Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Neznámá tvář Slunce v zrcadlech teleskopu ALMA

Neznámá tvář Slunce v zrcadlech teleskopu ALMA


Místo konání akce: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Vsetínská 78, Valašské Meziříčí, Česko
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 08.11.2018 od 18:00 do 19:30

Radioteleskopy ALMA Autor: ESO
Radioteleskopy ALMA
Autor: ESO
Slunce je naše nejbližší hvězda – dárce světla a tepla. Naší technicky vyspělé civilizaci ale umí „zatopit“ i jinak. Řada vynálezů moderní doby, na něž jsme zvyklí, a které nám usnadňují život – např. telekomunikační i meteorologické družice, navigace GPS, bezpilotní letouny ale i pozemní energetické a komunikační sítě – se může do větší či menší míry stát předmětem rozmarů tzv. kosmického počasí. Na rozdíl od běžného pozemského počasí jde o stav látky a polí ve vnějších „obalech“ Země – v ionosféře, magnetosféře a blízkém kosmickém okolí naší planety. Prudké změny parametrů v této oblasti (tzv. bouře) jsou přímým důsledkem sluneční aktivity. Není divu, že jejímu výzkumu je proto věnována náležitá pozornost. Od roku 2016 – po několika letech vývoje speciálního pozorovacího režimu – zkoumá Slunce i největší a dosud nejnákladnější projekt moderní pozorovací astronomie – mikrovlnná observatoř ALMA v chilských Andách. Na tomto úspěchu se významně podíleli i čeští vědci z ondřejovského uzlu Evropského regionálního centra ALMA (EU ARC), kteří vedli evropskou účast v tomto mezinárodním úsilí. Vůbec poprvé tak mají sluneční fyzici možnost detailně nahlédnout na dosud neznámou tvář naší nejbližší hvězdy v oboru milimetrového a kratšího záření. A český uzel EU ARC je stále u toho – působí jako koordinátor pozorování všech evropských projektů cílených na pozorování Slunce s observatoří ALMA (v této roli jsou mu partnery přímo severoamerický NA ARC v USA, východoasijský EA ARC v Japonsku a observatoř ALMA) a následně zpracovává a dodává zkalibrovaná data z těchto pozorování žadatelům z celé Evropy.

Přednáší Mgr. Miroslav Bárta, Ph.D.

Další informace: https://www.astrovm.cz/cz/program/kalendar-akci/neznama-tvar-slunce-v-zrcadlech-teleskopu-alma.html

 

Tato akce je součástí programu Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR.

Více informací o akci a programu TVT naleznete na webových stránkách www.tydenvedy.cz/.

Týden vědy a techniky AV ČR Autor: AV ČR
Týden vědy a techniky AV ČR
Autor: AV ČR




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Pozorování Slunce, Radioteleskop ALMA, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Týden vědy a techniky


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »