Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Astrofyzikální přednáška: numerická řešení parciálních diferenciálních rovnic (2. díl)

Astrofyzikální přednáška: numerická řešení parciálních diferenciálních rovnic (2. díl)

V rámci Vybraných kapitol z astrofyziky si Vás dovolujeme pozvat na druhou přednášku cyklu na téma Numerical solution of partial differential equations, kterou v anglickém jazyce prosloví Pavel Ševeček z Astronomického ústavu Univerzity Karlovy v Praze.

Místo konání akce: V Holešovičkách 2, 180 00 Praha, Česká republika
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 04.12.2019 od 14:00 do 15:30

Přednáškové cykly a mimořádné jednotlivé přednášky spadající pod Vybrané kapitoly z astrofyziky se konají v průběhu výukové části zimního semestru akademického roku (od října do ledna) na půdě Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, v posluchárně TAU trojského areálu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Přednáškové cykly se v daném semestru konají většinou tři až čtyři, jsou vždy zaměřeny na jedno téma a skládají se obvykle ze čtyř přednášek. Konkrétní data a časy konání všech přednášek vždy vycházejí z domluvy s přednášejícími a studenty, a mohou být tedy různé i v průběhu jednoho cyklu či semestru. Přednášky jsou veřejně přístupné, všichni zájemci o astronomii a astrofyziku jsou srdečně zváni.

Sylabus přednášek Pavla Ševečka:
Lectures will cover basics of numerical solution of PDEs, using both Eulerian (FDM, FEM) and Lagrangian (SPH) approaches:
1) Finite difference method: Explicit vs. implicit schemes. Leapfrog integrator, predictor-corrector methods, Runge-Kutta, Bulirsch-Stoer. Truncation error and stability. Boundary conditions. 2D and 3D problems. Solution of sparse linear systems.
2) Finite element method: Weak formulation of PDEs. Method of weighted residuals, Galerkin method. Mass and stiffness matrix. (Semi-)linearization, Picard iteration. Dirichlet and Neumann boundary conditions.
3) Smoothed particle hydrodynamics: SPH kernels. Discretization of hydrodynamic equations. Conservation laws vs. discretization error. Smoothing lengths, adaptive spatial resolution. Artificial viscosity. Surface representation and surface forces. Initial and boundary conditions, ghost particles. Efficient neighbour queries.

Navazující přednášky v cyklu:
středa 18.12.2019 od 14:00
středa 8.1.2020 od 14:00




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Vybrané kapitoly z astrofyziky, Astronomický ústav UK, Přednáška 


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »