Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Astronomický den na Jizerce

Astronomický den na Jizerce

V sobotu 16. 5. 2015 od 13.00 proběhne na Jizerce v rámci Jizerské oblasti tmavé oblohy tradiční Astronomický den pro veřejnost. Pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR, Klub astronomů Liberecka – pobočka České astronomické společnosti ve spolupráci se SUNDISK s.r.o. a Hvězdárnou Turnov.

Místo konání akce: osada Jizerka - Jizerské hory
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 16.05.2015 od 13:00 do 23:59

Program akce:

  • 13:00 - začátek pozorování Slunce (fotosféra, chromosféra), probíhá až do západu Slunce Přednášky a program ve Sklárně:
  • 13:30: Bc. Petr Horálek - Od citrónů na Zélandu pod Evropskou jižní observatoř
    (Cestopisné vyprávění o místech, kam se člověk často nedostane a kde v noci vládne stále ještě černočerná obloha. Uvidíte jedny z nejkrásnějších fotografií hvězdné oblohy na světě.)
  • 15:00 - Mgr. Martin Gembec: Krásy letní oblohy - interaktivní beseda pro celou rodinu
    (Přijďte s vašimi dětmi, bude to stát za to. Amatérský astronom a profesionální učitel ví jak na to.)
  • 16:00 - Mgr. Pavel Gabzdyl - Vše, co jsme věděli o Měsíci, je jinak
    (Pracovník Hvězdárny a planetária v Brně Pavel Gabzdyl se specializuje na naše nejbližší těleso a má k němu i osobní vztah. Proto je jeho přednáška svými zajímavostmi doslova strhující.)
  • 17:30 - Mgr. Petr Scheirich - Historie navigace
    (Jestli jste nikdy neviděli námořního důstojníka v uniformě a neslyšeli o navigaci jednoduchými prostředky, pak nesmíte chybět. Protože astronom Petr Scheirich se plaví na české plachetnici La Grace a jezde navigačním důstojníkem.)

V objektu Sklárny bude instalována výstava astronomických fotografií pořízených členy Klubu astronomů Liberecka a expozice astronomické techniky. Večerní pozorování za jasného počasí. Začínáme se soumrakem a končíme, až úplně všichni zájemci odejdou.

 




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Jizerka, Temné nebe, Jizerská oblast tmavé oblohy


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »