Místo konání akce: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Vsetínská 78, Valašské Meziříčí, Česko Typ akce: Přednáška Termín konání akce: 08.11.2018 od 18:00 do 19:30
Radioteleskopy ALMA Autor: ESOSlunce je naše nejbližší hvězda – dárce světla a tepla. Naší technicky vyspělé civilizaci ale umí „zatopit“ i jinak. Řada vynálezů moderní doby, na něž jsme zvyklí, a které nám usnadňují život – např. telekomunikační i meteorologické družice, navigace GPS, bezpilotní letouny ale i pozemní energetické a komunikační sítě – se může do větší či menší míry stát předmětem rozmarů tzv. kosmického počasí. Na rozdíl od běžného pozemského počasí jde o stav látky a polí ve vnějších „obalech“ Země – v ionosféře, magnetosféře a blízkém kosmickém okolí naší planety. Prudké změny parametrů v této oblasti (tzv. bouře) jsou přímým důsledkem sluneční aktivity. Není divu, že jejímu výzkumu je proto věnována náležitá pozornost. Od roku 2016 – po několika letech vývoje speciálního pozorovacího režimu – zkoumá Slunce i největší a dosud nejnákladnější projekt moderní pozorovací astronomie – mikrovlnná observatoř ALMA v chilských Andách. Na tomto úspěchu se významně podíleli i čeští vědci z ondřejovského uzlu Evropského regionálního centra ALMA (EU ARC), kteří vedli evropskou účast v tomto mezinárodním úsilí. Vůbec poprvé tak mají sluneční fyzici možnost detailně nahlédnout na dosud neznámou tvář naší nejbližší hvězdy v oboru milimetrového a kratšího záření. A český uzel EU ARC je stále u toho – působí jako koordinátor pozorování všech evropských projektů cílených na pozorování Slunce s observatoří ALMA (v této roli jsou mu partnery přímo severoamerický NA ARC v USA, východoasijský EA ARC v Japonsku a observatoř ALMA) a následně zpracovává a dodává zkalibrovaná data z těchto pozorování žadatelům z celé Evropy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.