Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Den hvězdáren a planetárií Ostrava

Den hvězdáren a planetárií Ostrava


Místo konání akce: Planetárium Ostrava
Typ akce: Den hvězdáren a planetárií
Termín konání akce: 27.03.2026 od 17:30 do 22:00

Co se bude dít v Planetáriu Ostrava?

Expozice s raketou SLSV Planetáriu Ostrava se Den hvězdáren a planetárií uskuteční od 18:00 a ponese podtitul: Letíme na Měsíc!

Večer je sestaven tak, aby si na své přišli:

  • rodiče s dětmi (včetně mladších),
  • starší děti a školáci,
  • dospělí návštěvníci, kteří chtějí vidět techniku a dozvědět se „jak to tu funguje“.

Expozice planetária: otevřeno 17:30–22:00

Chcete začít v klidu, projít si expozici a naladit se? Přijďte už na 17:30. Expozice budou otevřeny po celý večer až do 22:00.

Sférické kino: „Vzhůru na Měsíc“ každou hodinu

"Vzhůru na Měsíc" je sférický film, který přibližuje kosmický program NASA Artemis. Vypráví o návratu lidí na Měsíc a o ambiciózním plánu vytvořit  na našem nejbližším kosmickém sousedovi udržitelnou základnu.

Ve filmu se podíváme na konstrukci nosné rakety SLS, stavbu přistávacího modulu lodi Orion, seznámíme se s místy, kde budou astronauté přistávat a uvidíme i nově připravované vědecké mise, vozítka a přístroje sloužící k průzkumu dosud nepoznaných částí Měsíce.

Film produkovalo Fiske Planetarium ve spolupráci s TEND Studio a podporou NASA. Délka filmu je 27 minut.

Ve Sférickém kině bude film Vzhůru na Měsíc promítán vždy v celou hodinu:

  • 18:00, 19:00, 20:00, 21:00

Praktická poznámka: toto představení je bez živě komentované ukázky noční oblohy – jde o sférickou filmovou projekci, ideální jako „hlavní bod programu“ pro rodiny i pro ty, kteří chtějí zažít Měsíc ve velkém formátu.

Přednáškový sál: filmy už od 17:45

V přednáškovém sále se promítá od 17:45. Na výběr jsou dva filmy (opakují se), které cílí na různé věkové skupiny:

Pro mladší děti: Ťulda a hvězdy

Pohádka Ťulda a hvězdy

Pohádkový příběh s „kouzelnou pastelkou“, který nenápadně a srozumitelně vysvětluje, proč mají hvězdy různé barvy, co znamená oběžná dráha nebo proč je ve vesmíru tma a zima.

Vhodné pro děti od 5 let. Délka filmu 27 minut.

Pro starší děti a dospělé: Pozvánka do vesmíru

Stručný, ale poutavý průlet světem dalekohledů: od historie přes největší pozemské observatoře až po přístroje ve výstavbě a družicové teleskopy ve vesmíru.

Film zároveň ukazuje, proč astronomům vadí světlo a co všechno lze pozorovat dalekohledy na hvězdárně.

Vhodné od 12 let. Délka filmu 29 minut.

Prohlídka observatoří: otevřeno od 18:00 do 22:00

Velký ostravský dalekohledOd 18:00 do 22:00 budou otevřeny:

  • Sluneční observatoř
  • Stelární observatoř
  • venkovní Amfiteátr s přenosnými přístroji (pouze za dobrých podmínek)

V obou observatořích proběhnou komentované prohlídky. Uvidíte technické vybavení, dozvíte se, co je reálně pozorovatelné na večerní a noční obloze.
Ve Sluneční observatoři se navíc seznámíte i s tím, jak astronomové pracují se záznamy a zakreslováním Slunce (metody, bezpečnost, filtry, práce s detaily).
 

Pozorování Měsíce v amfiteátru (pouze za dobrého počasí)

V prostoru amfiteátru bude připravené pozorování Měsíce přenosnými dalekohledy – ale jen pokud bude vhodné počasí. I v případě horších podmínek však zůstává plnohodnotný vnitřní program (kino, filmy, prohlídky).

Doporučený „rodinný“ plán večera (bez stresu a běhání)

Pokud chcete večer prožít pohodlně, doporučujeme tuto kombinaci:

  • 17:30–17:45 expozice (příchod bez tlačenice)
  • 18:00 / 19:00 / 20:00 / 21:00 sférické kino „Vzhůru na Měsíc“
  • 18:45 film v Přednáškovém sále podle věku dětí (Ťulda / Pozvánka do vesmíru)
  • mezitím observatoře + amfiteátr (prohlídky a případné pozorování Měsíce)

Proč přijít právě letos

  • Měsíc po první čtvrti jModel rakety SLSe pro dalekohledy mimořádně atraktivní: terminátor (hranice světla a tmy) zvýrazňuje reliéf, krátery a pohoří.
  • Jupiter patří mezi nejvděčnější pozorovací cíle – i menší přístroj často ukáže pásy v atmosféře a jeho nejjasnější měsíce.
  • Podíváte se na Měsíc největším dalekohledem pro veřejnost v České republice! 
    A navíc: v expozici nyní nově naleznete také největší model rakety SLS v České republice!

Další informace a vstupenky na stránkách Planetária Ostrava.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Den hvězdáren a planetárií


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »