Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Hvězdárna Ďáblice - Noc vědců 2019

Hvězdárna Ďáblice - Noc vědců 2019

Hvězdárna v Praze - Ďáblicích zve na Noc vědců. Je připravena premiéra vesmírné pohádky pro děti "Kouzelná pastelka", přednáška o tajemstvých Marsu, za jasného počasí pozorování oblohy, modely planet Sluneční soustavy, omalovánky či svítící náramky.

Místo konání akce: Pod Hvězdárnou 768, Praha 8-Kobylisy, Česko
Typ akce: Pozorování
Termín konání akce: 27.09.2019 od 17:00 do 22:00

Speciální akce - Pojmenujte exoplanetu!

Jedinečná šance, jaká tu ještě nikdy nebyla! Návštěvníci budou moci navrhnout jméno pro hvězdu a její planetu. Jen si představte, že právě váš návrh vyhraje a kosmická tělesa dostanou jména, která jste právě vy vymysleli! Speciální akci připravila Mezinárodní astronomická unie ke 100. výročí svého založení. Ukážeme si, jak vyplnit formulář a povíme si o výzkumu exoplanet.

Pořady a přednášky

17:30 - 18:00 O kouzelné pastelce - Ťulda a hvězdy (27 min pohádka + odborný komentář)

PREMIÉRA NA ĎÁBLICKÉ HVĚZDÁRNĚ. O zvídavém klukovi a neobyčejné pastelce, která vás přenese až ke hvězdám! Co vlastně hvězdy jsou? Jakou mají barvu? Jak jsou daleko? To vše a mnohem více se dozvíte na dobrodružné výpravě spolu s malým Ťuldou v příběhu, který vás chytí za srdce. O tom, jak vypadá zkoumání vesmíru s pomocí kouzel a kakaa vám nad ilustracemi Petra Jaška povypráví Viktor Preiss.

19:00 – 20:00 Tajemství Marsu očima geologa - dr. Petr Brož, Geofyzikální ústav AV

Mars od nepaměti přitahuje naší pozornost a podněcuje představivost. Až s nástupem kosmického věku jsme se ale dozvěděli, jak jeho povrch ve skutečnosti vypadá. Odhalili jsme, že vyjma velkého množství kráterů vzniklých srážkami s jinými tělesy, se na jeho povrchu nachází doklady o sopečné činnosti, tektonických procesech, ale i působení ledovců a kapalné vody. V rámci přednášky se tak společně vydáme po stopách, které tyto geologické procesy po sobě na povrchu Marsu zanechaly.

Pozorování

20:00 – 22:00 pozorování planet a dalších kosmických objektů. V případě zatažené oblohy prohlídka dalekohledů a sledování pozemských objektů, např. vysílače v Ládví či Žižkovské věže.

Pro děti

17:00 – 19:00

Modely všech planet Sluneční soustavy v měřítku

Představení astronomického kroužku

ZDARMA: Omalovánky pro děti, svítící náramky

Panorama

17:00 - 18:00

Před hvězdárnou je skvělá vyhlídka. Dalekohledem bude možno spatřit např. horu Říp, sopku Milešovku, Ještěd, hrad Bezděz a další.

Kontakt

Hvězdárna v Ďáblicích je jedinou plně bezbariérovou hvězdárnou, která poskytuje bezbariérový přístup až k okuláru dalekohledu! Dvě kopule umožňují návštěvníkům sledovat více objektů noční oblohy. Přednáškový sál s kapacitou 44 míst je plně klimatizován. Odborný personál zodpoví všechny vaše dotazy.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Exoplaneta, Noc vědců 2019


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »