Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Neznámá tvář Slunce v zrcadlech teleskopu ALMA

Neznámá tvář Slunce v zrcadlech teleskopu ALMA


Místo konání akce: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Vsetínská 78, Valašské Meziříčí, Česko
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 08.11.2018 od 18:00 do 19:30

Radioteleskopy ALMA Autor: ESO
Radioteleskopy ALMA
Autor: ESO
Slunce je naše nejbližší hvězda – dárce světla a tepla. Naší technicky vyspělé civilizaci ale umí „zatopit“ i jinak. Řada vynálezů moderní doby, na něž jsme zvyklí, a které nám usnadňují život – např. telekomunikační i meteorologické družice, navigace GPS, bezpilotní letouny ale i pozemní energetické a komunikační sítě – se může do větší či menší míry stát předmětem rozmarů tzv. kosmického počasí. Na rozdíl od běžného pozemského počasí jde o stav látky a polí ve vnějších „obalech“ Země – v ionosféře, magnetosféře a blízkém kosmickém okolí naší planety. Prudké změny parametrů v této oblasti (tzv. bouře) jsou přímým důsledkem sluneční aktivity. Není divu, že jejímu výzkumu je proto věnována náležitá pozornost. Od roku 2016 – po několika letech vývoje speciálního pozorovacího režimu – zkoumá Slunce i největší a dosud nejnákladnější projekt moderní pozorovací astronomie – mikrovlnná observatoř ALMA v chilských Andách. Na tomto úspěchu se významně podíleli i čeští vědci z ondřejovského uzlu Evropského regionálního centra ALMA (EU ARC), kteří vedli evropskou účast v tomto mezinárodním úsilí. Vůbec poprvé tak mají sluneční fyzici možnost detailně nahlédnout na dosud neznámou tvář naší nejbližší hvězdy v oboru milimetrového a kratšího záření. A český uzel EU ARC je stále u toho – působí jako koordinátor pozorování všech evropských projektů cílených na pozorování Slunce s observatoří ALMA (v této roli jsou mu partnery přímo severoamerický NA ARC v USA, východoasijský EA ARC v Japonsku a observatoř ALMA) a následně zpracovává a dodává zkalibrovaná data z těchto pozorování žadatelům z celé Evropy.

Přednáší Mgr. Miroslav Bárta, Ph.D.

Další informace: https://www.astrovm.cz/cz/program/kalendar-akci/neznama-tvar-slunce-v-zrcadlech-teleskopu-alma.html

 

Tato akce je součástí programu Týdne vědy a techniky Akademie věd ČR.

Více informací o akci a programu TVT naleznete na webových stránkách www.tydenvedy.cz/.

Týden vědy a techniky AV ČR Autor: AV ČR
Týden vědy a techniky AV ČR
Autor: AV ČR




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Pozorování Slunce, Radioteleskop ALMA, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Týden vědy a techniky


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »