< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  100 let společně

100 let společně

V průběhu roku 1924 se začaly formovat první sekce České astronomické společnosti. Po sto letech jsme stále tady a chceme toto jubileum oslavit. Přidejte se k nám.

Místo konání akce: Na Slovance 1999, Praha 8-Libeň, Česko
Typ akce: Astronomické setkání
Termín konání akce: 19.10.2024 od 10:00 – 20.10.2024 do 13:00

Seminář bude zahájen na zatím utajeném místě v Praze. Toto místo je silně spjaté se začátkem České astronomické společnosti a tedy i prvních sekcí. Místo prozradíme až v průběhu září. Nemusíte se však bát, je velmi dobře dostupné všemi dopravními prostředky. Většina semináře se bude odehrávat v sále Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky v Praze.

Abychom mohli vše řádně připravit, prosím, potvrďte svou účast co nejdříve v registračním formuláři: zde. Nejpozději však do 30. září 2024. Seminární poplatek činí 300 Kč.

Upozorňujeme, že v rámci akce není zajištěno žádné ubytování.

 

Program

 

Sobota 19. 10 2024

 

10:00   Slavnostní zahájení

10:15   Historické okénko o prostoru, kde se právě nacházíme

10:45   Přednáška: Počátky České astronomické společnosti – Historická skupina

 

12:00 – 14:00 Přestávka na oběd a přesun do Fyzikálního ústavu AV ČR

 

13:30 – 17:00 příprava Jubilejní výstavy

 

14:00   Úvodní slovo

14:15   Přednáška Historie Sluneční sekce

15:30   Přednáška Historie Společnosti pro meziplanetární hmotu

16:45   Přednáška Současnost Sluneční sekce

17:45   Zahájení Jubilejní výstavy

18:30   Slavnostní raut se speciálním programem

 

Neděle 20. 10. 2024

 

10:00 Přednáška Historie a současnost Sekce proměnných hvězd a exoplanet

11:15 Přednáška Současnost Společnosti pro meziplanetární hmotu

12:30 Ukončení výstavy a závěrečné slovo

 

Doprovodný program


zÁBAVA

 

Celých sto let nezaplnila jen práce, ale také přátelství, legrace a v neposlední řadě trocha nezdarů. Můžete se těšit také na speciální vložku SMPH a Sluneční sekce.

Výstava

 

Součástí semináře bude i neopakovatelná výstava. Prohrábněte doma poličky a šuplíky najděte staré fotografie z expedic za zatměním Slunce či hledání meteoritu, staré filtry a brýle na pozorování Slunce, Váš první pozorovací deník/nočník… A napište při registraci, co budete k vystavení potřebovat (stůl, nástěnku). Aby Vaše fotografie nedošly úhony, budeme mít připravené euroobaly, do kterých fotografie schováme. Pojďme společně zavzpomínat :-).

Organizační výbor

 

Za Sluneční sekci: Martina Pavelková a Simona Beerová

Za SMPH: Martin Zima a Hana Kučáková

Z výkonného výboru: Pavel Suchan




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Společnost pro meziplanetární hmotu, Sluneční sekce, Seminář

39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »