Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Částečné zatmění Slunce 25. října 2022

Částečné zatmění Slunce 25. října 2022

V úterý 25. října se okolo poledne můžeme těšit na další z řady překrásných nebeských divadel, kdy Měsíc vstoupí do cesty slunečním paprskům – nastane částečné zatmění Slunce, které v našich zeměpisných šířkách bude pozorovatelné s maximální fází přibližně 0,42.

Místo konání akce: Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy
Typ akce: Pozorování
Termín konání akce: 25.10.2022 od 10:30 do 14:00

K zatmění Slunce dochází tehdy, když Měsíc, který je ve fázi novu, prochází mezi Sluncem a Zemí, přičemž Měsíc úplně nebo částečně zakryje pozemskému pozorovateli výhled na sluneční kotouč. V případě úplného zatmění je Slunce Měsícem zakryto zcela, v případě částečného nebo prstencového zatmění Měsíc zakrývá pouze část slunečního disku.

Částečné zatmění bude možno pozorovat z velké části Evropy, západních částí Asie, severovýchodních částí Afriky a oblastí Blízkého a Středního východu.
První kontakt měsíčního kotouče se slunečním diskem bude pozorovatelný přibližně v 11 hodin a 13 minut. S přibývajícím časem bude zatmění výraznější, přičemž maximum úkazu, kdy bude Měsíc zakrývat asi 42 % průměru slunečního disku, nastane zhruba ve 12 hodin a 18 minut. Se slunečním kotoučem se pak Měsíc rozloučí přibližně ve 13 hodin a 23 minut. Uvedené časy jsou ve středoevropském letním čase a platí pro 50° severní šířky a 15° východní délky. Časy pro ostatní místa České republiky se budou o několik minut lišit, konkrétní průběh pro velká města lze najít v tabulce na konci tohoto textu.

Nezbytnou podmínkou k pozorování nadcházejícího zatmění je příznivé počasí. Úkaz bude pozorovatelný i pouhýma očima, ale pouze se speciálními brýlemi, neboť bez použití vhodných ochranných pomůcek se pozorovatel vystavuje nebezpečí vážného a trvalého poškození zraku! Tyto brýle, určení přímo k pozorování zatmění, jsou k dostání ve všech střediscích Planetum, případně je možno je objednat na adrese https://shop.planetum.cz
Štefánikova hvězdárna i Hvězdárna Ďáblice budou 25. října pro veřejnost mimořádně otevřeny od 10:30 do 14:00.

Pozorovat zatmění Slunce budou mít i ti, kteří se dostaví 25. října od 11:00 do 13:30 k prostorám u fontán před pražským Výstavištěm, v blízkosti Planetária. Tam bude umístěn pozorovací dalekohled. Na místě budou přítomni i zaměstnanci Planetária, na které se můžete obrátit se svými dotazy a samozřejmě si u nich pořídit speciální ochranné brýle.

Průběh částečného zatmění Slunce 25. října 2022 pro různá města v ČR, časy jsou uvedeny v SELČ.
Místo Začátek zatmění Maximální fáze Konec zatmění Velikost
Brno 11:15 12:20 13:27 0,43
České Budějovice 11:14 12:18 13:23 0,40
Hradec Králové 11:13 12:18 13:25 0,44
Ostrava 11:15 12:22 13:30 0,46
Plzeň 11:13 12:16 13:20 0,40
Praha 11:13 12:17 13:22 0,42
Ústí nad Labem 11:12 12:16 13:21 0,42




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »