Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Částečné zatmění Slunce

Částečné zatmění Slunce

Zatmění Slunce – jeden z nejúžasnějších přírodních úkazů na obloze, který člověk může spatřit. Úkaz, o kterém máme písemné zmínky už z roku 2137 před naším letopočtem. Úkaz, kterého se dříve lidé báli a nyní za ním cestují po celém světě. A 20. března jej můžete sledovat s námi na valašskomeziřičské hvězdárně!

Místo konání akce: Hvězdárna Valašské Meziříčí
Typ akce: Pozorování
Termín konání akce: 20.03.2015 od 9:00 do 12:30

Zatmění Slunce je úžasným jevem nejen vizuálně, ale i samotnou podstatou. Slunce má totiž na obloze úhlovou velikost asi půl stupně a Měsíc také. Takže pokud se Měsíc dostane mezi nás a naší nejbližší hvězdu, zakryje její oslnivou fotosféru a zviditelní se tím část výrazně slabší sluneční atmosféry, koróna. Nebe potemní, zvířata se začnou ukládat ke spánku v domnění, že je večer, vše utichne, na obloze se objeví nejjasnější hvězdy a v místě, kde by mělo být Slunce, najdeme černý kotouček lemovaný nádhernými paprsky jak z dětských kreseb.

V pátek 20. března 2015 dopoledne, nastane úplné zatmění Slunce nad Severním mořem (Faerské ostrovy, Špicberky). I přesto, že pás úplného zatmění přes naše území neprojde, bude tu co pozorovat. Půjde o největší částečné zatmění Slunce nad naším územím, Měsíc při něm zakryje až 73 % slunečního disku. K maximu úkazu dojde v 10 hodin a 46 minut místního času. Na území Slovenské republiky bude Slunce zakryto ze 68 %. Další podobný úkaz budeme moci pozorovat až v roce 2021; to bude Měsíc zakrývat téměř 17 %. Teprve až v roce 2026 se dočkáme ještě výraznějšího zatmění, při němž se skryje přes 88 % Slunce.

V průběhu zatmění Slunce (od 09:00 do 12:30) bude hvězdárna pro veřejnost otevřena. Pozorování úkazu bude probíhat ze dvou stanovišť. K dispozici budou dalekohledy na fotosféru i na chromosféru tedy s filtrem H-alfa.

Přímo na hvězdárně je také možné si zakoupit filtry na pozorování Slunce v ceně 20 Kč.

Přijít může každý! Akce je určena pro školní výpravy, ale také pro jednotlivce. 

Více informací zde: www.PozorovaniSlunce.eu.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Zatmění Slunce 2015


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »