Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  České stopy na observatoři ALMA

České stopy na observatoři ALMA

České stopy na observatoři ALMA Již více než šest let zkoumá z chilské pouště Atacama (z výšky přes 5000m nad mořem) vesmír obří observatoř ALMA. Tento v současnosti zdaleka největší projekt pozemní pozorovací astronomie byl vybudován a je provozován v široké mezinárodní spolupráci států Evropy (sdružených v organizaci ESO), Severní Ameriky, východní Asie a domácí Chile. Svými šesti desítkami velice přesných dvanáctimetrových antén ve tvaru parabolických zrcadel nám ALMA otevřela nové okno do kosmu v oblasti mikrovln o délkách 0.3 – 9mm a nabídla tak neočekávaný pohled na mnoho astrofyzikálních jevů od objektů Sluneční soustavy až po nejvzdálenější vesmír.

Místo konání akce: Matematický ústav AV ČR, Žitná 25, Nové Město, Česko
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 11.11.2019 od 16:30 do 19:00

Za dobu své existence přispěla k řadě významných objevů zejména v oblasti tvorby hvězd a jejich planetárních systémů – mnoho jejich výstupů bylo i široce medializováno. ALMA hrála i naprosto klíčovou roli v globální síti interferometru EHT, který nám letos na jaře poskytl vůbec první snímek blízkého okolí černé díry v galaxii M87 a pomohla tak dosáhnout zásadního průlomu v prostorovém rozlišení našich teleskopů. Už méně se asi ví, že v projektu ALMA jsou velmi aktivně zapojeni i čeští vědci. Od roku 2009 sídlí na Astronomickém ústavu AVČR jeden ze sedmi uzlů Evropského Regionálního Centra ALMA (EU ARC; další ALMA Regional Centers jsou v Severní Americe – NA ARC a východní Asii – EA ARC), od roku 2015 je tento uzel jednou z Národních výzkumných infrastruktur (NVI). Hlavním posláním regionálních center ARC a (v Evropě) jejich uzlů je servis uživatelské komunitě – od asistence s návrhem pozorování až po zpracování získaných dat a pomoc s jejich interpretací. Celosvětová síť ARC slouží jako obslužná infrastruktura a „prodloužená ruka“ observatoře jednak kvůli zjevnému nepoměru mezi velikostí uživatelské komunity a personálními kapacitami observatoře ale také kvůli technologické složitosti Almy – zajímavý a excelentní výzkum může s pomocí ARC navrhnout a realizovat i astrofyzik neznalý technických detailů procesu získávání vědecky využitelných dat. Český uzel má takto na starosti astronomickou komunitu v celé střední a východní Evropě. Zcela výjimečné postavení má ovšem český uzel ve specifické oblasti výzkumu Slunce s pomocí ALMA. V tomto užším oboru poskytuje – díky své unikátní expertize mezi uzly EU ARC – podporu uživatelům observatoře ALMA z celé Evropy. Už fakt, že ALMA vůbec Slunce může pozorovat (od jara 2017), není samozřejmý – bylo pro to nutno vyvinout speciální pozorovací režim (Solar ALMA Observing Mode). Na vývoji se významně podíleli i čeští vědci, kteří z pověření ESO vedli evropskou účast v tomto celosvětovém úsilí. Rozvoj procedury slunečních pozorování stále pokračuje a český uzel je u toho – od roku 2018 v roli celosvětového koordinátora pro vývoj kalibračních a zobrazovacích procedur primárních vědeckých slunečních dat observatoře ALMA a leadera následného projektu z výzvy ALMA Development Study, vyhlášené organizací ESO v létě 2019, jehož cílem je významné vylepšení slunečního pozorovacího režimu směrem k většímu prostorovému ro

Přednášet bude: Mgr. Miroslav Bárta, Ph.D. Astronomický ústav AV ČR




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Radioteleskop ALMA


29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »