Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  IV. Astronomický den na Jizerce – letos s Krtkem astronautem

IV. Astronomický den na Jizerce – letos s Krtkem astronautem


Typ akce: Nezařazeno
Termín konání akce: 18.05.2013 od 13:00 do 23:00

Jizerská oblast temné oblohy s Krtkem Autor: Astronomický ústav AV ČR
Jizerská oblast temné oblohy s Krtkem
Autor: Astronomický ústav AV ČR
V sobotu 18. 5. 2013 od 13.00 proběhne na Jizerce v rámci Jizerské oblasti tmavé oblohy tradiční Astronomický den pro veřejnost. Klub astronomů Liberecka – pobočka České astronomické společnosti, Astronomický ústav Akademie věd ČR a SUNDISK s.r.o. ve spolupráci s Hotelem Panský dům – Jizerka Dudovi pořádají rodinné odpoledne a večer na Jizerce. Připraveno je pozorování Slunce dalekohledy, přednášky a večerní pozorování dalekohledy (pozorování pouze za jasného počasí) s doprovodným programem. Najdete nás u Sklárny za Panským domem. Vstup zdarma. Zajištěna je autobusová doprava.

Akce je tradičně určena pro laickou i odbornou veřejnost, jejím cílem je popularizace astronomie a problematiky rostoucího světelného znečištění. V průběhu dne a večera mají návštěvníci možnost shlédnout populárně -vědecké přednášky, přehlídku amatérské astronomické techniky a v případě jasného počasí pozorovat Slunce, Měsíc, planety i objekty vzdáleného vesmíru instalovanými dalekohledy s odborným výkladem.

Zajištěna bude opět kyvadlová autobusová doprava na trase Kořenov, nádraží ČD - Kořenov, Příchovice, motorest (na hlavní silnici u obchodu) - Polubný, kostel - Jizerka, Panský dům. Autobus je označen SKIBUS REJDICE a logem Jizerské oblasti tmavé oblohy. Odjezdy z Kořenova (nádraží ČD) na Jizerku v 11.30, 14.00, 16.00, 18.00 a 19.10. Odjezdy z Jizerky do Kořenova (nádraží ČD) v 13.30, 15.30, 17.30 a 18.20. Po nočním pozorování odjíždí autobus ve 23.30 (24.00) až do Jablonce nad Nisou a zastavuje podle potřeby na znamení na zastávkách hromadné dopravy. Na tento noční autobus navazuje v Jablonci tramvaj do Liberce. Jízdné dle platných tarifů.

Program akce:

13.00     pozorování Slunce (fotosféra, chromosféra)

14.00     Jizerská oblast tmavé oblohy má sourozence v Beskydech – o nově zřízené oblasti a problematice světelného znečištění – Pavel Suchan, Astronomický ústav AV ČR

14.30     Co nám může spadnout na hlavu – přednáška nejen o Čeljabinském meteoritu z úst nejpovolanějších – Petr Scheirich, Astronomický ústav AV ČR Ondřejov, oddělení meziplanetární hmoty

16.00     Naše místo ve vesmíru – interaktivní přednáška pro žáky ZŠ ale i zvídavé rodiče – Martin Gembec, Klub astronomů Liberecka – Česká astronomická společnost

17.00     Aktuální dění a zajímavé objekty na obloze – Aleš Majer, Klub astronomů Liberecka – Česká astronomická společnost

 

V objektu Sklárny bude instalována výstava astronomických fotografií pořízených členy Klubu astronomů Liberecka a expozice astronomické techniky. Na místě si budete moci zakoupit "Kapku jizerskohorské tmy". Ta je plněna v Jizerské oblasti tmavé oblohy a postará se o to firma Skleněné foukané figurky - Karel Sobotka
(http://www.sklenene-foukane-figurky.cz).

IV. Astronomický den na Jizerce - plakát Autor: Aleš Majer
IV. Astronomický den na Jizerce - plakát
Autor: Aleš Majer
Astronomický den na Jizerce navštíví skutečný Krtek astronaut. Právě ten, který spolu s americkým astronautem Andrewem Feustelem letěl v raketoplánu Endeavour na Mezinárodní kosmickou stanici ISS a nyní přijede na Jizerku z Amerického centra Velvyslanectví Spojených států amerických v Praze. Vezměte si foťáky! Pro děti budou připraveny i další atrakce.

Večerní pozorování za jasného počasí:

  • Měsíc – náš nejbližší vesmírný soused a jeho krátery, moře, pohoří, zlomy a další útvary
  • Venuše – jasný, ale v dalekohledu momentálně nepříliš zajímavý objekt
  • Jupiter – největší planeta Sluneční soustavy s oblačnými pásy v atmosféře a 4 měsíčky
  • Saturn – klenot oblohy s prstencem a několika měsíčky
  • Hvězdokupy, galaxie i mlhoviny jarní a letní oblohy
  • Přírodní planetárium – ukážeme vám souhvězdí

 

Workshop pro pozorovatele:

Letos poprvé nabízíme možnost účastnit se akce ve větším rozsahu amatérským astronomům a majitelům dalekohledů formou setkání a workshopu pro začínající pozorovatele. Díky vstřícnosti majitelů a provozovatelů zařízení Sklárna bude tento objekt večer k dispozici pro přenocování (s vlastním spacákem a karimatkou) ZDARMA po předchozí registraci na webu www.udalosti.astronomy.cz/jizerka. Součástí objektu je sociální zařízení a restaurace, která bude otevřena do pozdních nočních hodin.

  • Ukázky různých dalekohledů (od malých refraktorů po velké dobsony)
  • Rady, konzultace a návody začínajícím pozorovatelům
  • Seznámení s hvězdnou oblohou (pojmenování hvězd a souhvězdí), vyhledávání jasných objektů podle hvězdných atlasů a map
  • Základní metody astrofotografie běžnou digitální technikou

Fotogalerii z minulých ročníků:

2011 - http://udalosti.astronomy.cz/?p=405
2012 - http://udalosti.astronomy.cz/?p=1119




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Jizerská oblast tmavé oblohy


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »