Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Částečné zatmění Slunce

Částečné zatmění Slunce

Zatmění Slunce – jeden z nejúžasnějších přírodních úkazů na obloze, který člověk může spatřit. Úkaz, o kterém máme písemné zmínky už z roku 2137 před naším letopočtem. Úkaz, kterého se dříve lidé báli a nyní za ním cestují po celém světě. A 20. března jej můžete sledovat s námi na valašskomeziřičské hvězdárně!

Místo konání akce: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Typ akce: Pozorování
Termín konání akce: 20.03.2015 od 9:00 do 12:30

Zatmění Slunce je úžasným jevem nejen vizuálně, ale i samotnou podstatou. Slunce má totiž na obloze úhlovou velikost asi půl stupně a Měsíc také. Takže pokud se Měsíc dostane mezi nás a naší nejbližší hvězdu, zakryje její oslnivou fotosféru a zviditelní se tím část výrazně slabší sluneční atmosféry, koróna. Nebe potemní, zvířata se začnou ukládat ke spánku v domnění, že je večer, vše utichne, na obloze se objeví nejjasnější hvězdy a v místě, kde by mělo být Slunce, najdeme černý kotouček lemovaný nádhernými paprsky jak z dětských kreseb.

V pátek 20. března 2015 dopoledne, nastane úplné zatmění Slunce nad Severním mořem (Faerské ostrovy, Špicberky). I přesto, že pás úplného zatmění přes naše území neprojde, bude tu co pozorovat. Půjde o největší částečné zatmění Slunce nad naším územím, Měsíc při něm zakryje až 73 % slunečního disku. K maximu úkazu dojde v 10 hodin a 46 minut místního času. Na území Slovenské republiky bude Slunce zakryto ze 68 %. Další podobný úkaz budeme moci pozorovat až v roce 2021; to bude Měsíc zakrývat téměř 17 %. Teprve až v roce 2026 se dočkáme ještě výraznějšího zatmění, při němž se skryje přes 88 % Slunce.

V průběhu zatmění Slunce (od 09:00 do 12:30) bude hvězdárna pro veřejnost otevřena. Pozorování úkazu bude probíhat ze dvou stanovišť. K dispozici budou dalekohledy na fotosféru i na chromosféru tedy s filtrem H-alfa.

Přímo na hvězdárně je také možné si zakoupit filtry na pozorování Slunce v ceně 20 Kč.

Přijít může každý! Akce je určena pro školní výpravy, ale také pro jednotlivce. 

Více informací zde: www.PozorovaniSlunce.eu.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Zatmění Slunce 2015


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »