Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  České stopy na observatoři ALMA

České stopy na observatoři ALMA

České stopy na observatoři ALMA Již více než šest let zkoumá z chilské pouště Atacama (z výšky přes 5000m nad mořem) vesmír obří observatoř ALMA. Tento v současnosti zdaleka největší projekt pozemní pozorovací astronomie byl vybudován a je provozován v široké mezinárodní spolupráci států Evropy (sdružených v organizaci ESO), Severní Ameriky, východní Asie a domácí Chile. Svými šesti desítkami velice přesných dvanáctimetrových antén ve tvaru parabolických zrcadel nám ALMA otevřela nové okno do kosmu v oblasti mikrovln o délkách 0.3 – 9mm a nabídla tak neočekávaný pohled na mnoho astrofyzikálních jevů od objektů Sluneční soustavy až po nejvzdálenější vesmír.

Místo konání akce: Matematický ústav AV ČR, Žitná 25, Nové Město, Česko
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 11.11.2019 od 16:30 do 19:00

Za dobu své existence přispěla k řadě významných objevů zejména v oblasti tvorby hvězd a jejich planetárních systémů – mnoho jejich výstupů bylo i široce medializováno. ALMA hrála i naprosto klíčovou roli v globální síti interferometru EHT, který nám letos na jaře poskytl vůbec první snímek blízkého okolí černé díry v galaxii M87 a pomohla tak dosáhnout zásadního průlomu v prostorovém rozlišení našich teleskopů. Už méně se asi ví, že v projektu ALMA jsou velmi aktivně zapojeni i čeští vědci. Od roku 2009 sídlí na Astronomickém ústavu AVČR jeden ze sedmi uzlů Evropského Regionálního Centra ALMA (EU ARC; další ALMA Regional Centers jsou v Severní Americe – NA ARC a východní Asii – EA ARC), od roku 2015 je tento uzel jednou z Národních výzkumných infrastruktur (NVI). Hlavním posláním regionálních center ARC a (v Evropě) jejich uzlů je servis uživatelské komunitě – od asistence s návrhem pozorování až po zpracování získaných dat a pomoc s jejich interpretací. Celosvětová síť ARC slouží jako obslužná infrastruktura a „prodloužená ruka“ observatoře jednak kvůli zjevnému nepoměru mezi velikostí uživatelské komunity a personálními kapacitami observatoře ale také kvůli technologické složitosti Almy – zajímavý a excelentní výzkum může s pomocí ARC navrhnout a realizovat i astrofyzik neznalý technických detailů procesu získávání vědecky využitelných dat. Český uzel má takto na starosti astronomickou komunitu v celé střední a východní Evropě. Zcela výjimečné postavení má ovšem český uzel ve specifické oblasti výzkumu Slunce s pomocí ALMA. V tomto užším oboru poskytuje – díky své unikátní expertize mezi uzly EU ARC – podporu uživatelům observatoře ALMA z celé Evropy. Už fakt, že ALMA vůbec Slunce může pozorovat (od jara 2017), není samozřejmý – bylo pro to nutno vyvinout speciální pozorovací režim (Solar ALMA Observing Mode). Na vývoji se významně podíleli i čeští vědci, kteří z pověření ESO vedli evropskou účast v tomto celosvětovém úsilí. Rozvoj procedury slunečních pozorování stále pokračuje a český uzel je u toho – od roku 2018 v roli celosvětového koordinátora pro vývoj kalibračních a zobrazovacích procedur primárních vědeckých slunečních dat observatoře ALMA a leadera následného projektu z výzvy ALMA Development Study, vyhlášené organizací ESO v létě 2019, jehož cílem je významné vylepšení slunečního pozorovacího režimu směrem k většímu prostorovému ro

Přednášet bude: Mgr. Miroslav Bárta, Ph.D. Astronomický ústav AV ČR




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Radioteleskop ALMA


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »