Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Astrofyzikální přednáška: numerická řešení parciálních diferenciálních rovnic (2. díl)

Astrofyzikální přednáška: numerická řešení parciálních diferenciálních rovnic (2. díl)

V rámci Vybraných kapitol z astrofyziky si Vás dovolujeme pozvat na druhou přednášku cyklu na téma Numerical solution of partial differential equations, kterou v anglickém jazyce prosloví Pavel Ševeček z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy v Praze.

Místo konání akce: V Holešovičkách 2, 180 00 Praha, Česká republika
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 04.12.2019 od 14:00 do 15:30

Přednáškové cykly a mimořádné jednotlivé přednášky spadající pod Vybrané kapitoly z astrofyziky se konají v průběhu výukové části zimního semestru akademického roku (od října do ledna) na půdě Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, v posluchárně TAU trojského areálu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Přednáškové cykly se v daném semestru konají většinou tři až čtyři, jsou vždy zaměřeny na jedno téma a skládají se obvykle ze čtyř přednášek. Konkrétní data a časy konání všech přednášek vždy vycházejí z domluvy s přednášejícími a studenty, a mohou být tedy různé i v průběhu jednoho cyklu či semestru. Přednášky jsou veřejně přístupné, všichni zájemci o astronomii a astrofyziku jsou srdečně zváni.

Sylabus přednášek Pavla Ševečka:
Lectures will cover basics of numerical solution of PDEs, using both Eulerian (FDM, FEM) and Lagrangian (SPH) approaches:
1) Finite difference method: Explicit vs. implicit schemes. Leapfrog integrator, predictor-corrector methods, Runge-Kutta, Bulirsch-Stoer. Truncation error and stability. Boundary conditions. 2D and 3D problems. Solution of sparse linear systems.
2) Finite element method: Weak formulation of PDEs. Method of weighted residuals, Galerkin method. Mass and stiffness matrix. (Semi-)linearization, Picard iteration. Dirichlet and Neumann boundary conditions.
3) Smoothed particle hydrodynamics: SPH kernels. Discretization of hydrodynamic equations. Conservation laws vs. discretization error. Smoothing lengths, adaptive spatial resolution. Artificial viscosity. Surface representation and surface forces. Initial and boundary conditions, ghost particles. Efficient neighbour queries.

Navazující přednášky v cyklu:
středa 18.12.2019 od 14:00
středa 8.1.2020 od 14:00




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Vybrané kapitoly z astrofyziky, Astronomický ústav UK, Přednáška 


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »