Po celé tři dny, 19. až 21. května 2017, pro vás budou otevřena naše odborná pracoviště a budete si je moci prohlédnout s výkladem odborníků. Na pátek zveme také školy! Otevírací doba po všechny tři dny 9 až 17 hodin, v pátek a sobotu večer navíc doprovodný program. Návštěva je vhodná nejen pro vážné zájemce, ale i laiky nebo také pro rodiny s dětmi. Máme připraven i dětský program. Vstup i doprovodný program zdarma.
Místo konání akce: Fričova, Ondřejov, Česko Typ akce: Akce pro rodiny s dětmi Termín konání akce: 19.05.2017 od 9:00 – 21.05.2017 do 17:00
Na co se můžete těšit?
Dny otevřených dveří na observatoři v Ondřejově 19. - 21. května 2017. Autor: AsÚ AV ČRProhlídka muzea a historických kopulí, v případě jasného počasí pozorování Slunce v historické Západní kopuli.
Prohlídka Perkova dvoumetrového dalekohledu - největšího dalekohledu v České republice s průměrem objektivu 2 metry a hmotností 83 tun.
Prohlídka Slunečního oddělení: sluneční patrolní služba, sluneční radioteleskop o průměru 10 m a horizontální sluneční dalekohled HSFA 2.
Prohlídka dalekohledu o průměru 65 cm Oddělení meziplanetární hmoty.
Prohlídka dalekohledu D50 skupiny astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení.
Komentované prohlídky expozice o historii výzkumu v oblasti fyziky meteorů (bolidy a pády meteoritů) na observatoři v Ondřejově. Uvidíte zde historicky cenné přístroje, meteority, záběry bolidů - to vše s komentářem. Odchod s průvodcem od Muzea V. Šafaříka každou sudou hodinu, v pátek dopoledne po dohodě se školní skupinou.
Přístupná bude i ústavní knihovna (pro čtení, posezení a diskuze).
Doprovodný program:
Pátek 19. května 2017
Dopoledne a odpoledne: Exkurze pro objednané školní skupiny (objednávat se můžete na kontaktech níže).
Po setmění, pro všechny věkové kategorie: Pozorování noční oblohy dalekohledem ze Západní kopule historické hvězdárny, ve 22:00 a 23:00 před historickou Centrální kopulí "Seznámení s oblohou nad námi aneb planetárium naživo". Malý kurz orientace na obloze - pod skutečnou hvězdnou oblohou. Ukážeme si souhvězdí nad námi a povíme si, jaká souhvězdí jsou vidět po celý rok a která naopak se zimní oblohou právě zapadají, zatímco nad východem vycházejí ta, která budou vidět po celou noc. Ukážeme si polohu právě pozorovatelných planet. Pozorování oblohy proběhne pouze za jasného počasí.
Sobota 20. května 2017
9:00 až 18:00, pro všechny věkové kategorie: V prostoru hřiště u hvězdárny, hned vedle parkoviště Ukázková výstava drobného zvířectva - holubů, králíků a drůbeže - pořádaná Základní organizací Českého svazu chovatelů v Ondřejově. Odborný výklad k vystavovaným zvířatům, tombola pro děti se zvířátky a dalšími výhrami. Vstupné dobrovolné.
9:00 až 17:00, pro děti: na historické hvězdárně program a také hry pro děti
Od 13:00, pro dospělé: Populárně-vědecká přednáška "Slnko a cyklus aktivity", přednáší Doc. RNDr. Jaroslav Dudík, Ph.D. Slunce je naše nejbližší hvězda a zdroj energie pro život na Zemi. Je to však i magneticky aktivní hvězda s vlastním cyklem aktivity. Jak se projevuje sluneční aktivita, jak ovlivňuje Zemi a proč je potřeba sledovat a studovat sluneční erupce?
(Jaroslav Dudík vystudoval obor Astronómia a astrofyzika na Fakultě matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě. Od počátku svojí vědecké dráhy spolupracoval s Astronomickým ústavem AV ČR, kam po zahraničních pobytech přesídlil v roce 2015. Věnuje se fyzice sluneční koróny, přechodové oblasti a erupcím.)
Od 15:00, pro dospělé: Populárně-vědecká přednáška "Pozor, padající kamení!", přednáší Mgr. Petr Scheirich, Ph.D. Kde se berou blízkozemní planetky a jaké nebezpečí nám od nich hrozí? Jak se objevují a jak se počítají jejich dráhy? Jaká je pravděpodobnost srážky Země s takovým nebezpečným tělesem a co by to pro život na Zemi i Zemi samotnou znamenalo? Jak se jim můžeme bránit?
(Petr Scheirich vystudoval obor Astronomie a astrofyzika na Matematicko-fyzikální fakultě UK. Od roku 2002 pracuje na oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, kde se zabývá modelováním světelných křivek binárních a precedujících planetek.)
Od 17:00, pro dospělé: Populárně-vědecká přednáška "Einsteinova teorie relativity aneb Co mají společného černé díry a GPS?", přednáší prof. RNDr. Vladimír Karas, DrSc. Einsteinova teorie obecné relativity popisuje gravitační přitažlivost na Zemi i ve vesmíru. Doménou astronomů jsou tělesa s nejsilnější gravitací - černé díry a neutronové hvězdy. Na povrchu Země a v jejím okolí je gravitační působení mnohem slabší. I přesto jsou Einsteinovy rovnice nutné pro správnou funkci navigačních systémů, na jejichž obdivuhodnou přesnost spoléháme v našem každodenním životě. Bez teorie relativity bychom neměli přesné určování poloh s pomocí GPS.
(Vladimír Karas vede Skupinu relativistické astrofyziky. Ta se věnuje fyzice kompaktních objektů, tedy neutronových hvězd a černých děr, a studuje procesy, které se odehrávají v jejich blízkosti. V současné době je profesor Karas také ředitelem ústavu.)
Po setmění, pro všechny věkové kategorie: Pozorování noční oblohy dalekohledem ze Západní kopule historické hvězdárny, ve 22:00 a 23:00 před historickou Centrální kopulí "Seznámení s oblohou nad námi aneb planetárium naživo". Malý kurz orientace na obloze - pod skutečnou hvězdnou oblohou. Ukážeme si souhvězdí nad námi a povíme si, jaká souhvězdí jsou vidět po celý rok a která naopak se zimní oblohou právě zapadají, zatímco nad východem vycházejí ta, která budou vidět po celou noc. Ukážeme si polohu právě pozorovatelných planet. Pozorování oblohy proběhne pouze za jasného počasí.
Neděle 21. května 2017
9:00 až 17:00, pro děti: na historické hvězdárně program a také hry pro děti.
Do prostoru historické hvězdárny zveme také astronomy amatéry se svými dalekohledy na večerní společné pozorování (pátek a sobota), nutno předem domluvit na tel.: 737 322 815, suchan@astro.cz (Pavel Suchan). V sobotu a v neděli od 10 do 17 hodin přímo v areálu hvězdárny bude zajištěno občerstvení. Cukrárna U jahůdky v Ondřejově nabídne něco k jídlu a pití, sladkosti, zmrzlinu a také teplé nápoje. V muzeu si budete moci zakoupit turistickou známku a další upomínkové předměty.
Kontakty a další informace
Pro dotazy k průběhu a organizaci Dnů otevřených dveří:
Kontaktní osoba: Pavel Suchan
Telefon: 226 258 411
Mobil: 737 322 815
E-mail: suchan@astro.cz
Pro objednání hromadných exkurzí (např. školních):
Mobil: 725 948 910
E-mail: exkurze@asu.cas.cz
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“
Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý
Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi
Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt.
Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd.
M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka.
Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd.
Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi.
M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov.
Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty.
Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
29.4. až 3.5.2026
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4