Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Den Země 20. dubna 2018 na pražském Spořilově

Den Země 20. dubna 2018 na pražském Spořilově

Geofyzikální ústav AV ČR, v. v. i., Astronomický ústav AV ČR, v. v. i., Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i a Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. vás zvou na Den Země s Akademií věd ČR 2018, který se uskuteční v pátek 20. dubna 2018 v areálu Akademie věd ČR v Praze 4, Spořilov v době od 9:00 do 13:00.

Místo konání akce: Boční II, Záběhlice, Praha, Česko
Typ akce: Exkurze
Termín konání akce: 20.04.2018 od 9:00 do 13:00

Program je určen studentům, pedagogům, školním skupinám a veřejnosti. Připravujeme ho při příležitosti Dne Země, který se každoročně po celém světě připomíná právě v dubnu již od roku 1971. Akademie věd ČR tuto tradici ctí a v měsíci dubnu pořádá několik akcí zaměřených na vědy o Zemi.

Prosíme zájemce (zejména školní skupiny), aby svoji návštěvu laskavě nahlásili - Ing. Miroslava Macháčková, Geofyzikální ústav AV ČR, e-mail m.machackova@ig.cas.cz, popř. telefonicky na 601 116 708. Do e-mailu prosím uveďte čas vašeho příchodu, kontaktní telefon a počet studentů. Akce probíhá pod širým nebem, takže v případě nepříznivého počasí může dojít k úpravě programu či zmenšení maximálního množství návštěvníků akce.

V rámci programu budete mít možnost navštívit tato stanoviště:

  • Vyrobte si vlastní zemětřesení (jak se zemětřesení měří)
  • Zatřes Českou republikou (jak se určuje místo vzniku zemětřesení)
  • Zemětřesení na stole, aneb jak vzniká zemětřesení
  • Horniny jako přírodní magnety (kde vzniká a jak se měří magnetismus hornin)
  • Jak vznikají pískovcové brány? (vždy v půl a v celou)
  • Pískové vulkány, aneb není vulkán jako vulkán (vždy ve čtvrt a ve tři čtvrtě)
  • “Flašinet” deskové tektoniky – pohyby zemského povrchu, vznik sopek apod.
  • Výbuch sopky před vašima očima (vždy v půl a v celou)
  • Horniny pod mikroskopem
  • Geologické procesy zapsané v horninách, aneb vítejte v geoparku
  • Pozorování Slunce, když bude jasno...jinak pozemské objekty
  • Meteorologie v láhvi
  • Ukázky meteorologického měření

 




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Den Země, Geologie, Astronomický ústav AV ČR


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »