Místo konání akce: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Vsetínská 78, Valašské Meziříčí, Česko Typ akce: Přednáška Termín konání akce: 08.11.2018 od 18:00 do 19:30
Radioteleskopy ALMA Autor: ESOSlunce je naše nejbližší hvězda – dárce světla a tepla. Naší technicky vyspělé civilizaci ale umí „zatopit“ i jinak. Řada vynálezů moderní doby, na něž jsme zvyklí, a které nám usnadňují život – např. telekomunikační i meteorologické družice, navigace GPS, bezpilotní letouny ale i pozemní energetické a komunikační sítě – se může do větší či menší míry stát předmětem rozmarů tzv. kosmického počasí. Na rozdíl od běžného pozemského počasí jde o stav látky a polí ve vnějších „obalech“ Země – v ionosféře, magnetosféře a blízkém kosmickém okolí naší planety. Prudké změny parametrů v této oblasti (tzv. bouře) jsou přímým důsledkem sluneční aktivity. Není divu, že jejímu výzkumu je proto věnována náležitá pozornost. Od roku 2016 – po několika letech vývoje speciálního pozorovacího režimu – zkoumá Slunce i největší a dosud nejnákladnější projekt moderní pozorovací astronomie – mikrovlnná observatoř ALMA v chilských Andách. Na tomto úspěchu se významně podíleli i čeští vědci z ondřejovského uzlu Evropského regionálního centra ALMA (EU ARC), kteří vedli evropskou účast v tomto mezinárodním úsilí. Vůbec poprvé tak mají sluneční fyzici možnost detailně nahlédnout na dosud neznámou tvář naší nejbližší hvězdy v oboru milimetrového a kratšího záření. A český uzel EU ARC je stále u toho – působí jako koordinátor pozorování všech evropských projektů cílených na pozorování Slunce s observatoří ALMA (v této roli jsou mu partnery přímo severoamerický NA ARC v USA, východoasijský EA ARC v Japonsku a observatoř ALMA) a následně zpracovává a dodává zkalibrovaná data z těchto pozorování žadatelům z celé Evropy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento
Fotené o 4:44 SELČ, fotoaparát Canon EOS R6 Mk II, objektív Canon RF 70-200mm f/2,8 L IS USM. Expozícia 0,8 sekundy, ohnisko 135 mm, clona 4,5, ISO 3200.