< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Hvězdárna Ďáblice - Noc vědců 2019

Hvězdárna Ďáblice - Noc vědců 2019

Hvězdárna v Praze - Ďáblicích zve na Noc vědců. Je připravena premiéra vesmírné pohádky pro děti "Kouzelná pastelka", přednáška o tajemstvých Marsu, za jasného počasí pozorování oblohy, modely planet Sluneční soustavy, omalovánky či svítící náramky.

Místo konání akce: Pod Hvězdárnou 768, Praha 8-Kobylisy, Česko
Typ akce: Pozorování
Termín konání akce: 27.09.2019 od 17:00 do 22:00

Speciální akce - Pojmenujte exoplanetu!

Jedinečná šance, jaká tu ještě nikdy nebyla! Návštěvníci budou moci navrhnout jméno pro hvězdu a její planetu. Jen si představte, že právě váš návrh vyhraje a kosmická tělesa dostanou jména, která jste právě vy vymysleli! Speciální akci připravila Mezinárodní astronomická unie ke 100. výročí svého založení. Ukážeme si, jak vyplnit formulář a povíme si o výzkumu exoplanet.

Pořady a přednášky

17:30 - 18:00 O kouzelné pastelce - Ťulda a hvězdy (27 min pohádka + odborný komentář)

PREMIÉRA NA ĎÁBLICKÉ HVĚZDÁRNĚ. O zvídavém klukovi a neobyčejné pastelce, která vás přenese až ke hvězdám! Co vlastně hvězdy jsou? Jakou mají barvu? Jak jsou daleko? To vše a mnohem více se dozvíte na dobrodružné výpravě spolu s malým Ťuldou v příběhu, který vás chytí za srdce. O tom, jak vypadá zkoumání vesmíru s pomocí kouzel a kakaa vám nad ilustracemi Petra Jaška povypráví Viktor Preiss.

19:00 – 20:00 Tajemství Marsu očima geologa - dr. Petr Brož, Geofyzikální ústav AV

Mars od nepaměti přitahuje naší pozornost a podněcuje představivost. Až s nástupem kosmického věku jsme se ale dozvěděli, jak jeho povrch ve skutečnosti vypadá. Odhalili jsme, že vyjma velkého množství kráterů vzniklých srážkami s jinými tělesy, se na jeho povrchu nachází doklady o sopečné činnosti, tektonických procesech, ale i působení ledovců a kapalné vody. V rámci přednášky se tak společně vydáme po stopách, které tyto geologické procesy po sobě na povrchu Marsu zanechaly.

Pozorování

20:00 – 22:00 pozorování planet a dalších kosmických objektů. V případě zatažené oblohy prohlídka dalekohledů a sledování pozemských objektů, např. vysílače v Ládví či Žižkovské věže.

Pro děti

17:00 – 19:00

Modely všech planet Sluneční soustavy v měřítku

Představení astronomického kroužku

ZDARMA: Omalovánky pro děti, svítící náramky

Panorama

17:00 - 18:00

Před hvězdárnou je skvělá vyhlídka. Dalekohledem bude možno spatřit např. horu Říp, sopku Milešovku, Ještěd, hrad Bezděz a další.

Kontakt

Hvězdárna v Ďáblicích je jedinou plně bezbariérovou hvězdárnou, která poskytuje bezbariérový přístup až k okuláru dalekohledu! Dvě kopule umožňují návštěvníkům sledovat více objektů noční oblohy. Přednáškový sál s kapacitou 44 míst je plně klimatizován. Odborný personál zodpoví všechny vaše dotazy.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Exoplaneta, Noc vědců 2019

21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »