Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  57. konference o výzkumu proměnných hvězd

57. konference o výzkumu proměnných hvězd

Konference o výzkumu proměnných hvězd je nejvýznamnějším setkáním pořádaným Sekcí proměnných hvězd a exoplanet České astronomické společnosti (SPHE ČAS). V letošním se uskuteční na Astronomickém ústavu Akademie věd ČR, v.v.i. v Ondřejově.

Místo konání akce: Ondřejov
Typ akce: Konference
Termín konání akce: 07.11.2025 od 12:00 – 09.11.2025 do 15:00

Konference vytváří propojení mezi odborníky, studenty a amatérskými astronomy v oblasti výzkumu proměnných hvězd a exoplanet. Každoročně jsou prezentovány přehledové přednášky odborníků, aktuální výsledky výzkumu a metody od studentů astrofyziky a pozorovací výsledky od amatérských astronomů. Diskutují se také techniky pozorování, přístroje, softwarové nástroje a online zdroje.

Konference v úspěšných ročnících hostí okolo 70–90 účastníků z České a Slovenské republiky a okolních zemí, případně i širší online publikum.

Letos bude setkání opět probíhat hybridní formou – prezenčně i online přes aplikaci ZOOM – a bude vedeno převážně v českém, operativně v anglickém jazyce v jednotlivých blocích. Součástí bude studentská sekce pro vysokoškoláky, kteří zde představí své práce. Studentská sekce bude mít formu soutěže, ve které bude nejlepší prezentující oceněn a získá cenu věnovanou SPHE ČAS.

V pátek i v sobotu bývají tradiční společenský večery, které prohlubují vztahy mezi účastníky a vytváří přátelské kolegiální prostředí.

Témata podporovaných příspěvků:
- Výzkum proměnných hvězd a exoplanet
- Pro-Am spolupráce u nás a ve světě
- Družice, mise a přehlídky
- Metoda zpracování dat, webové aplikace, databáze a software
- Observatoře a pozorovací programy
- Astronomická technika
- Pozorovací kampaně

Více informací a přihlášky naleznete na webu:
https://sites.google.com/astronomie.cz/57-konference/o-konferenci?authuser=0




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Proměnné hvězdy, Konference SPHE, SPHE


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »