Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Kosmické mikrovlnné záření jako tepelné záření mezigalaktického prachu

Kosmické mikrovlnné záření jako tepelné záření mezigalaktického prachu

Kosmické mikrovlnné záření se standardně interpretuje jako reliktní záření pocházející z Velkého Třesku. Ve své přednášce se budu zabývat alternativním kosmologickým modelem, ve kterém se kosmické mikrovlnné záření vysvětluje jako tepelné záření mezigalaktického prachu.

Místo konání akce: Matematický ústav AV ČR, Žitná 25, Nové Město, Praha, Česko
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 18.10.2019 od 15:50 do 16:35

V této přednášce bude prezentováno, že v tomto modelu je světlo vyzařované galaxiemi částečně pohlcováno mikroskopickými prachovými částicemi v mezigalaktickém prostoru, které se zahřívají a vyzařují tepelné záření. Spočtená teplota mezigalaktického prachu je 2.776 K a liší se od naměřené teploty o méně než 2%. V důsledku probíhající expanze vesmíru teplota prachu není konstantní, ale se zvětšujícím se objemem vesmíru klesá, obdobně jako v modelu Velkého Třesku. Prezentovaný kosmologický model vysvětluje tepelné fluktuace kosmického mikrovlnného záření nerovnoměrným zahříváním mezigalaktického prachu způsobeným nerovnoměrným rozložením galaxií ve vesmíru. Polarizační anomálie záření jsou pak přičítány působení magnetického pole okolo velkých vesmírných struktur, jako jsou klastry a superklastry.

Přednáší RNDr. Václav Vavryčuk, DrSc., Geofyzikální ústav AV ČR




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Přednáška , Kosmický prach


43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »