Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Astrofyzikální přednáška: numerická řešení parciálních diferenciálních rovnic (2. díl)

Astrofyzikální přednáška: numerická řešení parciálních diferenciálních rovnic (2. díl)

V rámci Vybraných kapitol z astrofyziky si Vás dovolujeme pozvat na druhou přednášku cyklu na téma Numerical solution of partial differential equations, kterou v anglickém jazyce prosloví Pavel Ševeček z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy v Praze.

Místo konání akce: V Holešovičkách 2, 180 00 Praha, Česká republika
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 04.12.2019 od 14:00 do 15:30

Přednáškové cykly a mimořádné jednotlivé přednášky spadající pod Vybrané kapitoly z astrofyziky se konají v průběhu výukové části zimního semestru akademického roku (od října do ledna) na půdě Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, v posluchárně TAU trojského areálu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Přednáškové cykly se v daném semestru konají většinou tři až čtyři, jsou vždy zaměřeny na jedno téma a skládají se obvykle ze čtyř přednášek. Konkrétní data a časy konání všech přednášek vždy vycházejí z domluvy s přednášejícími a studenty, a mohou být tedy různé i v průběhu jednoho cyklu či semestru. Přednášky jsou veřejně přístupné, všichni zájemci o astronomii a astrofyziku jsou srdečně zváni.

Sylabus přednášek Pavla Ševečka:
Lectures will cover basics of numerical solution of PDEs, using both Eulerian (FDM, FEM) and Lagrangian (SPH) approaches:
1) Finite difference method: Explicit vs. implicit schemes. Leapfrog integrator, predictor-corrector methods, Runge-Kutta, Bulirsch-Stoer. Truncation error and stability. Boundary conditions. 2D and 3D problems. Solution of sparse linear systems.
2) Finite element method: Weak formulation of PDEs. Method of weighted residuals, Galerkin method. Mass and stiffness matrix. (Semi-)linearization, Picard iteration. Dirichlet and Neumann boundary conditions.
3) Smoothed particle hydrodynamics: SPH kernels. Discretization of hydrodynamic equations. Conservation laws vs. discretization error. Smoothing lengths, adaptive spatial resolution. Artificial viscosity. Surface representation and surface forces. Initial and boundary conditions, ghost particles. Efficient neighbour queries.

Navazující přednášky v cyklu:
středa 18.12.2019 od 14:00
středa 8.1.2020 od 14:00




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Vybrané kapitoly z astrofyziky, Astronomický ústav UK, Přednáška 


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »