Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  České stopy na observatoři ALMA

České stopy na observatoři ALMA

České stopy na observatoři ALMA Již více než šest let zkoumá z chilské pouště Atacama (z výšky přes 5000m nad mořem) vesmír obří observatoř ALMA. Tento v současnosti zdaleka největší projekt pozemní pozorovací astronomie byl vybudován a je provozován v široké mezinárodní spolupráci států Evropy (sdružených v organizaci ESO), Severní Ameriky, východní Asie a domácí Chile. Svými šesti desítkami velice přesných dvanáctimetrových antén ve tvaru parabolických zrcadel nám ALMA otevřela nové okno do kosmu v oblasti mikrovln o délkách 0.3 – 9mm a nabídla tak neočekávaný pohled na mnoho astrofyzikálních jevů od objektů Sluneční soustavy až po nejvzdálenější vesmír.

Místo konání akce: Matematický ústav AV ČR, Žitná 25, Nové Město, Česko
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 11.11.2019 od 16:30 do 19:00

Za dobu své existence přispěla k řadě významných objevů zejména v oblasti tvorby hvězd a jejich planetárních systémů – mnoho jejich výstupů bylo i široce medializováno. ALMA hrála i naprosto klíčovou roli v globální síti interferometru EHT, který nám letos na jaře poskytl vůbec první snímek blízkého okolí černé díry v galaxii M87 a pomohla tak dosáhnout zásadního průlomu v prostorovém rozlišení našich teleskopů. Už méně se asi ví, že v projektu ALMA jsou velmi aktivně zapojeni i čeští vědci. Od roku 2009 sídlí na Astronomickém ústavu AVČR jeden ze sedmi uzlů Evropského Regionálního Centra ALMA (EU ARC; další ALMA Regional Centers jsou v Severní Americe – NA ARC a východní Asii – EA ARC), od roku 2015 je tento uzel jednou z Národních výzkumných infrastruktur (NVI). Hlavním posláním regionálních center ARC a (v Evropě) jejich uzlů je servis uživatelské komunitě – od asistence s návrhem pozorování až po zpracování získaných dat a pomoc s jejich interpretací. Celosvětová síť ARC slouží jako obslužná infrastruktura a „prodloužená ruka“ observatoře jednak kvůli zjevnému nepoměru mezi velikostí uživatelské komunity a personálními kapacitami observatoře ale také kvůli technologické složitosti Almy – zajímavý a excelentní výzkum může s pomocí ARC navrhnout a realizovat i astrofyzik neznalý technických detailů procesu získávání vědecky využitelných dat. Český uzel má takto na starosti astronomickou komunitu v celé střední a východní Evropě. Zcela výjimečné postavení má ovšem český uzel ve specifické oblasti výzkumu Slunce s pomocí ALMA. V tomto užším oboru poskytuje – díky své unikátní expertize mezi uzly EU ARC – podporu uživatelům observatoře ALMA z celé Evropy. Už fakt, že ALMA vůbec Slunce může pozorovat (od jara 2017), není samozřejmý – bylo pro to nutno vyvinout speciální pozorovací režim (Solar ALMA Observing Mode). Na vývoji se významně podíleli i čeští vědci, kteří z pověření ESO vedli evropskou účast v tomto celosvětovém úsilí. Rozvoj procedury slunečních pozorování stále pokračuje a český uzel je u toho – od roku 2018 v roli celosvětového koordinátora pro vývoj kalibračních a zobrazovacích procedur primárních vědeckých slunečních dat observatoře ALMA a leadera následného projektu z výzvy ALMA Development Study, vyhlášené organizací ESO v létě 2019, jehož cílem je významné vylepšení slunečního pozorovacího režimu směrem k většímu prostorovému ro

Přednášet bude: Mgr. Miroslav Bárta, Ph.D. Astronomický ústav AV ČR




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Radioteleskop ALMA


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »