Úvodní strana  >  Fotogalerie  >  Česká astrofotografie měsíce  >  2021  >  Srpen  >  Bolid nad Laka

Česká astrofotografie měsíce - Srpen 2021

Roztáhnout stránkuZúžit stránku

Bolid nad Laka

Uznání a copyright: Lukáš Veselý (https://www.lukasvesely.com)

 

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2021

obdržel snímek „Bolid nad Laka“, jehož autorem je Lukáš Veselý

 

 

Bolid nad Laka, to je poněkud tajemný název snímku, který astrofotograf Lukáš Veselý zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce a vyhrál s ním srpnové kolo. Začněme druhou polovinou názvu – Laka. Jedná se o nejmenší a nejvýše položené jezero Šumavy, respektive její české části. Je ledovcového původu a první zmínky o něm nalezneme na Kreybichově mapě kraje Prácheň z roku 1831. Zde ovšem ještě nemá jméno. Musíme se k němu vyšplhat, stejně jako to udělal autor snímku, do nadmořské výšky 1096 metrů. Odměnou nám bude pohled na toto zajímavé jezero lišící se od okolních jezer tím, že nemá dno pokryto kamínky či bahnem, ale rašelinou. Zajímavé jsou i plující ostrůvky.

Označení „bolid“ se v astronomii používá pro pojmenování světelného jevu způsobeného průletem kosmického tělíska, které pochází především z rozpadu kometárních těles, případně z kolizí asteroidů. Ve specifických případech může být způsoben i průletem tzv. „kosmického smetí“, tedy pozůstatků lidské aktivity na oběžné dráze Země.

Mezinárodní astronomická unie nemá pro tento jev žádnou oficiální definici a tak se význam tohoto pojmu může popis od popisu lišit. Asi nejčastěji uváděná hranice jasnosti pro označení bolid je přirovnání k jasu planety Venuše v době největšího jasu, tedy asi -4 magnituda.

Bolidy a vůbec meteory jsou tedy nejčastěji kometárního původu. Zahříváním komet při průchodu v blízkosti Slunce působí uvolňování jednak plynů, jednak pevných částeček, které se postupně během mnoha let rozprostřou podél dráhy komety, aby se ještě později rozptýlily do tzv. meteorického pozadí meteoroidů s téměř náhodnými drahami, které při jejich vstupu do zemské atmosféry nazýváme sporadickými meteory. I když samozřejmě i tyto podléhají gravitačním zákonům, nemůžeme je již spolehlivě k žádné kometě přiřadit.

Více než sporadické meteory nás však většinou zajímají tzv. rojové meteory, tedy jevy související s příslušnou kometou. Země se s její dráhou, posetou zmíněnými uvolněnými částicemi jednou či dvakrát v roce potkává a my můžeme pozorovat tzv. meteorické roje, v některých případech i meteorické deště - to pokud se setkáme s ještě nerozptýleným vláknem či oblakem částic.

Jedním z těchto meteorických rojů jsou i letní Perseidy. Ty souvisejí s kometou 109P/Swift-Tuttle a jejich maximum nastává okolo 12. srpna. Fakt, že meteory toho roje můžeme pozorovat téměř měsíc před maximem a dva týdny po něm ukazuje, že se jedná o roj již poměrně rozptýlený. Tyto rojové meteory vylétají zdánlivě z jednoho místa na obloze zvaného radiant. Ten na našem snímku nenalezneme, nachází se v souhvězdí Persea vysoko nad horním okrajem snímku. Proto všechny meteory tohoto roje na obrázku pozorujeme letět odshora dolů k obzoru. Paradoxně tedy bolid z názvu není Perseidou, ale meteorem jiného v té době aktivního roje, případně meteorem sporadickým.

Takže na závěr ještě poděkování autorovi za vzpomínku na letní „padající hvězdy“ nejen za porotu, ale i za garanta soutěže Českou astronomickou společnost“. Gratulujeme

Technické údaje a postup:

Místo pořízení: Jezero Laka

Datum pořízení: 12.08.2021

Optika: Canon RF 15-35 f2,8 a Canon EF 50 f1,4

Snímač: Canon R a Canon Rp astromod

Zpracování:

Poloha Mléčné dráhy vůči krajině odpovídá cca 2:30 SELČ
EXIF
Canon R s 15-35 f2,8 RF @ 15 mm f2,8, 6 min , ISO 1600 + DF na krajinu
Canon Rp astromod s 15-35 f2,8 RF @ 15 mm f2,8, 10 sekund , ISO 6400 16x na hvězdy
Perseidy: 8 sekund, ISO 12800, f2,8 po dobu cca 2 hodin v druhé polovině noci.
Spojeno a odšuměno v Adobe Photoshop a Sequator. Odraz dodělán v postprocessu podle vzoru z fotoaparátu-ten se nedal použít, protože většinu expozic zkazily skákající ryby nebo žáby.

Štítky: ČAM
Přejít na kompletní výsledky


12. vesmírný týden 2023

12. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 3. do 26. 3. 2023. Začíná astronomické jaro a mění se čas na letní. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze svítí hlavně výrazná Venuše. Velmi nízko budou koncem týdne Jupiter a Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale to se může během týdne změnit. Na obloze je jen několik slabších komet. Nastane jeden zajímavější zákryt hvězdy planetkou. V týdnu jsme viděli tři čínské starty i tři starty Falconu 9. Před 30 lety byla objevena kometa Shoemaker-Levy 9, která se v roce 1994 srazila s planetou Jupiter. 95 let se dožívá Jim Lovell, astronaut s českými kořeny, který byl dvakrát u Měsíce, ale na jeho povrch nevstoupil.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Blízké setkání dvou komet  C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (Atlas)

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2023 získal snímek „Blízké setkání dvou komet C/2022 E3 (ZTF ) a C/2022 U2 (ATLAS)“, jehož autorem je Roman Hujer     Po delší době obohatila naši oblohu poněkud jasnější kometa. Ovšem, i když se její jméno C/2022 E3 (ZTF) neslo

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc před první čtvrtí

Další informace »