Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Noc vědců Hvězdárna Ďáblice

Noc vědců Hvězdárna Ďáblice

Hvězdárna v Praze - Ďáblicích se opět zapojí do Noci vědců pestrým programem. Můžete se těšit na astronomické pohádky pro děti, pokusy s vodou, střílení raket nebo pozorování Slunce a noční oblohy, na které září planety Jupiter a Saturn.

Místo konání akce: Pod Hvězdárnou 768, Ďáblice, Česko
Typ akce: Akce ČAS
Termín konání akce: 30.09.2022 od 16:00 do 22:00

Hvězdárna Ďáblice Autor: Hvězdárna Ďáblice
Hvězdárna Ďáblice
Autor: Hvězdárna Ďáblice
Otevřeno: 16:00 - 22:00

Pořady a pokusy

16:30 - 16:50 Paxiho dobrodružství ve Sluneční soustavě
Připojte se k Paximu, jednomu malému zelenému mimozemšťanovi z planety Ally-O, který přiletěl na Zemi najít nové kamarády, se kterými by mohl podrobně prozkoumat celou Sluneční soustavu! Vhodné pro děti od 3 let.

17:00 - 18:15 Střílení raket
Co takhle postavit si raketu a vystřelit ji do vesmíru? To stojí miliardy, ale my dokážeme vystřelit raketu z obyčejné PET lahve do výšky desítek metrů a bude nám k tomu stačit vzduch a voda. Nevěříte? Přijďte se stát konstruktéry!

17:30 - 17:55 Cesta za kometou
Kosmické sondy navštívily už několik komet. Představíme si pomocí kresleného filmu pro děti úžasný příběh sondy Rosetta a jejího modulu Philae, který na kometě jako první přistál. Vhodné pro děti od 7 do 12 let.

18:15 – 18:45 Vesmírné pokusy
V hlavní roli voda! Podivuhodné vlastnosti nejběžnější látky na Zemi v sérii jednoduchých experimentů. Vhodné pro všechny generace.

19:00 – 20:00 Co nám hrozí z vesmíru?
Je planeta Země bezpečným místem pro život? Nejbližší vesmír skýtá několik hrozeb, především v podobě náhlé sluneční erupce a srážky s planetkou či kometou. Jak reálné takové nebezpeční je? Jak ho zkoumají čeští vědci? Pořad komponuje živé vystoupení astronoma s dokumentárním filmem. Vhodný od 12 let.

Největší dalekohled Hvězdárny Ďáblice Autor: Pavel Gabzdyl
Největší dalekohled Hvězdárny Ďáblice
Autor: Pavel Gabzdyl
Pozorování

16:00 – 17:30 pozorování Slunce
Pomocí dvou dalekohledů hvězdárny si ukážeme naši nejbližší hvězdu Slunce. Jak je horké? Proč jsou na něm skvrny? Přijďte se podívat na Slunce, jak ho doma vidět nemůžete.

19:30 – 22:00 pozorování planet Jupiter, Saturn a dalších objektů noční oblohy
Přijďte se podívat na největší planetu Sluneční soustavy Jupiter nebo nejhezčí planetu s prstencem Saturn. Ukážeme vám také nejvzdálenější objekt viditelný bez dalekohledu – Velkou galaxii v Andromedě a spoustu dalších kosmických objektů.

V případě zatažené oblohy prohlídka dalekohledů a sledování pozemských objektů, např. vysílače v Ládví či Žižkovské věže.

Pro děti

16:00 – 19:00

Modely všech planet Sluneční soustavy v měřítku

Představení astronomického kroužku

ZDARMA: Omalovánky pro děti, svítící náramky

 

Kontakt

Hvězdárna Ďáblice (součást Hvězdárna a Planetárium hl. m. Prahy, p.o.)
Pod Hvězdárnou 768
182 00 Praha 8
https://www.planetum.cz/hvezdarna-dablice/
dablice@planetum.cz




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Noc vědců 2022


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »