů v mlhovině jsou vymodelovány hvězdným větrem a intenzivním ultrafialovým zářením nových hvězd v oblasti. Tyto hvězdy, které jsou staré pouhých několik miliónů let, jsou součástí hvězdné asociace Ara OB1. Ta obsahuje několik desítek masivních hvězd spektrální třídy O a B (proto ta OB asociace). Jakmile bude okolní prach a plyn odfouknut, hvězdy se uvolní z gravitačního sevření a začnou se od sebe vzdalovat. Předpokládá se, že i většina všech hvězd v Mléčné dráze vznikla v podobných OB asociacích. V centru místní asociace nalezneme otevřenou hvězdokupu NGC 6193 na hranici viditelnosti pouhým okem. Obsahuje asi 27 hvězd.

Tyto mladé hvězdy však nejsou první hvězdnou generací v této oblasti. Za svůj vznik vděčí explozím supernov předchozí generace hvězd, které vymetly a stlačily okolní molekulární plyn, což vedlo ke vzniku hvězdných globulí a protohvězd.

Mlhovina se nachází ve vzdálenosti přibližně 4000 světelných let a její průměr se odhaduje na 200 světelných let. „Dračí tlamy“ ve středu snímku dosahují na délku několika desítek světelných let.

Ještě se podívejme na spodní okraj snímku, kde nalezneme jasně modrou mlhovinu NGC 6145. Ta se už nachází v souhvězdí Pravítka a byla vytvořena svítivou hvězdou typu O, asi 40 x hmotnější než naše Slunce. Její stáří se odhaduje na 3–4 milióny let a za přibližně stejnou dobu skončí svůj život výbuchem supernovy. Průměr mlhoviny, kterou obklopuje slabší plynné halo, se odhaduje na 4 světelné roky a leží ve vzdálenosti asi 4200 světelných let. Toto halo se stále rozpíná do mezihvězdného prostoru, kde se sráží s místním materiálem za vzniku emisí záření. Pochází z dřívějších aktivních fází života jasné hvězdy.

Obrázek ukazuje oblast ve falešných barvách v Hubblově paletě, která zvýrazňuje emisi atomů síry, vodíku a kyslíku v barvě červené, zelené a modré.

Na samý závěr bychom rádi poděkovali autorovi za nádherný pohled na vesmírnou válku draků, který zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce, jež se koná pod záštitou České astronomické společnosti. A připojujeme samozřejmě velkou gratulaci nejen k vítězství, ale i ke snímku samotnému.

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Namibie

Datum pořízení: 22.05.2022

Optika: Sharpstar 94EDPH + 0.8x Reducer

Montáž: Rainbow Astro RST-135

Snímač: ZWO ASI 2600MM

Zpracování:

Pixinsight, Adobe Lightroom

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »