Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  České stopy na observatoři ALMA

České stopy na observatoři ALMA

České stopy na observatoři ALMA Již více než šest let zkoumá z chilské pouště Atacama (z výšky přes 5000m nad mořem) vesmír obří observatoř ALMA. Tento v současnosti zdaleka největší projekt pozemní pozorovací astronomie byl vybudován a je provozován v široké mezinárodní spolupráci států Evropy (sdružených v organizaci ESO), Severní Ameriky, východní Asie a domácí Chile. Svými šesti desítkami velice přesných dvanáctimetrových antén ve tvaru parabolických zrcadel nám ALMA otevřela nové okno do kosmu v oblasti mikrovln o délkách 0.3 – 9mm a nabídla tak neočekávaný pohled na mnoho astrofyzikálních jevů od objektů Sluneční soustavy až po nejvzdálenější vesmír.

Místo konání akce: Matematický ústav AV ČR, Žitná 25, Nové Město, Česko
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 11.11.2019 od 16:30 do 19:00

Za dobu své existence přispěla k řadě významných objevů zejména v oblasti tvorby hvězd a jejich planetárních systémů – mnoho jejich výstupů bylo i široce medializováno. ALMA hrála i naprosto klíčovou roli v globální síti interferometru EHT, který nám letos na jaře poskytl vůbec první snímek blízkého okolí černé díry v galaxii M87 a pomohla tak dosáhnout zásadního průlomu v prostorovém rozlišení našich teleskopů. Už méně se asi ví, že v projektu ALMA jsou velmi aktivně zapojeni i čeští vědci. Od roku 2009 sídlí na Astronomickém ústavu AVČR jeden ze sedmi uzlů Evropského Regionálního Centra ALMA (EU ARC; další ALMA Regional Centers jsou v Severní Americe – NA ARC a východní Asii – EA ARC), od roku 2015 je tento uzel jednou z Národních výzkumných infrastruktur (NVI). Hlavním posláním regionálních center ARC a (v Evropě) jejich uzlů je servis uživatelské komunitě – od asistence s návrhem pozorování až po zpracování získaných dat a pomoc s jejich interpretací. Celosvětová síť ARC slouží jako obslužná infrastruktura a „prodloužená ruka“ observatoře jednak kvůli zjevnému nepoměru mezi velikostí uživatelské komunity a personálními kapacitami observatoře ale také kvůli technologické složitosti Almy – zajímavý a excelentní výzkum může s pomocí ARC navrhnout a realizovat i astrofyzik neznalý technických detailů procesu získávání vědecky využitelných dat. Český uzel má takto na starosti astronomickou komunitu v celé střední a východní Evropě. Zcela výjimečné postavení má ovšem český uzel ve specifické oblasti výzkumu Slunce s pomocí ALMA. V tomto užším oboru poskytuje – díky své unikátní expertize mezi uzly EU ARC – podporu uživatelům observatoře ALMA z celé Evropy. Už fakt, že ALMA vůbec Slunce může pozorovat (od jara 2017), není samozřejmý – bylo pro to nutno vyvinout speciální pozorovací režim (Solar ALMA Observing Mode). Na vývoji se významně podíleli i čeští vědci, kteří z pověření ESO vedli evropskou účast v tomto celosvětovém úsilí. Rozvoj procedury slunečních pozorování stále pokračuje a český uzel je u toho – od roku 2018 v roli celosvětového koordinátora pro vývoj kalibračních a zobrazovacích procedur primárních vědeckých slunečních dat observatoře ALMA a leadera následného projektu z výzvy ALMA Development Study, vyhlášené organizací ESO v létě 2019, jehož cílem je významné vylepšení slunečního pozorovacího režimu směrem k většímu prostorovému ro

Přednášet bude: Mgr. Miroslav Bárta, Ph.D. Astronomický ústav AV ČR




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Radioteleskop ALMA


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »