Česká astrofotografie měsíce

Ganymed a jeho stín

Karel Sandler

Ondřej Kozáčik

Emisní mlhovina SH2-187

Martin Bůna, 18 + Karel Bůna, 47

galaxie M110

Ladislav Spejchlík

galaxie NGC70 a blízké okolí

Martin Bůna, 18 + Karel Bůna, 47

IC1396 HST Palette

Ondřej Podlucký

IC1848 HaRGB

Ondřej Podlucký

IC5070

Michal Bouček

Jones-Emberson 1 ( katalogové značení podle Pereka a Kohoutka je PK 164 +31.1 )

Martin Bůna, 18 + Karel Bůna, 47

Jupiter a Ganymed

Karel Sandler

M31

Vlastimil Musil 37let

M76

Ing. Peter Delinčák

Měsíc v přízemí a odzemí

Martin Gembec

Mlhovina SH2-155 Cave nebula

Martin Bůna, 18 + Karel Bůna, 47

NGC 7129

Libor Richter

NGC6992

Michal Bouček

NGC7000 IC5067 IC5070 Mosaika

Martin Bůna

NLC

David Kraft

Oblast mezi Cassiopeiou a Cepheem

Evžen Brunner

Okolí hvězdy Sadr

Pavel Pech

Panorama polární záře

Martin Gembec

Shluk galaxií Abell 426

Martin Bůna, 18 + Karel Bůna, 47

Sloní chobot v IC1395

Jan Klečka

Slunce

Ivan Kordač

Sluneční sloup

Ivan Kordač

VdB 150

Libor Richter

VdB 158 - LBN 534 - Cassiopeia - Andromeda

Libor Richter

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

CME dorazila, běžme sldovat polární záři!

K družicím v Lagrangeově bodě L1, který je 1,5 mil. km od Země dorazila CME z erupce 18. ledna. Právě je velká šance, že začnou polární záře viditelné i od nás. Nyní (19. 1. 20:05 SEČ) by mělo trvat asi 20 minut, než to zasáhne zemskou magnetosféru a pak by mohlo začít být něco vidět hned, nebo nejpozději za dvě hodiny. Mohou to být krátké periody, ale podle výchylek magnetického pole v oblaku slunečního větru se zdá, že i něco většího. Držme palce a honem do tmy. Sledujte aktivitu na Spaceweatherlive.com.

Silná erupce na Slunci a k Zemi mířící oblak plazmatu

18. ledna v 19:10 SEČ došlo na Slunci k velmi silné erupci X1,94 a výronu plazmatu (kruhové CME), které zčásti míří i k Zemi a tedy šance na viditelnost polárních září cca za dva dny není vůbec malá. navíc to vypadá, že by mohlo vyjít i počasí. Nyní čekáme na upřesnění modelů NOAA, kdy asi plazma zasáhne Zemi. Fotografie a animace po kliknutí na nadpis.