Místo konání akce: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Vsetínská 78, Valašské Meziříčí, Česko Typ akce: Přednáška Termín konání akce: 08.11.2018 od 18:00 do 19:30
Radioteleskopy ALMA Autor: ESOSlunce je naše nejbližší hvězda – dárce světla a tepla. Naší technicky vyspělé civilizaci ale umí „zatopit“ i jinak. Řada vynálezů moderní doby, na něž jsme zvyklí, a které nám usnadňují život – např. telekomunikační i meteorologické družice, navigace GPS, bezpilotní letouny ale i pozemní energetické a komunikační sítě – se může do větší či menší míry stát předmětem rozmarů tzv. kosmického počasí. Na rozdíl od běžného pozemského počasí jde o stav látky a polí ve vnějších „obalech“ Země – v ionosféře, magnetosféře a blízkém kosmickém okolí naší planety. Prudké změny parametrů v této oblasti (tzv. bouře) jsou přímým důsledkem sluneční aktivity. Není divu, že jejímu výzkumu je proto věnována náležitá pozornost. Od roku 2016 – po několika letech vývoje speciálního pozorovacího režimu – zkoumá Slunce i největší a dosud nejnákladnější projekt moderní pozorovací astronomie – mikrovlnná observatoř ALMA v chilských Andách. Na tomto úspěchu se významně podíleli i čeští vědci z ondřejovského uzlu Evropského regionálního centra ALMA (EU ARC), kteří vedli evropskou účast v tomto mezinárodním úsilí. Vůbec poprvé tak mají sluneční fyzici možnost detailně nahlédnout na dosud neznámou tvář naší nejbližší hvězdy v oboru milimetrového a kratšího záření. A český uzel EU ARC je stále u toho – působí jako koordinátor pozorování všech evropských projektů cílených na pozorování Slunce s observatoří ALMA (v této roli jsou mu partnery přímo severoamerický NA ARC v USA, východoasijský EA ARC v Japonsku a observatoř ALMA) a následně zpracovává a dodává zkalibrovaná data z těchto pozorování žadatelům z celé Evropy.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek komety C/2025 R3 (PANSTARRS). Musel jsem čekat, až se kometa vyhoupne nad vrcholky blízkých stromů. To však už oblohu nad východem
začínalo rozjasňovat svítání. Výsledek je proti originálu 3x zmenšen.